Velká voda leckde spláchla naději na dobrou úrodu. Nyní ovocnáři zachraňují, co zbylo

8 minut
Události: Jak silné deště ovlivnily úrodu ovoce
Zdroj: ČT24

Výrazné stopy po sobě zanechala u některých pěstitelů velká voda, která se o víkendu prohnala Českem. Přerušen tak byl například tradiční samosběr levandule, zkomplikovala se sklizeň jahod a méně bude v některých regionech třešní. A to ještě na některých místech čekají ovocnáři v nejbližší době další příval dešťů.

Tříhektarové levandulové pole ve Starovičkách na jižní Moravě voda důkladně spláchla. Keříky, kterých je tu na 75 tisíc, sice vážněji nepoškodila, ale kvůli bahnu se nyní na pole nikdo nedostane. Tradiční samosběr musel být přerušen. Vloni si sem přitom v červnu přišlo natrhat fialové kytice dvacet tisíc lidí.

Mezi těmi, kteří odjížděli s nepořízenou, byli i Novotní. „Nás to mrzí, že je tedy zavřeno, jsme zdaleka. Ale to se nedá nic dělat, příroda je příroda,“ říká smířeně Pavel Novotný. 

Podobně dopadly desítky dalších lidí. Důvod byl jasný: místo voňavé romantiky by je čekalo brodění bahnem. Farmářka Lucie Bízová po rozměklém poli chodila doslova po špičkách. „Cokoliv tam jde, nějaký vzorek, tak to pole se udupává, a pak se to víc propadá. Úplně nejlepší je se vyzout a pracovat bosky,“ říká. 

Ještě v sobotu zde přivítali na 1100 sběračů. Všechno změnila nedělní průtrž. Teď na pole může jenom pár brigádnic. „Kytičky tím dešťem mohou začít rychle přezrávat,“ dodává Bízová. 

Ve Starovičkách doufají, že další silné deště už nepřijdou. Pokud by zůstalo sucho, mohli by se sběrači na levandulové pole vrátit příští týden. Jenže předpověď počasí pěstitelům velkou naději nedává. Výstraha meteorologů totiž platí i pro jižní Moravu.

Úrodu jahod začala napadat plíseň

Ze silných dešťů nemají radost ani pěstitelé jahod. Jednak jim komplikují sklizeň, jednak úrodu kvůli vlhku začíná napadat plíseň. Například farmáři v Plzni se nyní snaží, aby se plíseň nerozšířila na celou plantáž. Sběr jahod by měl totiž trvat ještě celý měsíc.

Na některých místech již plíseň jahody napadla. Napadené plody musí brigádníci rychle uklidit, mohla by se jinak rozšířit nejen do ostatních záhonů, ale i na už sklizené jahody. Těch je letos míň a zvýšila se také jejich cena – asi o 10 procent.

Úroda byla přitom ohrožená už víckrát. Začalo to dubnovým suchem, kdy pěstitelé museli intenzivně zavlažovat. V květnu zase přišel mráz a záhony bylo potřeba zakrývat. Teď doufají, že plody nepoškodí déšť nebo kroupy.

Kvůli chladnějšímu počasí se sběr jahod letos protáhne. Na pětihektarové plantáži u Plzně počítají s tím, že sklízet budou až do druhého týdne v červenci. 

Na jihu Čech bude třešní málo

Počasí se podepsalo také na úrodě třešní. Co nezničil v květnu mráz, likvidují nyní deště. Plody praskají. Letos jich proto bude o třetinu míň než vloni. A jsou místa, kde nesklidí skoro nic. Například jihočeští ovocnáři odříkají letité zakázky na kompotování třešní a líp na tom nejsou ani zahrádkáři.

Třešně tak chybí nejen lidem na zahradách, ale i v jihočeských sadech, kde mráz zničil 90 procent úrody. „Na tom stromě normálně je asi tak deset dvanáct kilo třešní, v současné době tu nenajdeme skoro ani kilo,“ ukazuje Petr Leber z Unie ovocnářů jižní a západní Čechy „ukázkový exemplář“.

V jihočeských sadech se letos nemůžou těšit ani na kvalitní jablka. Mráz jim totiž poničil slupky. Kvůli vadě na kráse tak zhruba polovinu úrody jablek neprodají ovocnáři do obchodů, ale jen do zpracoven. A to za výrazně nižší cenu.

Meruňky dostaly K. O. od jarních mrazů

Úplně nejhůř ale letos dopadli pěstitelé meruněk. Kvůli jarním mrazům bude úroda asi třetinová a za vyšší ceny. Ovšem jen v případě, že dozrávající plody neponičí kroupy. 

Předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík v této souvislosti připomíná, že riziko jarního mrazu se nedá komerčně pojistit. Už několik vlád podle něho přitom slibovalo, že nastaví a uvede v život fond těžko pojistitelných rizik. Zatím to stát řeší kompenzacemi. Malé ovocnáře odškodnil stát na podzim, teď čekají na peníze za loňský mráz velké podniky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
před 10 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
před 11 hhodinami

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
před 12 hhodinami

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
před 15 hhodinami

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
před 18 hhodinami

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
včera v 16:42

Brno bude příští rok hospodařit s výdaji téměř 26 miliard korun

S příjmy ve výši 21,3 miliardy korun a výdaji 25,7 miliardy korun bude v příštím roce hospodařit město Brno. Rozpočet navrhuje úvěr 3,6 miliardy korun na pokrytí kapitálových výdajů. Návrh rozpočtu ve středu schválili zastupitelé. Opozice se zdržela, nikdo nebyl proti. Zelení kritizují například to, že se město zadlužuje kvůli financování stavby multifunkční arény. Ocenili nicméně přehlednost materiálu. Na letošní rok 2025 schválili loni brněnští zastupitelé rozpočet města s příjmy 19,9 miliardy a výdaji 24 miliard korun.
10. 12. 2025

EU odložila zavedení emisních povolenek ETS 2

Zavedení emisních povolenek ETS 2 se odkládá na rok 2028. Počítá s tím právně závazný text Evropské unie o klimatických cílech, shodu členských zemí oznámil Evropský parlament. Změnu v návrhu unijní ministři životního prostředí dojednali už minulý měsíc. Do roku 2040 pak mají členské země snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti úrovni z roku 1990. Změny ještě musí formálně potvrdit Evropský parlament i členské státy.
10. 12. 2025Aktualizováno10. 12. 2025
Načítání...