Atény – Řecko začíná v praxi naplňovat sliby, které dalo mezinárodním věřitelům – o půlnoci tak odstartovala první vlna zvýšení daně z přidané hodnoty. Sazby DPH poskočily z 13 na 23 procent. Řecké banky také znovu otevřely, výběry z účtů jsou ale nadále omezené a mimo provoz stále zůstává řecká akciová burza. Atény v pondělí také podle tamního resortu financí uhradily část splátky evropské bance a měnovému fondu ve výši 6,25 miliardy eur. Obě instituce později potvrdily, že Atény jim očekávané splátky skutečně uhradily.
V Řecku poskočila DPH z 13 na 23 procent, zdražily potraviny
Už v neděli sestavil řecký tisk seznam zboží a služeb, které od pondělka podraží. Zvýšená sazba DPH platí například ve všech barech a tavernách u podávaných jídel a nápojů. „Naše ouzo a musaka budou od pondělka, bohužel, dražší,“ citovala agentura DPA číšníka aténské taverny Kostase Sarafise.
- Podle odhadů přinese zvýšení DPH státu jen do konce letošního roku dodatečných 800 milionů eur (21,6 miliardy korun).
Sazba 23 procent se ale vztahuje i na všechny zpracované potraviny. Platí tedy například pro maso, ryby, kávu, čaj nebo šťávy. Stejně tak podražily vejce nebo mléčné výrobky jako zmrzlina a jogurt. Dražší je i veřejná doprava, hnojiva, prezervativy nebo toaletní papír.
Schválené změny v DPH
Nejnižší sazba 6 procent: léky, knihy, vstupenky do divadel
Snížená sazba 13 procent: základní potraviny, energie, voda, ubytování,
Navýšení z 13 na 23 procent – jídlo v restauracích, zboží v kavárnách, maso, mléčné výrobky (včetně zmrzliny), ryby, toaletní papír, hnojiva, jízdné na veřejnou dopravu
Sazba 13 procent zůstane u základních potravin, energií, vody a ubytování. V případě hotelů nastane růst z 6,5 na oněch 13 procent DPH na začátku října. Ve stejný čas také skončí sleva na DPH, kterou uplatňují oblíbené řecké turistické ostrovy – vztahovat se bude jen na ty nejodlehlejší.
Varufakis: Tsipras měl na výběr „popravu“, nebo kapitulaci. Reformy ale selžou
Řecká krize
Řecko si je totiž velmi dobře vědomé přínosů turistiky pro tamní ekonomiku a je tak k zahraničním hostům v tomto směru vstřícné - oblíbené ostrovy, kromě Kréty, mají výraznou slevu na daních, a to i 30 procent. Pokud Atény ale splní slib daný věřitelům, takové slevy na podzim skončí. Týkalo by se to míst, jako je třeba Rhodos nebo Kos a řady dalších ostrovů. A to pocítí i turisté z Česka. „Všechny kontrakty, které se s hoteliéry uzavírají, mají klauzuli o tom, že pokud se změní daňová zátěž, změní se cena,“ vysvětluje místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.
Řecké banky se opět otevřely – byť s omezením
Zvýšení sazby DPH je součástí prvního balíku úsporných reforem, které výměnou za finanční pomoc žádá eurozóna a kterou schválil řecký parlament v noci na čtvrtek. Atény si schválením reforem otevřely cestu nejen k dojednání záchranného programu ve výši až 86 miliard eur, ale i k financování svých bank. ECB totiž ve čtvrtek rozhodla, že tamním bankám zvýší objem nouzového financování (ELA), a to o 900 milionů eur z dosavadních téměř 90 miliard eur.
GALERIE
videogallery_547682
V zemi tak po třech týdnech končí bankovní prázdniny. Řekové mohli i po uzavření bank vybírat peníze z bankomatů, pro výběry byl ale stanoven denní limit 60 eur (zhruba 1600 korun) na jeden účet. Ten sobotní vládní dekret nahradil týdenním limitem v objemu 420 eur. Znamená to stále částku 60 eur denně. Rozdíl je v tom, že lidé nemusejí k bankomatu každý den, ale částku mohou vybrat najednou. Realita však zatím vypadá tak, že těm, kteří se snaží vybrat povolenou hotovost 420 eur najednou, se to většinou nedaří. I přes dekret, jejž v sobotu vydala tamní vláda, banky dál povolují čerpat pouze 60, některé 65 eur. Podle řeckých médií půjde vybrat schválenou částku až od neděle.
„Nebyli jsme na to připraveni. Měl jsem 20 eur v kapse, když zavřeli banky. A dnes nám říkali, že bychom mohli vybrat přes 400 eur, ale mně šlo vybrat stejně jen 60, “ popisuje řecký důchodce Andreas Chrisavas.
Zachována byla i řada dalších restrikcí, včetně zákazu převodu peněz do zahraničí. „Pondělní otevření bank má za cíl zvýšit důvěru v ekonomiku a banky obecně spíše než cokoliv jiného včetně dohody s věřiteli,“ uvedl analytik Ústavu pro mezinárodní vztahy Vít Beneš.
To, že byly banky po několik týdnů zavřená podle ekonomů a politologů totiž velmi ovlivnilo celkovou ekonomiku.
- „Domácí poptávka dále poklesla. Řekové si nebyli jistí, kolik peněz budou mít k dispozici, tak méně utráceli a méně kupovali zboží, což jen prohloubilo problémy ekonomiky. A další dopady lze ještě očekávat po zvýšení DPH, protože již tak dostatečně zbídační Řekové budou dále snižovat svou spotřebu, takže očekávaný výnos DPH není po jejím zvýšení vůbec jistý,“ konstatuje politolog a publicista Thomas Kulidakis.
GALERIE
Řecké banky
Atény mají díky Bruselu na splátku ECB
Vláda premiéra Alexise Tsiprase má tedy volnou cestu k jednání o dalším, v pořadí již třetím, balíčku finanční pomoci ve výši 86 miliard ze záchranného fondu eurozóny (ESM). Evropa ale minulý týden řešila ještě jednu věc – Řecko nemůže čekat na několik měsíců trvající jednání o čerpání těchto financí, protože peníze potřebuje bez přehánění teď hned.
Řecké ministerstvo financí oznámilo, že během pondělí zaslalo Evropské centrální bance splátku 4,2 miliardy eur a Mezinárodnímu měnovému fondu částku přes 2 miliardy korun. Jde o dlužnou částku, kterou měly mezinárodním věřitelům splatit už dříve.
Řecko se nedávno stalo první vyspělou zemí, která fondu přestala včas splácet dluhy. Na konci června neuhradilo splátku ve výši téměř 1,6 miliardy eur, minulé pondělí pak promeškalo splátku 456 milionů eur. Místo toho se v rámci výjimečně používaného pravidla MMF rozhodl sloučit všechny červnové splátky do jedné a zaplatit až na konci měsíce – což se ale nestalo.
Řecké dluhy a věřitelé
Brusel proto rozhodl, že Evropská unie poskytne Řecku tříměsíční překlenovací půjčku ve výši 7,16 miliard eur (přes 190 miliard korun) ze staršího celounijního mechanismu známého EFSM (Evropský finanční stabilizační mechanismus). To umožní zemi včasnou splátku jak ECB, tak Mezinárodnímu měnovému fondu. Další splátka ECB čeká Řeky v polovině srpna, tehdy už by ale zřejmě měl být domluven „velký“ program v rámci ESM.
Proti použití fondu EFSM, na které se nepodílí pouze eurozóna, ale celá osmadvacítka, se postavila Česká republika a Velká Británie. Češi nakonec svolili až poté, kdy jim bylo slíbeno, že Česku nehrozí žádné riziko - případné ztráty totiž pokryjí výnosy řeckých dluhopisů držených Evropskou centrální bankou.
Řecký parlament čeká ve středu další hlasování o reformách, které Řekové slíbili schválit ještě dříve, než se spustí jednání o balíčku půjček. „Řecká vláda prohlásila, že se bude jednat především o přejímání evropské legislativy, které se týká bank a jejich odolnosti vůči krizím, a také o úpravy civilního soudnictví, které by mělo případně urychlit soudní spory. Součástí projednávání ale nebude reforma penzí nebo zvýšení daní pro farmáře,“ upřesňuje Kulidakis.
V Řecku se od pondělka zvyšuje DPH (zdroj: ČT24)