Tahanice o rozpočet: Vláda nakonec kývla na schodek 70 miliard

Praha – Vláda se na večerním jednání shodla na deficitu státního rozpočtu pro příští rok ve výši 70 miliard korun. Ještě před jednáním kabinetu zasedala koaliční rada, která se po velmi dlouhém jednání dohodla na tom, že státním zaměstnancům vzrostou platy o tři procenta a výdaje na vědu a výzkum proti původnímu návrhu vzrostou o 1,5 miliardy korun na 28,1 miliardy korun. Ministři pak mají hledat další úspory, uvedl šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

„Je to dílčí kompromis. Dohodli jsme se na tom, že budeme držet schodek 70 miliard, což je dobrá zpráva. Dohodli jsme se na tom, že je shoda v rámci koalice na navýšení platů státních zaměstnanců o tři procenta, což představuje dopad do státního rozpočtu ve výši zhruba pět miliard korun,“ řekl Faltýnek.
 
Premiér Bohuslav Sobotka na brífinku po jednání vlády oznámil, že vláda dnes přijala usnesení, ve kterém se zavazuje najít v další debatě prostředky zejména na bezpečnost, valorizaci důchodů, zvýšení plateb za státní pojištěnce, další prostředky na zvýšení podpory vědy a výzkumu a spolufinancování programu rozvoje venkova.

ČSSD chtěla schodek 85 miliard

Právě výše schodku se stala předmětem sváru v koalici: poté, co ministr financí Andrej Babiš (ANO) avizoval schodek 70 miliard korun, ozval se premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), pro kterého byl tento plán nepřijatelný. Sociální demokracie chtěla deficit prohloubit na 85 miliard; mimo jiné kvůli vyšším penzím, odvodům za státní pojištěnce nebo vyšším platům ve veřejném sektoru.

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) však trval na tom, aby deficit rozpočtu v příštím roce nepřekročil 70 miliard korun. „Myslím, že ten rozpočet je postaven racionálně. Problém je, že ministerstva nechtějí šetřit,“ nechal se slyšet šéf hnutí ANO. „Nelíbí se jim ten deficit. Tam byly návrhy, abychom šli na deficit 85 miliard,“ dodal na adresu sociálních demokratů. „Kolegové ze sociální demokracie chtějí rozdávat a my chceme šetřit. A teď se musíme někde na polovině té cesty potkat,“ přidal se ještě před jednáním vlády šéf poslanců ANO Jaroslav Faltýnek.

"Při předpokládaném hospodářském růstu 2,5 procenta je 70 miliard nemravně vysoký schodek a 85 miliard je číslo ještě horší," říká Miroslav Kalousek, předseda poslaneckého klubu TOP 09 a bývalý ministr financí.

Alespoň v něčem jsou koaliční strany zajedno – chtějí daně líp vybírat. „Pro nás je nejpodstatnější příjmová stránka rozpočtu. Stát by měl hledat způsoby, jak rozpočet posílit a nejen brát ze státních firem,“ je přesvědčen místopředseda lidovců Jan Bartošek. Že výběr daní zaostává za očekáváním, se nelíbí ani premiérovi. Andrej Babiš se ale hájí. „My daně vybíráme, minulý rok jsme vybrali o 31,1 miliardy víc.“

Výběr daní (leden-březen)
Zdroj: ČT24

Na jednání o rozpočtu má koalice poměrně dost času. Vláda by měla návrh dostat do konce srpna, do sněmovny se musí dostat do konce září. Na základních parametrech by se nicméně měla domluvit dřív, protože musí do Bruselu odeslat konvergenční program. To je základní dokument, ve kterém kabinet popisuje svou rozpočtovou strategii a plánovaný vývoj veřejných financí. Evropská unie zprávu vyžaduje proto, aby mohla posoudit, zda je země připravená na přijetí eura.

Vláda zatím termín přijetí eura nestanovila a podle dřívějších vyjádření premiéra ani nestanoví. „Vzhledem k tomu, že postoj české vlády a české veřejnosti k přijetí eura je mírně řečeno vlažný, tak s tím klesá i význam konvergenčního programu. Vládní strany budou mít asi jiné priority než rychlou konvergenci a rychlé přijetí eura,“ poznamenal hlavní ekonom Roklen Lukáš Kovanda.

Expert: Při snižování schodku by koalice mohla přitvrdit

Loni činil deficit státního rozpočtu 78 miliard korun. Významně tak klesl oproti plánu, který předpokládal saldo 112 miliard. Na letošek kabinet naplánoval rozpočet se schodkem 100 miliard korun. V dalších třech letech by ministr financí chtěl deficit ve státní kase postupně snižovat až na 50 miliard v roce 2018.

Podle hlavního ekonoma společnosti Roklen by však vláda měla využít toho, že ekonomika roste, a ze salda ukrajovat ještě rychleji. „Trochu se opakují chyby z předkrizových let 2005, 2006, kdy se ekonomice velmi dobře dařilo a také se nevytvářel nějaký polštář pro špatné časy. Nikde není psáno, že nemusí přijít další fatální krize,“ varoval ekonom. „Měli bychom si vážit toho, že ekonomika roste, a být ve výdajích trochu skromní.“

Také podle opozice je schodek ve výši 70 miliard při ekonomickém růstu málo ambiciózní. „Číslo 70 miliard je číslo virtuální, je na vodě, protože Andrej Babiš přišel před čtrnácti dny s číslem 70 miliard a vláda včera přišla s dalšími výdaji a to číslo – 70 miliard – je pořád stejné. Zároveň se Andreji Babišovi příliš nedaří vybírat daně. Je tedy zřejmé, že bude ještě záležet na vyjednávání v koalici, která vypadá, že chce spíše rozhazovat,“ uvedl ekonomický expert ODS Jan Skopeček.

Plánované schodky pro příští roky
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
před 4 hhodinami

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
před 11 hhodinami

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
před 11 hhodinami

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánovčera v 14:56

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...