Cena ropy Brent se ocitla nejníže od roku 1999, ale pak začala výrazně růst

Ceny ropy smazaly počáteční ztráty, kdy cena ropy Brent klesla až pod 16 dolarů za barel, nejníže od června 1999, a výrazně rostou. Obrat způsobily vyhlídky na další snížení těžby hlavními producenty a údaje o zásobách v USA. Pomohlo to i k růstu amerických akcií. Ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak ve středu prohlásil, že poptávka po ropě je již na svém dnu.

Kolem 18:10 SELČ cena severomořské ropy Brent rostla o 7,2 procenta na 20,73 dolaru za barel. Ráno sestoupila až na 15,98 dolarů. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu stoupla o 26,6 procenta na 14,65 dolaru za barel.

Obchodníky ve středu povzbudila také zpráva o stavu zásob pohonných hmot v USA, které rostly méně, než se analytici obávali. Podle amerického státního úřadu pro energetické informace EIA se zásoby ropy v USA v uplynulém týdnu zvýšily o 15 milionů barelů, v souladu s očekáváním analytiků. Zásoby benzinu se však zvýšily jen o jeden milion barelů.

Americké akciové indexy uzavřely den růstem. Dow Jones stoupl o 1,99 procenta, S&P 500 pak o 2,29 % a Nasdaq o 2,81 procenta.

Trh bude nestabilní až do 1. května, soudí ruský ministr

Celosvětová poptávka po ropě, která se kvůli pandemii koronaviru snížila až o třetinu, je již na svém dnu. Trh však zůstane nestabilní až do 1. května, kdy vstoupí v platnost dohoda o snížení těžby mezi ropným kartelem OPEC a dalšími předními světovými těžaři v čele s Ruskem. Uvedl to ruský ministr pro energetiku Alexandr Novak.

„Dnes jsme pravděpodobně v nejaktivnějším stadiu poklesu světové poptávky po ropě. Podle různých odhadů pokles dosáhl v tuto chvíli zhruba 20 až 30 milionů barelů denně,“ řekl Novak při videokonferenci se zákonodárci. „Tento okamžik je nejhlubším (propadem) a nebude trvalý. Doufáme, že až budou zrušena omezující opatření (související s koronavirem), poptávka poroste, což stabilizuje ropné trhy,“ dodal.

Pokles cen, nabídka převažuje nad poptávkou

Kolem 8:30 SELČ přiitom vykazovala cena Brentu pokles o 11,4 procenta na 17,12 dolaru za barel. Předtím sestoupila až na 15,98 dolaru. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ztrácela asi 4,5 procenta na 11,05 dolaru za barel.

„Přestože v případě Brentu nehrozí až tak bezprostřední problémy se skladovací kapacitou, sráží surovinu dolů přetrvávající převis nabídky nad poptávkou,“ konstatoval analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler.

Ceny ropy už od začátku letošního roku klesly zhruba o 80 procent. Světová ekonomika letos podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) kvůli pandemii způsobené koronavirem směřuje k nejhlubší recesi od velké hospodářské krize ve 30. letech minulého století.

Celosvětová poptávka po pohonných hmotách se v důsledku šíření koronaviru podle analytiků propadla asi o třicet procent. Energetické firmy ve Spojených státech, které jsou největším producentem ropy na světě, se potýkají s nedostatkem kapacit pro skladování ropy.

Americký ropný institut API v úterý oznámil, že zásoby ropy v USA se minulý týden zvýšily o 13,2 milionu na 500 milionů barelů. Ve středu by měl zveřejnit oficiální údaje o vývoji zásob v USA vládní Úřad pro energetické informace (EIA).

„Americký prezident Donald Trump se během včerejška snažil těžaře uklidňovat a nabídl přístup ke strategickým rezervám. Podle slov amerického prezidenta by zde bylo možné uložit až 75 milionů barelů ropy. Zatím však jde pouze o nápad. Jeho případná implementace zůstává nejistá,“ říká Pfeiler.

U americké lehké ropy WTI v případě nyní aktuálního červnového kontraktu nastal během úterý výrazný cenový sestup, stejně jako v pondělí, a aktuálně se obchoduje pod úrovní 11 dolarů za barel. „Investoři se obávají, že by se v půlce května mohla cena kontraktu opět překlopit do záporného teritoria, jako se stalo v pondělí, proto se během úterního dne kontraktu zbavovali,“ vysvětluje Pfeiler.

United States Oil Fund (USO), přes který se realizuje velká část investic s ropou WTI, v uplynulých dnech prodal více než 90 milionů barelů ropy s dodáním v červnu. Zároveň však nakoupil kontrakty na 50 milionů barelů WTI s dodáním v červenci.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
před 6 hhodinami

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
před 11 hhodinami

Záměr zestátnit ČEZ je pro občany nevýhodný, tvrdí skupina odpůrců

Proti záměru zestátnit výrobu energetické skupiny ČEZ vystoupila skupina deseti signatářů otevřeného dopisu adresovaného premiérovi Andreji Babišovi (ANO). Patří mezi ně například bývalý předseda vlády a exguvernér centrální banky Jiří Rusnok, bývalý generální ředitel ČEZu Jaroslav Míl nebo předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Chystané rozdělení firmy je dle nich nevýhodné pro občany a pomůže jen minoritním vlastníkům společnosti.
před 20 hhodinami

Jídlo i vitaminy se mohou ve výdejních boxech přehřát

Potravináři varují před doručováním potravin a doplňků stravy do výdejních boxů. V samoobslužných boxech může být i 50 stupňů Celsia, hrozí tak třeba zkažení potravin, uvedl mluvčí komory Marek Zemánek. Lidé si touto cestou často nechávají posílat pečivo, nápoje, müsli tyčinky či vitaminy.
včera v 07:47

ČEZ založil dceřinou firmu ČEZ Energy, dle analytiků jde o krok k zestátnění

Energetická skupina ČEZ v úterý založila svou dceřinou firmu s názvem ČEZ Energy. Do ní chce v následujících měsících vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby, řekl serveru iRozhlas.cz předseda představenstva a generální ředitel ČEZu Daniel Beneš. Vyčlenění nevýrobní části podniku do nové firmy je podle analytiků zásadním krokem pro připravované zestátnění společnosti. ČEZ chce krok stihnout do konce prvního čtvrtletí příštího roku, následně chce vedení skupiny pro novou firmu hledat investory.
23. 6. 2026

Dubaj ztrácí image „bezpečného přístavu“. Saúdi se radují

Dubaj si v uplynulých letech vybudovala pověst oázy stability v neklidném regionu, čímž lákala ve velkém investory i turisty. Nedávné íránské útoky ale způsobily, že se byznysový model založený na službách otřásá v základech. Příliv kvalifikovaných pracovníků naopak hlásí Saúdská Arábie či Katar. Ekonomická krize ale tíží všechny země Perského zálivu.
23. 6. 2026

Britové před dekádou rozhodli o brexitu. Nyní toho většina lituje

Před deseti lety britští voliči v referendu rozhodli o vystoupení Británie z Evropské unie. Tehdejší premiér David Cameron jej prezentoval jako „událost jednou za život“, která definitivně vyřeší otázku napjatého vztahu Británie k EU. Po bezmála tříletém vyjednávání a výměně dvou premiérů Británie na konci ledna 2020 opustila formálně EU po 47 letech. V současnosti většina Britů v průzkumech veřejného mínění říká, že brexit byl chybou. A objevil se i nový termín „brejoin“, což je hovorový výraz pro potenciální návrat Británie do EU.
23. 6. 2026

Ve sto letech zemřel bývalý šéf Fedu Alan Greenspan

Ve věku sta let zemřel vlivný americký ekonom a někdejší šéf centrální banky (Fed) Alan Greenspan. V pondělí o tom informovala televize NBC s odvoláním na ekonomovu manželku Andreu Mitchellovou. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s Parkinsonovou nemocí. V čele Fedu stál Greenspan do roku 2006, celkem osmnáct let, kdy byl často označován za druhého nejmocnějšího člověka v zemi.
22. 6. 2026Aktualizováno22. 6. 2026
Načítání...