Kvůli Řecku klesají evropské burzy – včetně Prahy

Frankfurt/Londýn – Akcie na evropských trzích zahájily obchodování prudkým poklesem. Hlavní burzovní indexy ve Frankfurtu, Paříži, Miláně a Madridu ráno ztrácely více než čtyři procenta, později dopoledne se ztráty zmírnily. Investoři tak reagují na eskalaci řecké dluhové krize a reálnou možnost, že země vyhlásí bankrot a odejde z eurozóny. Propad akcií se nevyhnul ani Praze – burza v hlavním městě dopoledne ztrácela oproti pátečnímu závěru přes tři procenta, na konci dne zmírnila pokles na 2,3 procenta.

Širší západoevropský index FTSEurofirst 300 začal poklesem o 2,4 procenta. Užší index eurozóny Euro Stoxx 50, který zahrnuje přední akcie v eurozóně, se propadl o 4,2 procenta. Pokles táhly zejména akcie bank v zemích jižní Evropy. „Nijak dobře si nevedou ani dluhopisy jižních zemí Evropy, jejich výnosy jdou nahoru,“ dodal hlavní ekonom Era Jan Bureš s tím, že nákaza na trzích je však zatím relativně malá a „černý scénář“ se neočekává.

Zhruba tříprocentní pokles zaznamenal také pražský index PX, který se ráno propadl o 30 bodů na 964,57 bodu, a dostal se tak nejníž od letošního února. „Řecká tragédie vrcholí, výnosy dluhopisů raketově rostou, burzy padají,“ komentoval to analytik Patria Online Michal Putna. V Praze ráno klesaly všechny hlavní tituly, o více než pět procent například Erste Group a pojišťovna VIG, přes tři procenta odepsal Unipetrol, o více než dvě procenta klesl Philip Morris. Akcie Komerční banky oslabily o 1,33 procenta, cenné papíry ČEZ o 1,47 procenta. Na konci dne ale burza ranní propad zmírnila - index PX nakonec ztratil 2,3 procenta na 972,50 bodu. 

  • Akciové trhy v eurozóně zaznamenaly v pondělí v důsledku řecké krize nejprudší jednodenní pokles od roku 2011.

Ve srovnání s pátečním závěrem ztratila ráno hodnotu také česká měna – k euru o čtyři haléře na 27,28 CZK, k dolaru o dvacet haléřů na 24,64 CZK. Odpoledne niméně dokázala koruna ztráty smazat; obchodovala se za 27,23 CZK/EUR a 24,50 CZK/USD. 

Tlak pociťují i další trhy ve střední Evropě. Varšavská burza, která je v regionu největší, začala poklesem o více než tři procenta. Na českou ekonomiku by nicméně řecká finanční krize přímo dopadnout neměla. Myslí si to člen bankovní rady České národní banky Lubomír Lízal. Zátěžové testy podle něj ukázaly, že český finanční sektor je odolný. Vláda projedná možné dopady řeckého bankrotu na tuzemské hospodářství ve středu.

„Soukromí investoři Řecku už dlouhou dobu prakticky nepůjčují. Většina řeckého dluhu se přesunula do veřejné sféry, do rozvahy Evropské centrální banky a ostatních mezinárodních institucí. Pokud zůstal v soukromém – zejména finančním – sektoru nějaký řecký dluh, tak ztráty už z velké části prošly výsledkem hospodaření. Z pohledu evropského bankovního systému je riziko omezené – totéž platí i pro český bankovní systém,“ říká prezident Federace evropských účetních Petr Kříž.

Na dramatický vývoj událostí kolem Řecka zareagovaly také asijské burzy. O jedno až tři procenta klesly indexy v Tokiu, Soulu, Singapuru, Sydney nebo na Tchaj-wanu. Vysoké ztráty mají před začátkem obchodování rovněž akcie řeckých firem, které se obchodují na burzách ve Spojených státech. Například index Global X FTSE Greece těsně před polednem vykazoval předběžný pokles kolem 14 procent.

Po zahájení devizového obchodování v Asii oslabil také kurz eura, když se vůči dolaru propadl pod hranici 1,10 USD na 1,0955 USD. Později se společná evropská měna stabilizovala a pohybovala se kolem 1,1010 USD. Zpevnily naopak měny považované za bezpečné investice jako švýcarský frank, japonský jen nebo americký dolar.

Někteří asijští analytici se obávají, že bankrot Řecka by mohl narušit globální obchod a finanční trhy, což by způsobilo oslabení ekonomického růstu. Jiní ale významnější dopady řecké situace nepředpokládají. „Řecký bankrot a odchod z eura bude ničivý pro Řecko, ale už ne pro nikoho jiného,“ odhadl hlavní ekonom firmy Moody's Analytics Mark Zandi. „Situace kolem Řecka bude finanční trhy vychylovat z rovnováhy, bude to ale jen dočasné.“

K propadu se připojily také americké akcie, i když jejich pokles byl mírnější. Krátce před polednem newyorského času (18:00 SELČ) vykazoval Dow Jonesův index pokles o 1,2 procenta.

Řecko zavřelo banky a omezilo pohyb kapitálu

Většina investorů až do pátku vesměs předpokládala, že Atény se s mezinárodními věřiteli nakonec dohodnou, aby mohlo Řecko dál splácet dluhy a setrvat v měnové unii. Víkendový zvrat ale podstatně zvýšil riziko takzvaného „Grexitu“, tedy odchodu Řecka z eurozóny. Vláda premiéra Alexise Tsiprase se totiž neshodla s mezinárodními věřiteli na podobě reforem, které byly podmínkou pro vyplacení poslední části finanční pomoci ve výši 7,2 miliardy eur.

V neděli pak kabinet rozhodl, že v zemi zůstanou až do 6. července zavřené všechny banky a fungovat nebude ani aténská akciová burza. Omezené budou také výběry hotovosti z bankomatů, a to na 60 eur denně. Evropská komise uznala, že opatření jsou nezbytná k ochraně řeckých bank, protože z obavy o budoucnost Řekové v posledních dnech masivně vybírali vklady a u bankomatů se tvořily dlouhé fronty.

Podle ekonoma Bureše může v Řecku tímto způsobem fungovat euro jako oficiální měna pouze po omezenou dobu. „Pokud nebude nalezena dohoda do čtrnácti dnů až tří týdnů, tak se Řecko nemusí obejít bez emise nějakých náhradních platidel nebo bez nějaké paralelní měny, která by alespoň dočasně zajistila fungování ekonomiky.“

Záchranný program pro Řecko končí v úterý 30. června. Bez peněz nebudou moci Řekové splácet své dluhy, včetně splátky ve výši 1,6 miliardy eur Mezinárodnímu měnovému fondu, kterou měly Atény poslat rovněž do konce června. Premiér Alexis Tsipras se o víkendu nečekaně rozhodl uspořádat 5. července referendum, v němž mají občané hlasovat o přijetí návrhů mezinárodních věřitelů. Je však otázkou, o čem budou voliči rozhodovat, když tou dobou už bude záchranný program podle všeho ukončen.