V zemích eurozóny hospodářství vzrostlo o 12,6 procenta, což je pouze o desetinu procentního bodu méně, než uváděl rychlý odhad. V obou případech je to ale i tak po rekordním propadu za druhé čtvrtletí nejvýraznější růst od roku 1995, kdy se tyto údaje začaly sledovat.
Ve druhém čtvrtletí se ekonomika EU kvůli omezením souvisejícím s pandemií propadla o 11,4 procenta. HDP eurozóny se snížil o 11,8 procenta.
„Zpřesněný předběžný odhad o výkonu ekonomiky eurozóny v letošním třetím čtvrtletí potvrzuje, že se HDP v mezičtvrtletním vyjádření velmi silně oživil. Závěrečné čtvrtletí sice bude nepříznivě poznamenáno druhou vlnou pandemie, v roce 2021 by se ale ekonomika eurozóny měla vrátit k růstu, jenž bude patrný i v celoročním vyjádření,“ uvedl hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč.
Proti první vlně pandemie ale podle Jáče teď nadále funguje průmysl a mezinárodní obchod a situace v průmyslu se podle říjnových průzkumů v eurozóně dál zlepšila. „Omezení dopadají především na sektor služeb, negativních vlivů nebude ušetřena také spotřebitelská důvěra, celkový pokles ekonomické aktivity by ale díky fungujícímu průmyslu neměl být v letošním závěrečném čtvrtletí zdaleka tak dramatický, jak tomu bylo ve druhém čtvrtletí,“ dodal.
S ohledem na předchozí propad vzrostla proti druhému čtvrtletí ekonomika ve všech členských zemích, z nichž měl Eurostat k dispozici údaje. Ve srovnání se třetím kvartálem minulého roku naproti tomu všechny země klesly.
Nejvyšší mezičtvrtletní růst zaznamenala Francie, kde ekonomika stoupla o 18,2 procenta. Následovaly ji jihoevropské země nejvíce zasažené první vlnou nákazy: ve Španělsku se HDP zvýšil o 16,7 procenta a v Itálii o 16,1 procenta. Česko naproti tomu patřilo k zemím s mírnějším růstem, jeho ekonomika vzrostla o 6,2 procenta.