Evropská centrální banka rozšířila nákup dluhopisů o půl bilionu eur. Program bude platit nejméně do března 2022

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek rozšířila program nákupů dluhopisů o půl bilionu na 1,85 bilionu eur (48,7 bilionu korun). Chce tak podpořit ekonomiku, která se potýká s dopady pandemie způsobené šířením nového koronaviru. ECB také uvedla, že hlavní úroková sazba zůstává na nula procentech.

Sídlo Evropské centrální banky ve Frankfurtu nad Mohanem
Zdroj: ČTK/DPA Autor: Boris Roessler

Rozhodnutí je v souladu s očekáváním, prezidentka ECB Christine Lagardeová totiž o rozšíření programu v minulých týdnech hovořila. Čekalo se pouze na to, v jakém rozsahu posílení programu PEPP bude. Platnost programu ECB prodloužila nejméně do března 2022, zatímco dosud počítala s jeho trváním do poloviny roku 2021.

„Centrální banka z Frankfurtu se zavázala, že nákupy poběží nejméně do března roku 2022. A také k tomu, že prostředky, které ECB obdrží ze zesplatněných dluhopisů, opět reinvestuje, což potrvá nejméně do konce roku 2023. Doba trvání PEPP i reinvestic představují pozitivní překvapení, jelikož se předpokládalo jejich prodloužení o půl roku,“ konstatuje ekonom společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Dodává, že frankfurtská instituce tak zůstane na trhu dlouho aktivní, čímž pomůže dalšímu snižování kreditních prémií dluhopisů eurozóny. „ECB taktéž zatraktivní parametry pro levnou likviditu, kterou poskytuje bankám, tak zvané TLTRO. Cílem těchto kroků je zajistit firmám snadný přístup k bankovnímu financování,“ doplnil Pfeiler.

Nákupy dluhopisů, na které banka použije nově natištěné peníze, snižují dlouhodobé náklady na úvěry. Pomáhají také zajistit bezproblémový tok peněz a jejich dostupnost spotřebitelům, firmám i vládám. To je nezbytné, pokud mají firmy přežít současnou pandemii a vyrovnat se s dopady uzávěry ekonomiky.

Oživení hospodářství bude pomalejší

Šéfka ECB Christine Lagardeová na tiskové konferenci řekla, že spotřebitelé zůstávají nervózní a že na možný pokles důvěry by mohly zareagovat i podnikové investice. ECB proto očekává, že ekonomické oživení v příštím roce bude pomalejší, ale v roce 2022 by mohlo zrychlit více, než se mělo za to. Zejména proto, že vakcína proti covidu-19 by měla už v té době zajistit kolektivní imunitu.

V takzvaném základním scénáři centrální banka zveřejnila aktualizovaný ekonomický výhled. Nově očekává, že hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny příští rok vykáže růst o 3,9 procenta, zatímco v srpnu ještě ECB počítala s pětiprocentním růstem. Odhad na rok 2022 ale o jeden procentní bod zlepšila - nyní očekává růst o 4,2 procenta oproti dříve uváděným 3,2 procenta.

Lagardeová také řekla, že existují „dobré důvody věřit tomu, že do konce roku 2021 … získáme dostatečnou kolektivní imunitu, abychom mohli doufat, že … ekonomika začne fungovat za normálnějších okolností.“ ECB také upravila odhad vývoje inflace. Na příští rok jej ponechala beze změny na jednom procentu, v roce 2022 by ekonomika podle aktualizovaného výhledu měla přidat 1,1 procenta místo dříve uváděných 1,3 procenta.