Co se stane, když Řecko opustí eurozónu? Rébus pro světový tisk

Světový tisk se zaobírá myšlenkami na řecký odchod z eurozóny. Takovou možnost považují novináři a ekonomové za velmi pravděpodobnou, již se však neshodují, jak by Grexit Řecko a Evropu poznamenal. Někteří proto vyzývají k soudržnosti a jednotě, jiní Řekům doporučují euro opustit a přijmout drachmu. Média si také všímají hlasovacích lístků pro nedělní referendum, text i přiložené dokumenty jsou prý složité, zmatené a mnozí mu neporozumí.

Řecký tisk: Brusel a Atény by měly přestat hrát mocenské hry

Řecký levicově orientovaný deník Efimerida ton Syntakton varuje, že Řecký bankrot by dopadl na celou Evropu. Vybízí Atény a Evropskou unii, aby přestaly „hrát mocenské hry“ a spolupracovaly. „Dva největší problémy jsou v této chvíli strach a rozdělení. Snad se jedná o unikátní možnost Řeků vést kampaň proti politice nucených úspor – boj, s nímž se identifikuje většina evropských národů. Grexit není jen řeckým problémem, ale problémem všech. Je čas přestat hrát mocenské hry a přijmout zodpovědnost: Nezasloužíme si vidět krach země. Musíme držet pospolu.“

Graffiti v Aténách
Zdroj: Petros Giannakouris/ČTK

V tisku se však objevují i opačné názory. Řecku by opuštění měnové unie mohlo dlouhodobě pomoci, i přes počáteční utrpení, píše například finský liberální deník Keskisuomalainen. „Řecko pravděpodobně Eurozónu opustí. Kdyby mělo vlastní měnu, mohlo by ji devalvovat a tak pomalu znovunabýt konkurenceschopnost. Mít vlastní měnu by ale v praxi vyústilo v rapidní ožebračení občanů, protože platy vyplácené nyní Řekům v eurech jsou vysoké v porovnání s produkcí země, zatímco daně jsou příliš nízké.“

The Wall Street Journal vybízí věřitele, aby Aténám nepodlehli. Návrat k drachmě podle amerického deníku není smysluplnou možností. „Optimisté tvrdí, že návrat k levnější drachmě by byl dobrý pro turismus, ale spolu s tím by nastal i prudký pokles životní úrovně. Nevyhnutelně by došlo k další recesi.“ Záchrana v poslední okamžik je podle deníku možná, jen pokud Řekové nespáchají sebevraždu ignorováním ekonomické reality.

Podpořme Grexit a zrušme euro

Ještě radikálnější jsou ekonomové Lukas Hohl a Rolf Weder. V článku vydaném v Neue Zürcher Zeitung soudí, že jediným logickým vyústěním rýsujícího se bankrotu Řecka je zrušení celé měnové unie. Eurozóna riskuje, že se Řecko rok či dva po opuštění eura vzpamatuje a stane se pozitivním příkladem, který budou chtít následovat další země, píší. „Pokud věříme, že měnová unie limituje potenciál rozvoje zemí, jako je Řecko, tak musíme podpořit Grexit i dlouhodobé rozpuštění eurozóny. Jestliže euro není pro Evropu dobré, musíme začít přemýšlet, jak se ho zbavit.“

Referendum – otázka, které nikdo nerozumí

„Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?“ Tak zní otázka, na niž budou v neděli Řekové odpovídat v rámci referenda o návrhu věřitelských institucí a s ním souvisejících úsporných opatřeních. Přiloženy jsou dva dokumenty, první s názvem „Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období“, druhý „Předběžná analýza dluhové udržitelnosti“.

Britská stanice BBC se ironicky ptá, zda budou v hlasovacích místnostech lidem k ruce světově uznávaní ekonomové. Naráží tak na nestravitelnost obou dokumentů, kterým lidé bez ekonomického vzdělání zřejmě neporozumí. „Vzdávám to,“ řekl listu Financial Times šestačtyřicetiletý Atéňan Giorgos Alavanos, který se živí jako hlavní účetní. „Kdo mimo bankovní sektor ví, co znamená 'Analýza dluhové udržitelnosti', natož kdo může říct, jestli to schvaluje?“ rozčiluje se.

Poněkud zvláštní je i fakt, že hlasovací lístek nabízí nejprve možnost „Neschvaluji (ne)“, což je odpověď, kterou prosazuje vláda Alexise Tsiprase, a až poté „Schvaluji (ano)“. BBC v této souvislosti připomíná, že Kanada tento typ matoucích otázek předkládaných veřejnosti postavila mimo zákon. Po dvou dlouhých a komplikovaných referendech o nezávislosti Québeku v roce 1980 a 1995 nová norma říká, že otázka musí být položena jednoznačně: „Chcete nezávislost, ano nebo ne?“

Zatím také není jasné, jak chce s obsahem otázek i dokumentů řecká vláda voliče seznámit. Atény uspořádaly referendum s takovou rychlostí, že ani jedna ze stran neměla čas předložit veřejnosti své argumenty. Hlasování prý navíc doprovázejí technické problémy. Není jisté, zda tiskárny stihnou včas vychrlit 16 milionů hlasovacích lístků, nemluvě o jejich distribuci na odlehlé ostrovy nebo do horských vesnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 4 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 5 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...