Končí platnost loňských dálničních kuponů, příští rok už mají být elektronické

Poslední lednový den končí platnost dálničních známek pro rok 2019. Stát na nich loni vybral přes 5,35 miliardy korun, zhruba o 150 milionů více než o rok dříve. V příštím roce by už papírové kupony měly nahradit elektronické viněty, jejich přípravu však provází problémy. Za ponechání neplatné známky na skle automobilu hrozí řidiči na místě pokuta až pět tisíc korun.

Motoristé loni nakoupili 6,86 milionu kuponů pro rok 2019. Nejžádanější byly známky s desetidenní platností, které tvořily téměř polovinu všech prodaných vinět. Nejvíce však stát utržil na ročních kuponech, a to 3,95 miliardy korun. Pro letošní rok stát nechal vyrobit více než 7,5 milionu kuponů s celkovou hodnotou 5,77 miliardy korun.

V příštím roce už si řidiči papírové známky na přední skla svých aut lepit nebudou, stát plánuje zavést systém elektronických dálničních známek. Spuštěn by měl být na začátku letošního prosince. Známky budou vázané na registrační značky vozidel a platby kontrolovány například kamerami na mýtných branách.

Příprava systému je však komplikovaná. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), který má systém na starosti, v polovině ledna oznámil, že dodavatelem a provozovatelem informačního systému ke známkám bude společnost Asseco Central Europe za 401 milionů korun.

Zakázka, pro kterou nebyla vypsána otevřená soutěž, vyvolala vlnu kritiky z řad oborníků, opozice a premiéra Andreje Babiše (ANO). Podle nich byla netransparentní a předražená. Minulý týden kvůli ní skončil ve funkci ministr dopravy Vladimír Kremlík (za ANO), jeho nástupce Karel Havlíček následně zakázku po dohodě s firmou Asseco zrušil.

Vedle toho stát navíc ukončí i další zakázky, které fond dopravy k novému systému dálničních známek připravoval. Jde především o tendr na zajištění sítě distribučních míst, jehož odhadovaná hodnota byla 477 milionů korun. Stát podle Havlíčka připraví nové zakázky, které budou přepracované.

Dálniční poplatky byly v Česku zavedeny 1. ledna 1995. Pokuta za jízdu po dálnici bez známky je v současnosti až 5000 korun na místě (ve správním řízení až 100 tisíc). Stejná pokuta hrozí i za ponechání neplatné známky na skle automobilu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 20 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...