Česko má schválený první operační program

Evropská komise České republice schválila první operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014 až 2020. A připomněla, že rozpočet programu dosahuje osmi miliard eur (asi 216 miliard korun). Zhruba 4,3 miliardy eur (přes 116 miliard korun) bude poskytnuto z Evropského fondu pro regionální rozvoj.

Dobrá zpráva pro podnikatele, firmy, vědecké pracovníky, univerzity i pro rozvoj informačních technologií: Česko má schválen první operační program, na základě kterého budou moci získávat evropské dotace. Premiér Bohuslav Sobotka potvrdil, že jakmile budou zveřejněny první výzvy, může celý proces čerpání eurodotací odstartovat.

Ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek (ČSSD), pod jehož resort schválený operační program spadá, uvedl, že už zítra budou zveřejněná na webu první avíza k čerpání první vlny jedenácti výzev. „Zájemci tak dostanou veškeré informace k tomu, jak připravit své projekty a správně vyplnit žádosti o dotace, které začneme přijímat již začátkem června,“ uvedl Mládek. Zároveň zdůraznil, že věří, že do té doby bude také funkční monitorovací systém evropských fondů MS2014+. Ten je klíčový pro to, aby se eurodotace mohly začít čerpat a který kvůli negativním závěrům auditu bude hrazen ze státního rozpočtu, namísto z prostředků EU.

Operační programy pro období 2014–2020

  • Zaměstnanost (ministerstvo práce a sociálních věcí)
  • Výzkum, vývoj a vzdělávání (ministerstvo školství)
  • Životní prostředí (ministerstvo životního prostředí)
  • Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (ministerstvo průmyslu a obchodu)
  • Doprava (ministerstvo dopravy)
  • Integrovaný regionální operační program (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Rybářství (ministerstvo zemědělství)
  • Technická pomoc (ministerstvo pro místní rozvoj)
  • Praha – pól růstu ČR (magistrát hlavního města Prahy)

Zájemci o evropské dotace najdou všechny informace na webu www.dotaceeu.cz.

Česká republika přichystala na programovací období 2014 až 2020 celkem devět operačních programů, ve kterých bude k dispozici 23,85 miliardy eur (asi 660 miliard korun). Ve vyjednávání nových programů ale nabrala země výrazný skluz – ani rok a čtvrt po zahájení dotačního období stále nefungují. Důvodem byl dlouho chybějící služební zákon a špatně nastavená legislativa týkající se hodnocení vlivu staveb na životní prostředí (tzv. EIA).

S výjimkou jediného poslala vláda všechny operační programy minulý týden Evropské komisi ke schvalování a operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost je tedy první, který EK schválila.

„Díky tomuto investičnímu balíčku budou moci české podniky plně využít svůj investiční potenciál a pokročit ve vývoji nových produktů, a přispět tak ke vzniku pracovních míst a k hospodářskému růstu země,“ komentovala dnešní krok eurokomisařka pro regionální politiku Corina Cretsuová. Finanční prostředky nově schváleného programu mají podle tiskové zprávy komise směřovat na „podporu znalostní ekonomiky, jež přispěje ke zvýšení hospodářského růstu a produktivity“. Prioritou má být posílení výzkumných činností podniků a jejich propojení s univerzitními sítěmi.

Podle podnikatelských svazů má ale zpožděné čerpání už teď některé negativní dopady. „V ostatních státech Evropské unie už tyto výzvy byly schváleny a běží, čerpá se, tudíž naše konkurenceschopnost na evropském trhu je tím omezená,“ tvrdí viceprezidentka Hospodářské komory Irena Bartoňová Pálková.

OPPIK
Zdroj: ČT24

Mezi očekávané výsledky patří granty pro více než 1970 firem, vznik dvanácti tisíc pracovních míst v malých a středních podnicích, 600 nových přihlášek na ochranu práv duševního vlastnictví, ale také roční snížení emisí skleníkových plynů o třista tisíc tun CO2 a vyšší uplatnění nízkouhlíkových technologií.

Podle několika zdrojů z Evropské komise a diplomacie by další programy mohly být schváleny zřejmě ještě do poloviny května. Nejblíže k tomu mají operační programy Životní prostředí a Zaměstnanost.

Čerpání peněz z fondů EU však může ještě oddálit poslední audit monitorovacího systému, v němž se mají žádosti o dotace přijímat. Podle auditorů ministerstva financí tendr za několik stovek milionů korun provázelo množství chyb. Ministerstvo pro místní rozvoj, které zakázku vypsalo, audit označilo za neprofesionální. Vláda v pondělí nicméně rozhodla, že zaplatí případné korekce, jejichž uložení závěrečná zpráva Evropské komisi navrhuje ze státního rozpočtu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...