Atény – Řecké banky si s hotovostí vystačí jen do pondělního rána, pak bude záležet na postoji Evropské centrální banky. Oznámila to šéfka řecké bankovní asociace Luka Katseliová. Řecké banky jsou od začátku týdne zavřené, protože jim ECB odmítla zvýšit objem nouzového financování a čelily masivním výběrům vkladů. Jejich hotovostní rezerva v současnosti dosahuje pouze jedné miliardy eur (zhruba 27 miliard korun).
Řekové mohou po uzavření bank stále vybírat peníze z bankomatů s tím, že maximální denní limit činí 60 eur (zhruba 1600 korun). „Likvidita je zajištěna do pondělí, poté bude záviset na rozhodnutí ECB,“ řekla Katseliová. Právě na nouzovém financování Evropské centrální banky jsou totiž řecké banky závislé.
Podle platného výnosu mají řecké banky zůstat zavřené do pondělí 6. července, vládní činitelé ale tvrdí, že se znovu otevřou až ve chvíli, kdy se zemi podaří dosáhnout dohody s mezinárodními věřiteli. Ta závisí mimo jiné na výsledcích nedělního referenda, ve kterém mají občané Řecka rozhodnout o přijetí či odmítnutí úsporného programu věřitelů.
Nejnovější průzkumy veřejného mínění ukazují, že referendum bude vyrovnané. Zatímco levice (jejíž součástí je i vládní Syriza) burcuje za odmítnutí podmínek pomoci, opoziční pravice naopak podporuje další úspory. „Všechny strany se snaží mobilizovat nerozhodnuté voliče, protože jejich hlasy budou pro výsledek referenda klíčové,“ popsal zpravodaj ČT v Aténách David Miřejovský.
Dohoda bude brzy, slíbil Tsipras
K jednoznačnému odmítnutí podmínek věřitelů své spoluobčany znovu vyzval i premiér Alexis Tsipras – vedou prý do slepé uličky a finanční situaci země nevyřeší. Negativní stanovisko Řeků podle něj posílí pozici Atén ve vyjednávání a dohody bude dosaženo do 48 hodin od uzavření hlasovacích místností.
Tsipras doslova prohlásil, že v plebiscitu se „nerozhoduje o setrvání Řecka v Evropě“, ale o tom, zda má země souhlasit s „pokračováním neúspěšné politiky“ hospodářských restrikcí. „V neděli se rozhoduje, zda opět ubereme důchodcům, abychom obsluhovali neudržitelný dluh,“ varoval předseda řecké vlády. "Vyzývám vás, abyste hlasovali za sebevědomé
a demokratické Řecko v solidární Evropě."
Představitelé eurozóny si ale myslí opak. Jak šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem, tak předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker jsou přesvědčeni, že zamítavý výsledek referenda bude znamenat oslabení vyjednávací pozice Řecka. „Dokonce i v případě, že budou hlasovat 'ano', budou jednání obtížná,“ odhaduje Juncker.
Německý ministr financí Wolfgang Schäuble deníku Bild řekl, že ať už referendum dopadne jakkoliv, budou jednání nějaký čas trvat, protože budou stát na zcela nových základech a zhoršených ekonomických předpokladech. „Byla by to velmi náročná jednání, protože situace v Řecku se v posledních týdnech dramaticky zhoršila,“ konstatoval Schäuble. Podle něj by navíc Řecko nejprve muselo předložit novou žádost o pomoc, neboť dosavadní záchranný program na konci června vypršel.
Snížit dluh o třetinu, odložit o dvacet let
Řecký ministerský předseda také citoval ze zprávy Mezinárodního měnového fondu, která podle něj potvrzuje, že řecký dluh je neudržitelný, a poskytuje tak další pádné argumenty k jeho restrukturalizaci. Jediným způsobem, jak učinit dluh udržitelným, je prý jeho snížení
o 30 procent a odklad splácení o dvacet let.
Měnový fond ve své zprávě také píše, že zadlužená země bude během příštích tří let potřebovat dodatečné finanční prostředky ve výši 60 miliard eur (1,6 bilionu korun), aby získala prostor k nadechnutí a hospodářskému oživení.
Na druhou stranu MMF Řecku vytýká, že otálelo s privatizací státního majetku. Fond už v roce 2011 odhadoval, že do konce letošního roku získá prodejem státního majetku 50 miliard eur, zatím se však podařilo shromáždit pouze 3,2 miliardy eur.
