Sazba digitální daně by mohla klesnout na pět procent. Panují obavy z americké odvety

3 minuty
Události: Ministryně Schillerová připouští změny u digitální daně
Zdroj: ČT24

Snížení sazby u digitální daně ze zatím navrhovaných sedmi procent na pět poprvé připustila v rozhovoru pro ČT ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) již dříve uvedl, že kvůli zavedení této daně hrozí Spojené státy odvetnými protiopatřeními. Téměř 140 vlád, včetně Česka, se nyní zároveň dohodlo, že začnou jednat o nových pravidlech pro mezinárodní digitální daň. Hotovo by mělo být do konce roku.

Obavy z případných amerických odvetných cel vyjádřila i část českých exportérů. Například Hospodářská komora varovala, že z amerických odvetných cel má obavy i čtyřicítka významných vývozců.

S neklidem sleduje situaci například táborská firma Brisk, která do USA ročně prodá výrobky za 35 milionů korun. „Ovlivnilo by to možnost konkurence našich svíček ve Spojených státech. Samozřejmě, že digitální daň je problém, sledujeme to v rámci automobilového průmyslu,“ uvedl majitel Mojmír Čapka. 

„Podle současného návrhu by tato daň postihla pouze významné americké technologické firmy. Digitální daň tak bude diskriminovat ty samé inovativní firmy, které se Češi snaží přilákat a následovat,“ uvedl velvyslanec USA v České republice Stephen B. King pro Lidové noviny. 

Koho by daň zasáhla a o jakou částku se hraje

Dani by v Česku měly podléhat internetové firmy s globálním obratem nad 750 milionů eur (19,1 miliardy korun), které budou mít na území Česka roční obrat za uskutečněné zdanitelné služby minimálně 100 milionů korun. Daň se tak dotkne hlavních globálních hráčů, jako jsou americké společnosti Google, Facebook, Amazon či Apple.

Digitální daň by podle návrhu ministerstva financí zdaňovala vybrané internetové služby – umísťování cílené reklamy na webech, zpoplatněné služby na sociálních sítích nebo prodej dat o uživatelích. Zdaňovacím obdobím by byl kalendářní rok a daň by byla placena v měsíčních zálohách. Dani by podléhaly i některé platformy digitální ekonomiky, které uživatelům umožňují vzájemně si mezi sebou poskytovat za úplatu služby a zboží. Mezi ně patří například Airbnb nebo Uber. Daň se ale nebude vztahovat na e-shopy nebo na služby spojené s hraním počítačových her.

Do státního rozpočtu by podle původních odhadů ministerstva financí mohla přinést pět miliard korun ročně. Zákon o digitální dani z dílny ministerstva financí míří ve sněmovně do druhého čtení. Cílem návrhu je narovnat podmínky v českém daňovém prostředí, uvedlo již dříve ministerstvo. 

Některé strany chtějí snížení sazby

V Poslanecké sněmovně chtějí prosadit digitální daň hlavně vládní hnutí ANO, koaliční sociální demokraté a také komunisté, kteří vládu tolerují. Už letos chce díky nové dani vybrat ministerstvo financí víc než dvě miliardy. V případě snížení navrhované daně ze sedmi na pět procent by ale byl výtěžek o stovky milionů nižší.

Hrozba případných cel ze strany USA je jedním z důvodů, proč některé strany nesouhlasí se současnými sedmi procenty. „Chceme tu daň dát na úroveň pět procent, je tady samozřejmě i riziko sankcí ze strany USA,“ uvedl místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD). Piráti pak chtějí, aby návrh sazby byl takový, aby nevyčníval proti ostatním zemím. 

„Pět procent je hranice, o které jsme ještě ochotni se bavit, ale pod ni by to nemělo jít,“ řekl pak předseda poslaneckého klubu ČSSD Jan Chvojka.

Ministryně financí teď poprvé připustila, že by mohla s tímto návrhem souhlasit. „Ano, jsem připravena se o tom bavit, o těch pěti procentech.“

Zavedení digitální daně už příští středu projedná sněmovní rozpočtový výbor. Poslanci ji budou schvalovat na jaře.

Podle pátečního sdělení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) by téměř 140 světových vlád, včetně  české, chtělo mít do konce letošního roku hotová nová pravidla pro mezinárodní digitální daň. 

„Mezinárodní společenství znovu potvrdilo svůj závazek dosáhnout dlouhodobého řešení daňových problémů vyplývajících z digitalizace ekonomiky na základě konsensu a bude pokračovat v práci na dosažení dohody do konce roku 2020,“ uvedla OECD ve svém prohlášení.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Válku s USA v celních sazbách nikdo nechce, shodli se Jurečka a Juchelka

Hlavní reakcí Evropské unie po oznámení cel na ocel a hliník ze strany nové americké vlády prezidenta Donalda Trumpa by měla být snaha jednat, shodli se v Událostech, komentářích ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) a místopředseda Poslanecké sněmovny Aleš Juchelka (ANO). Jurečka míní, že by EU mohla snížit některá vlastní cla na zboží z USA, aby protistraně vyšla vstříc. Juchelka má za to, že EU měla jednání s USA o obchodních vztazích zahájit dříve a že je již „malinko pozdě“.
před 13 hhodinami

Reakce EU na americká cla by neměla být „přepálená“, míní ekonom Mertlík

„Pokud by 25 procent platilo, tak to pro Evropu není žádná katastrofa. Samozřejmě vývozce hliníku a oceli to omezí. Na druhou stranu obě komodity, zejména hliník, se často do Evropské unie musí dovážet, takže z hlediska celkové obchodní bilance to takový dopad mít nebude,“ řekl v Interview ČT24 bývalý ministr financí a ekonom působící na Unicorn Vysoké škole Pavel Mertlík o clech na ocel a hliník, která ohlásil americký prezident Donald Trump.
včera v 20:28

Trump zavádí clo na dovoz oceli a hliníku do USA. Unie chystá reakci

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení pětadvacetiprocentního cla na dovoz oceli a hliníku do USA, a to bez výjimek. Později však připustil, že zváží výjimku pro Austrálii. Opatření podle americké administrativy podpoří produkci oceli a hliníku v USA. Pozorovatelé však varují, že se zvyšuje riziko širšího obchodního konfliktu. Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová uvedla, že Evropská unie neponechá tento americký krok bez odpovědi, mělo by se o ní jednat ve středu.
včeraAktualizovánovčera v 19:30

Nová cla by dle expertů výrobu oceli v Česku ohrozit neměla, ovlivní ale evropský trh

Cla na dovoz hliníku a oceli do Spojených států, jejichž zavedení oznámil americký prezident Donald Trump, mohou ovlivnit i Česko. Jejich přímý dopad by ale podle Svazu průmyslu a dopravy (SP) měl být nižší než v roce 2018, kdy tehdejší Trumpova administrativa uvalila cla na ocel a hliník. Podle ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) zatím nelze dopady amerických cel na český průmysl přesně vyhodnotit. Podle ekonomů nebudou mít pro Česko zásadní makroekonomické důsledky, varují ale před budoucími dopady.
včeraAktualizovánovčera v 16:51

PŘEHLEDNĚ: Trump chce ukrajinské nerosty. Jaké přesně?

Americký prezident Donald Trump předestřel možnou dohodu s Ukrajinou, v jejímž rámci by došlo k výměně amerických zbraní a pomoci za vzácné nerostné suroviny, jimiž Kyjev disponuje. Není však jasné, které konkrétní suroviny má Trump na mysli. Ukrajina disponuje dvaceti klíčovými surovinami a naznačila, že je otevřena spolupráci při těžbě s USA. Značná část ložisek se ale nachází na územích okupovaných Ruskem.
včera v 15:08

Česko si v hodnocení korupce pohoršilo. Ještě hůře je na tom Slovensko

Česká republika si loni pohoršila v celosvětovém žebříčku vnímané korupce, když se propadla o pět pozic na 46. příčku. K důvodům podle mezinárodní organizace Transparency International (TI), která žebříček sestavuje, patří nedostatečná vládní strategie proti korupci či nedostatečná morální zásadovost politiků. Sousední Slovensko si dokonce pohoršilo o dvanáct míst. Nejlépe hodnocené z celkem 180 zemí bylo znovu Dánsko, následované Finskem a Singapurem, nejhůře naopak dopadly Jižní Súdán, Somálsko a Venezuela.
včeraAktualizovánovčera v 10:07

Tusk představil plán obřích investic, podle kritiků je nekonkrétní

Polský premiér Donald Tusk vyhlásil ambiciózní plán reforem a nových investic. Jen letos by se podle něj měly v zemi proinvestovat v přepočtu čtyři biliony korun. Do pěti lety by vláda chtěla předstihnout některé státy západní Evropy. Opozice mluví o předvolební rétorice. Kritičtí jsou i někteří experti, kteří poukazují na nekonkrétnost plánů.
10. 2. 2025

Nezaměstnanost v lednu vzrostla

Nezaměstnanost v lednu vzrostla na 4,3 procenta z prosincových 4,1 procenta. Lidí bez práce bylo v lednu 320 516, o 14 038 více než v předchozím měsíci. Volných pracovních míst bylo v lednu 83 323, o 163 250 méně než v prosinci 2024, informoval v pondělí dopoledne Úřad práce.
10. 2. 2025Aktualizováno10. 2. 2025
Načítání...