Co se stane, když Řecko opustí eurozónu? Rébus pro světový tisk

Světový tisk se zaobírá myšlenkami na řecký odchod z eurozóny. Takovou možnost považují novináři a ekonomové za velmi pravděpodobnou, již se však neshodují, jak by Grexit Řecko a Evropu poznamenal. Někteří proto vyzývají k soudržnosti a jednotě, jiní Řekům doporučují euro opustit a přijmout drachmu. Média si také všímají hlasovacích lístků pro nedělní referendum, text i přiložené dokumenty jsou prý složité, zmatené a mnozí mu neporozumí.

Řecký tisk: Brusel a Atény by měly přestat hrát mocenské hry

Řecký levicově orientovaný deník Efimerida ton Syntakton varuje, že Řecký bankrot by dopadl na celou Evropu. Vybízí Atény a Evropskou unii, aby přestaly „hrát mocenské hry“ a spolupracovaly. „Dva největší problémy jsou v této chvíli strach a rozdělení. Snad se jedná o unikátní možnost Řeků vést kampaň proti politice nucených úspor – boj, s nímž se identifikuje většina evropských národů. Grexit není jen řeckým problémem, ale problémem všech. Je čas přestat hrát mocenské hry a přijmout zodpovědnost: Nezasloužíme si vidět krach země. Musíme držet pospolu.“

Graffiti v Aténách
Zdroj: Petros Giannakouris/ČTK

V tisku se však objevují i opačné názory. Řecku by opuštění měnové unie mohlo dlouhodobě pomoci, i přes počáteční utrpení, píše například finský liberální deník Keskisuomalainen. „Řecko pravděpodobně Eurozónu opustí. Kdyby mělo vlastní měnu, mohlo by ji devalvovat a tak pomalu znovunabýt konkurenceschopnost. Mít vlastní měnu by ale v praxi vyústilo v rapidní ožebračení občanů, protože platy vyplácené nyní Řekům v eurech jsou vysoké v porovnání s produkcí země, zatímco daně jsou příliš nízké.“

The Wall Street Journal vybízí věřitele, aby Aténám nepodlehli. Návrat k drachmě podle amerického deníku není smysluplnou možností. „Optimisté tvrdí, že návrat k levnější drachmě by byl dobrý pro turismus, ale spolu s tím by nastal i prudký pokles životní úrovně. Nevyhnutelně by došlo k další recesi.“ Záchrana v poslední okamžik je podle deníku možná, jen pokud Řekové nespáchají sebevraždu ignorováním ekonomické reality.

Podpořme Grexit a zrušme euro

Ještě radikálnější jsou ekonomové Lukas Hohl a Rolf Weder. V článku vydaném v Neue Zürcher Zeitung soudí, že jediným logickým vyústěním rýsujícího se bankrotu Řecka je zrušení celé měnové unie. Eurozóna riskuje, že se Řecko rok či dva po opuštění eura vzpamatuje a stane se pozitivním příkladem, který budou chtít následovat další země, píší. „Pokud věříme, že měnová unie limituje potenciál rozvoje zemí, jako je Řecko, tak musíme podpořit Grexit i dlouhodobé rozpuštění eurozóny. Jestliže euro není pro Evropu dobré, musíme začít přemýšlet, jak se ho zbavit.“

Referendum – otázka, které nikdo nerozumí

„Měl by být přijat návrh dohody předložený 25. června euroskupině Evropskou komisí, Evropskou centrální bankou a Mezinárodním měnovým fondem, sestávající ze dvou částí tvořících celý návrh?“ Tak zní otázka, na niž budou v neděli Řekové odpovídat v rámci referenda o návrhu věřitelských institucí a s ním souvisejících úsporných opatřeních. Přiloženy jsou dva dokumenty, první s názvem „Reformy nutné pro dokončení nynějšího programu a pro další období“, druhý „Předběžná analýza dluhové udržitelnosti“.

Britská stanice BBC se ironicky ptá, zda budou v hlasovacích místnostech lidem k ruce světově uznávaní ekonomové. Naráží tak na nestravitelnost obou dokumentů, kterým lidé bez ekonomického vzdělání zřejmě neporozumí. „Vzdávám to,“ řekl listu Financial Times šestačtyřicetiletý Atéňan Giorgos Alavanos, který se živí jako hlavní účetní. „Kdo mimo bankovní sektor ví, co znamená 'Analýza dluhové udržitelnosti', natož kdo může říct, jestli to schvaluje?“ rozčiluje se.

Poněkud zvláštní je i fakt, že hlasovací lístek nabízí nejprve možnost „Neschvaluji (ne)“, což je odpověď, kterou prosazuje vláda Alexise Tsiprase, a až poté „Schvaluji (ano)“. BBC v této souvislosti připomíná, že Kanada tento typ matoucích otázek předkládaných veřejnosti postavila mimo zákon. Po dvou dlouhých a komplikovaných referendech o nezávislosti Québeku v roce 1980 a 1995 nová norma říká, že otázka musí být položena jednoznačně: „Chcete nezávislost, ano nebo ne?“

Zatím také není jasné, jak chce s obsahem otázek i dokumentů řecká vláda voliče seznámit. Atény uspořádaly referendum s takovou rychlostí, že ani jedna ze stran neměla čas předložit veřejnosti své argumenty. Hlasování prý navíc doprovázejí technické problémy. Není jisté, zda tiskárny stihnou včas vychrlit 16 milionů hlasovacích lístků, nemluvě o jejich distribuci na odlehlé ostrovy nebo do horských vesnic.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Lázně postrádají arabské klienty. Doufají, že klíčovou sezonu stihnou

Karvinské Lázně Darkov zatím letos kvůli konfliktu na Blízkém východě nemají z této oblasti žádné rezervace. Jde přitom o jejich klíčový trh, odkud každoročně přijíždějí i stovky klientů na dlouhodobé pobyty. Jejich výpadek by tak pro lázně znamenal vážný problém. Dopady konfliktu mohou pocítit také lázeňská zařízení v Karlovarském kraji, kde je arabská klientela rovněž ekonomicky významná.
před 53 mminutami

Ceny ropy rostou, nafta v Česku je nad 40 korunami za litr

Ceny ropy ve středu smazaly počáteční ztráty způsobené zprávou, že Mezinárodní agentura pro energii (IEA) chystá rekordní uvolnění strategických ropných rezerv. Investoři začali pochybovat, zda plán IEA dokáže vyrovnat možné výpadky dodávek související s konfliktem na Blízkém východě. Průměrná cena nafty v Česku v úterý stoupla nad 40 korun za litr. Německo v reakci na situaci uvolní část svých ropných rezerv.
12:27Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Minutu po minutěSchillerová poslance požádala o podporu rozpočtu. Opozice návrh kritizuje

Poslance čeká schvalování návrhu státního rozpočtu na letošní rok. Jeho základní parametry se schodkem 310 miliard korun už podpořili a ve středu budou rozhodovat o návrzích na přesuny uvnitř rozpočtu a pak ho schvalovat jako celek. Vládní koalice složená z ANO, SPD a Motoristů má dostatek hlasů, aby svůj první rozpočet prosadila. Opozice kritizuje mimo jiné podle ní nízké výdaje na obranu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) poslance požádala, aby návrh podpořili.
06:00Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jen žádost nestačí. U Nové zelené úsporám teď bude potřeba renovační pas

Nová zelená úsporám (NZÚ) bude pokračovat, program se ale dočká změn. Zájemci třeba budou potřebovat takzvaný renovační pas. Odborníci v tomto dokumentu popíší, jaký je stav budovy a co s ní udělat. Stát již většinově nebude energeticky úsporné přestavby dotovat, pouze zajistí bezúročný úvěr. Na dotace budou mít nárok jen nízkopříjmové domácnosti.
před 18 hhodinami

Trumpova slova o brzkém konci války srazila ceny ropy i plynu

Ceny ropy po výstupu na více než tříletá maxima prudce klesají. Severomořský Brent odepisuje přes deset procent a vrátil se tak pod 90 dolarů za barel. Jde o reakci na slova prezidenta USA Donalda Trumpa, že válka na Blízkém východě by mohla brzy skončit. Zmírnily se tak obavy z dlouhodobého narušení dodávek suroviny na světové trhy kvůli situaci v Hormuzském průlivu. Dolů jde i cena plynu pro Evropu. V tuzemsku v důsledku války výrazně zdražila nafta i benzin, uvedla společnost CSS.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Slovenský úřad uložil českým a slovenským výrobcům kabelů rekordní pokutu

Slovenský antimonopolní úřad uložil desítce českých a slovenských výrobců a dodavatelů kabelů a jejich asociaci rekordní pokutu v celkové výši 97,4 milionu eur (2,4 miliardy korun) za kartelovou dohodu při stanovování cen zboží. Rozhodnutí v případu zatím není pravomocné. Podobný případ řeší i český antimonopolní úřad.
včera v 11:36

Škoda Auto zůstává hvězdou poblikávajícího koncernu Volkswagen

Automobilka Škoda Auto v úterý oznámila, že v loňském roce zvýšila provozní zisk o 8,5 procenta na 2,5 miliardy eur (60,85 miliardy korun). Naopak její mateřský koncern Volkswagen reportoval propad provozního zisku o 53 procent na 8,9 miliardy eur (216,6 miliardy korun) a čistého zisku o 44 procent na 6,9 miliardy eur (167,9 miliardy korun).
včera v 10:03

VideoSvárovská volá po obnovitelných zdrojích energie. Podle Ševčíka ničí přírodu

Hosté Událostí, komentářů probrali důsledky stoupajících cen ropy a plynu pro světovou ekonomiku a životní prostředí. Místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miroslav Ševčík (za SPD) a členka výboru pro životní prostředí Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) se shodli na tom, že snížení spotřební daně na pohonné hmoty není vhodným řešením aktuální krize. Dle Ševčíka je jedinou cestou ukončení konfliktu na Blízkém východě a přechod k diplomacii. Svárovská míní, že se podobným krizím musí předcházet pomocí dlouhodobých opatření, například snižováním závislosti na fosilních palivech. „Závislost na ropě z Ruska nebo z Blízkého východu je pro Evropu významné bezpečnostní riziko, proto by se měla přeorientovat na obnovitelné zdroje,“ sdělila. Podle Ševčíka naopak obnovitelné zdroje energie ničí životní prostředí. „Například fotovoltaika zvyšuje teplotu okolního prostředí a vysušuje půdu,“ tvrdí. Diskuzi moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 08:22
Načítání...