Brusel odklepl nejdražší operační program: Dopravu

Praha – Evropská komise schválila operační program Doprava. Na zlepšení dopravní infrastruktury v Česku jsou v něm vyčleněné 4,7 miliardy eur, v přepočtu tedy 127 miliard korun. Peníze jsou určené na období let 2014 až 2020. Evropská komise se také rozhodla být ve schvalování pružnější, a tak by mohly některé projekty z nového období částečně zaplatit peníze z toho starého, nedočerpaného.

Cílem programu je modernizovat stávající silniční a železniční infrastrukturu a rozvíjet udržitelnost tuzemské dopravní sítě. Až jedna miliarda eur by měla navíc směřovat do ekologičtějších a udržitelnějších způsobů dopravy. Z celkového rozpočtu 5,4 miliard eur budou 4,7 miliardy eur poskytnuty z Fondu soudržnosti a z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

„Klíčová dopravní spojení, na jejichž rozvoj přispějí unijní finanční prostředky, propojí české regiony nejen mezi sebou, ale i s transevropskou dopravní sítí, jež protíná celý evropský kontinent. Regiony tak budou dostupnější a atraktivnější pro podniky a investory. Občané Česka budou mít zase prospěch z bezpečnější, ekologičtější a udržitelnější dopravy,“ uvedla komisařka pro regionální politiku Corina Crețuová.

„Chceme evropské prostředky využít především na páteřní dálniční síť, tedy R35, spojující Hradec Králové a Olomouc, Pražský okruh, spojení s Rakouskem přes D3 a Polskem přes D11,“ reagoval na oznámení český ministr dopravy Dan Ťok (ANO). Důležité jsou ale podle něj také projekty na železnici, například modernizace trati Plzeň - Domažlice, která by měla zrychlit spojení na Mnichov, či dráha na pražské letiště. „Nově budeme z programu financovat i obnovu vozového parku na železnici a městskou kolejovou dopravu, tedy infrastrukturu pro tramvaje, metro a trolejbusy,“ dodal.

Eurokomisařka pro regionální politiku Corina Crețuová
Zdroj: ČTK/AP/Geert Vanden Wijngaert

Konkrétně v případě železnice má program také pomoci se zavedením Evropského systému řízení železničního provozu i modernizací vozového parku pro nadregionální i regionální linky. Pamatováno je třeba i na rozvoj překladišť kombinované dopravy. Silněji než v minulém období má mít podporu využívání veřejné hromadné dopravy ve městech, především metra, tramvají a trolejbusů, tedy „zelenějších“ dopravních prostředků. Například podpora výstavby linky D pražského metra či tramvajového napojení univerzitního kampusu v Brně.

Překážkou pro čerpání peněz ale může být připravenost dopravních staveb. „Je to velký problém, ale pan ministr Ťok právě připravenosti staveb věnuje velkou pozornost. A skutečnost, že budeme moci nejen připravit projekty, ale také je financovat a realizovat, jistě představuje prorůstový prvek v naší ekonomice,“ uvedl dopravní expert Petr Moos z Fakulty dopravní ČVUT.

Na železniční infrastrukturu má putovat skoro 2,4 miliardy eur (asi 64,8 miliardy korun), na silniční infrastrukturu a infrastrukturu pro veřejnou dopravu 1,3 miliardy eur (přes 35 miliard korun). Na menší silnice 0,9 miliardy eur (přes 24 miliard korun) a na technickou pomoc 70 milionů eur (asi 1,9 miliardy korun). První výzvy k předkládání návrhů v rámci programu se očekávají v průběhu roku 2015.

Kam budou evropské peníze putovat?

  • 140 km rekonstruovaných nebo modernizovaných železničních tratí
  • 8 km nových nebo modernizovaných tratí metra nebo tramvajových tratí
  • 140 nových nebo modernizovaných vozidel železniční dopravy
  • 95 km nových dálnic nebo rychlostních silnic napojených na síť TEN-T
  • navýšení kapacity zařízení určených k nabíjení elektromobilů o 15 000 kW
  • 40 km nových silnic 1. třídy v regionech
  • snížení počtu dopravních nehod ve městech díky zavedení inteligentních dopravních systémů (ITS)

Doprava není první

Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš, který dnes o čerpání fondů jednal v Bruselu, připomněl, že Česko má dneškem potvrzené čtyři operační programy. „Je to celkově 60 procent z nového programovacího období 2014 až 2020,“ upozornil ministr. V nejbližších dnech by podle něj komise mohla schválit další program, v příštích týdnech pak ty zbývající. V novém období má Česká republika možnost z různých unijních fondů čerpat až 23,83 miliardy eur (nyní 653,35 miliardy korun).

Dosud schválila Evropská komise vedle dopravy další tři operační programy – OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, OP Životní prostředí a OP Zaměstnanost. Zbývají tedy programy Výzkum, vývoj a vzdělávání, Integrovaný regionální operační program, Rybářství, Praha - pól růstu ČR a Technická pomoc. Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz

Česko by si mohlo vylepšit pověst v dočerpávání eurodotací

Evropská komise chce projekty hrazené z eurofondů schvalovat pružněji a rychleji. Novinkou má být například možnost financovat projekty z nového období částečně z nedočerpaných peněz z období předešlého. Vedle toho nebudou muset členské země prokazovat, že část financovaná z dobíhajícího programu bude fungovat samostatně. Zjednodušit by se mělo také převádění peněz mezi jednotlivými operačními programy. „Komise především slíbila, že bude jednat výrazně rychleji. My jsme měli problém s tím, že se návrhy na změny operačních programů často posuzovaly několik měsíců,“ uvedl státní tajemník pro evropské záležitosti Tomáš Prouza.

Takové zjednodušení v čerpání evropských peněz pomůže i dopravě. „My očekáváme, že nedočerpáme zhruba deset miliard, zejména na silnicích z operačního programu Doprava 1. Ta flexibilita by mohla zlepšit čerpání zhruba o jednu miliardu,“ dodal ministr Ťok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
včera v 20:31

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
včeraAktualizovánovčera v 16:33

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
včeraAktualizovánovčera v 13:36

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
včeraAktualizovánovčera v 05:43

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...