Babiš proti sobě poslal ministry. Chce, aby sáhli na úspory

Praha - Ministr financí Andrej Babiš (ANO) trvá na schodku rozpočtu na rok 2016 ve výši 70 miliard korun. Peníze pro navýšení státní kasy chce získat mimo jiné od státních firem nebo od jednotlivých ministerstev. Ta by měla podle jeho návrhu odevzdat 10 procent ze svých úspor. Ministři se ale proti Babišově záměru bouří.

7 minut
Události: Babiš chce od ministrů část jejich úspor
Zdroj: ČT24

Na schodku 70 miliard korun v návrhu rozpočtu na příští rok se už na konci dubna shodly strany vládní koalice. „Já bojuji za deficit rozpočtu 2016, kde jsem kritizován. Ale v rámci koalice padaly různé návrhy na schodek jako 85 nebo 80, tak já se snažím udržet těch 70, protože si myslím, že je to důležité. A to bez ohledu na to, že mi to říká někdo z Bruselu nebo jestli to tady uzákoníme,“ dodal Babiš.

Vzhledem k tomu, že Sobotkův kabinet plánuje nemalé výdaje, nepomůže státnímu schodku pouze ekonomický růst. Vláda musí také někde šetřit. A ministr Babiš má hned několik návrhů, kde peníze do příjmové složky rozpočtu sehnat. Jedním z nich je odevzdání 10 procent úspor jednotlivých ministerstev, které rezorty ušetřily za několik let na provozu a investicích. U některých to dělá i víc než půl miliardy. „Ministerstva mají rezervy, hlavně v provozních nákladech. Takže to nejsou žádné tupé škrty,“ argumentuje šéf státní kasy.

Většina ministrů o tomto záměru vůbec nevěděla, a to i přes to, že se celá věc řešila minulý týden na jednání koaliční rady. Materiál, který má ČT k dispozici, škrtá peníze většině z nich. „Pokud by to bylo ještě nad rámec toho, co máme na rok 2016, tak by to asi byl jistý problém,“ uvedl Babišův kolega z hnutí ANO, ministr životního prostředí Richard Brabec. „Pro mě je naprosto nepřijatelné snižovat rozpočet v českém školství,“ dodává šéf školství Marcel Chládek (ČSSD).

S největšími škrty se počítá v resortu práce a sociálních věcí, kde by šlo o více než 600 milionů. Přes půl miliardy má přijít ministerstvo zemědělství. „Já jsem ty prostředky neprojedl. Ty, které jsem loni nespotřeboval, tak jsem proinvestoval, proto mám problém s tím, že někdo přijde a řekne - plošně vám to škrtneme,“ reagoval ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Ale jsou i rezorty, kde se škrtat nemá jako ministertsvo obrany nebo Bezpečnostní informační služba.

A peníze by chtěl ministr financí získat i jinde. „Budeme hledat ještě peníze z hlediska příjmů. Státním firmám se daří. Tak není důvod, proč by si ty peníze nemohl stát vzít tam. Takže na tom jsme se shodli. Stále ale postrádám nápady z hlediska šetření, tedy zveřejňování smluv a větší transparentnost,“ řekl Babiš.

Schodek je klíčový pro přijetí eura

Výši schodku státního rozpočtu musela vláda deklarovat v aktualizované verzi konvergenčního programu, podle níž by měl deficit veřejných financí postupně klesat z letos odhadovaných 1,9 procenta hrubého domácího produktu (HDP) až na 0,6 procenta HDP v roce 2018. Konvergenční program je základním dokumentem pro přijetí eura a popisuje rozpočtovou strategii vlády a plánovaný vývoj veřejných financí v následujících letech.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Babiš už začátkem března ve sněmovně avizoval, že jeho ambicí je předložit pro příští rok návrh rozpočtu se schodkem 70 miliard korun. Letos stát plánuje hospodařit se stomiliardovým deficitem. Loni skončil státní rozpočet ve schodku 78 miliard korun proti plánovaným 112 miliardám.

„Spokojeni asi nejsme nikdo,“ prohlásil po vládní shodě nad rozpočtovým schodkem ve výši 70 miliard na konci dubna šéf lidovců Pavel Bělobrádek. Ten se totiž okamžitě stal předmětem sváru v koalici. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) totiž avizoval schodek 70 miliard korun, sociální demokracie však chtěla deficit prohloubit na 85 miliard. Zaplatit se tak měly vyšší penze, vyšší platy ve veřejném sektoru nebo vyšší odvody za státní pojištěnce. Také někteří ekonomové se shodli, že vzhledem k předpokládanému růstu české ekonomiky většímu než 2,5 procenta, mohl být rozpočet ambicióznější.

Rozpočet: nad čím panuje shoda a nad čím ne

+ Státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun.

- Zvýšení daně z příjmu právnických osob o dva procentní body.

Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

Podle úterního vyjádření premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) by se koalice měla na dnešním jednání shodnout na hlavních výdajových prioritách, které podpoří. Sociální demokraté se budou snažit vyjednat navýšení peněz na valorizaci penzí i zvýšení plateb na státní pojištěnce v systému zdravotního pojištění. Podle Sobotky jejich prioritou je také zvýšení prostředků na školství a vědu a výzkum.

Skutečný návrh rozpočtu má přijít až v červnu a do sněmovny pak zamíří až v září. Je tedy otázkou, jaká bude nakonec jeho skutečná podoba.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 22 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...