Cena ropy Brent se ocitla nejníže od roku 1999, ale pak začala výrazně růst

Ceny ropy smazaly počáteční ztráty, kdy cena ropy Brent klesla až pod 16 dolarů za barel, nejníže od června 1999, a výrazně rostou. Obrat způsobily vyhlídky na další snížení těžby hlavními producenty a údaje o zásobách v USA. Pomohlo to i k růstu amerických akcií. Ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak ve středu prohlásil, že poptávka po ropě je již na svém dnu.

Kolem 18:10 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 7,2 procenta na 20,73 dolaru za barel. Ráno sestoupila až na 15,98 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu stoupla o 26,6 procenta na 14,65 dolaru za barel.

Obchodníky ve středu povzbudila také zpráva o stavu zásob pohonných hmot v USA, které rostly méně, než se analytici obávali. Podle amerického státního úřadu pro energetické informace EIA se zásoby ropy v USA v uplynulém týdnu zvýšily o 15 milionů barelů, v souladu s očekáváním analytiků. Zásoby benzinu se však zvýšily jen o jeden milion barelů.

Americké akciové indexy uzavřely den růstem. Dow Jones stoupl o 1,99 procenta, S&P 500 pak o 2,29 % a Nasdaq o 2,81 procenta.

Trh bude nestabilní až do 1. května, soudí ruský ministr

Celosvětová poptávka po ropě, která se kvůli pandemii koronaviru snížila až o třetinu, je již na svém dnu. Trh však zůstane nestabilní až do 1. května, kdy vstoupí v platnost dohoda o snížení těžby mezi ropným kartelem OPEC a dalšími předními světovými těžaři v čele s Ruskem. Uvedl to ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak.

„Dnes jsme pravděpodobně v nejaktivnějším stadiu poklesu světové poptávky po ropě. Podle různých odhadů pokles dosáhl v tuto chvíli zhruba 20 až 30 milionů barelů denně,“ řekl Novak při videokonferenci se zákonodárci. „Tento okamžik je nejhlubším (propadem) a nebude trvalý. Doufáme, že až budou zrušena omezující opatření (související s koronavirem), poptávka poroste, což stabilizuje ropné trhy,“ dodal.

Pokles cen, nabídka převažuje nad poptávkou

Kolem 8:30 SELČ přiitom vykazovala cena Brentu pokles o 11,4 procenta na 17,12 dolaru za barel. Předtím sestoupila až na 15,98 dolaru. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela asi 4,5 procenta na 11,05 dolaru za barel.

„Přestože v případě Brentu nehrozí až tak bezprostřední problémy se skladovací kapacitou, sráží surovinu dolů přetrvávající převis nabídky nad poptávkou,“ konstatoval analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Ceny ropy už od začátku letošního roku klesly zhruba o 80 procent. Světová ekonomika letos podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem směřuje k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Celosvětová poptávka po pohonných hmotách se v důsledku šíření koronaviru podle analytiků propadla asi o třicet procent. Energetické firmy ve Spojených státech, které jsou největším producentem ropy na světě, se potýkají s nedostatkem kapacit pro skladování ropy.

Americký ropný institut API v úterý oznámil, že zásoby ropy v USA se minulý týden zvýšily o 13,2 milionu na 500 milionů barelů. Ve středu by měl zveřejnit oficiální údaje o vývoji zásob v USA vládní Úřad pro energetické informace (EIA).

„Americký prezident Donald Trump se během včerejška snažil těžaře uklidňovat a nabídl přístup ke strategickým rezervám. Podle slov amerického prezidenta by zde bylo možné uložit až 75 milionů barelů ropy. Zatím však jde pouze o nápad. Jeho případná implementace zůstává nejistá,“ říká Pfeiler.

U americké lehké ropy WTI v případě nyní aktuálního červnového kontraktu nastal během úterý výrazný cenový sestup, stejně jako v pondělí, a aktuálně se obchoduje pod úrovní 11 dolarů za barel. „Investoři se obávají, že by se v půlce května mohla cena kontraktu opět překlopit do záporného teritoria, jako se stalo v pondělí, proto se během úterního dne kontraktu zbavovali,“ vysvětluje Pfeiler.

United States Oil Fund (USO), přes který se realizuje velká část investic s ropou WTI, v uplynulých dnech prodal více než 90 milionů barelů ropy s dodáním v červnu. Zároveň však nakoupil kontrakty na 50 milionů barelů WTI s dodáním v červenci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 48 mminutami

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 4 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 7 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 18 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
včera v 15:03

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...