Řecko shání peníze, kde se dá. I v nemocnicích a školách

Atény – Řecku docházejí peníze doslova každou minutou a vláda Alexise Tsiprase tak zabírá veškerou volnou hotovost na všech stupních státní správy a státních institucí, a to včetně nemocnic a škol. To se ale nelíbí zejména krajům a obcím, jejichž činnost je v důsledku těchto převodů ochromena. Starostové na dnešním jednání vládu varovali, že se budou nedobrovolnému záboru peněz bránit u soudu.

Tsiprasův kabinet si od svého pondělního nařízení slibuje až 2,5 miliardy eur (68,6 miliard korun), které by měly na konci dubna pokrýt povinné výdaje, jako jsou důchody, mzdy státních zaměstnanců a sociální dávky. Celkem by na ně měla státní kasa dát 1,9 miliardy eur. Blokace finančních prostředků ze státní správy a institucí měla být původně dvoutýdenní z úrokem 2,5 procenta. Náměstek ministra financí Dimitris Mardas ale dnes upozornil, že bude trvat dva měsíce.

V krajích a městech to ale vyvolalo mohutný odpor. Obzvlášť starostové, kteří nejsou vázáni stranickou disciplínou k vládní levicové formaci SYRIZA, nešetří kritikou a mluví o návratu o několik let nazpět a o ničení autonomie regionů a měst.

Podle listu Kathimerini si vláda tímto krokem prodlouží po finanční stránce život nejméně do 11. května, kdy má opět zasedat euroskupina, tedy ministři financí zemí platících eurem. V té době už by mělo podle Atén padnou konečné rozhodnutí o uvolnění zbývajících 7,2 miliardy eur (téměř 200 miliard korun) ze záchranného programu pro Řecko. Původně mělo být rozhodnuto do 24. dubna.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker dnes ve Vídni na Řecko znovu naléhal, aby zvýšilo úsilí o dohodu s eurozónou, protože zatím prý v této záležitosti příliš nepokročilo

Obamův poradce nesouhlasí s Němci: Odchod Řecka je riziko

V rozhovoru pro agenturu Reuters řekl Jason Furman, hlavní ekonomický poradce amerického prezidenta Baracka Obamy, že pokud silně zadlužené Řecko skutečně nakonec opustí eurozónu, může to značně ohrozit světovou ekonomiku a nikdo by neměl spoléhat na to, že finanční trhy už takovou možnost vývoje plně započítaly do cen.

Furman se v tomto směru podle všeho neshodne s německým ministrem financí Wolfgangem Schäublem, který nedávno v New Yorku prohlásil, že rizika spojená s odchodem Řecka z eurozóny jsou omezená a že finanční trhy již veškeré možné scénáře tohoto vývoje započítaly do cen.

Jason Furman, hlavní ekonomický poradce Baracka Obamy
Zdroj: Olivier Douliery/ČTK/ABACA

„Odchod Řecka (z eurozóny) by nebyl špatný jen pro řeckou ekonomiku. Znamenal by obrovské a zbytečné riziko pro světovou ekonomiku v době, kdy se řada věcí začíná ubírat správným směrem,“ uvedl Furman. „Nemyslím si, že by nás měla uklidňovat momentální situace na trzích. Věci se mohou rychle změnit,“ dodal.

Index aténské akciové burzy ATG dnes oslabil o 3,33 procenta na 704,74 bodu, a dostal se tak na nejnižší úroveň od září 2012. Reagoval tak na zprávu agentury Bloomberg, podle které Evropská centrální banka (ECB) zkoumá možnost omezit řeckým bankám přístup k programu nouzového financování (ELA). (čtěte více)

Řecko chce na svém území ruský plynovod

Řecko doufá, že se mu s ruskou společností Gazprom brzy podaří dosáhnout dohody o novém plynovodu, kterým poteče ruský plyn přes řecké území dál do Evropy. Po schůzce s ředitelem Gazpromu to dnes prohlásil řecký ministr životního prostředí a energie Panajotis Lafazanis. „Naše země má na plynovodu velký zájem, patří to k našim prioritám,“ sdělil Lafazanis. Řekové prý pokračují v jednáních s ruskou stranou a doufají, že se jim brzy podaří dospět k dohodě.

Atény projevily zájem o potrubní vedení během dřívější dubnové schůzky mezi premiérem Alexisem Tsiprasem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě. (čtěte více)