Zeman: Do čela ČNB jmenuji guvernéra, který Singerovy kroky napraví

Holýšov (Plzeňsko) – Za rok jmenuji na pozici guvernéra České národní banky takového kandidáta, který napraví kroky současné rady, prohlásil dnes Miloš Zeman při své návštěvě Plzeňského kraje. Zeman už dřív kritizoval, že banka v čele s guvernérem Miroslavem Singerem znehodnotila korunu.

Zemanovu opětovnou kritiku ČNB vyvolala otázka jednoho ze zaměstnanců firmy Evobus v Holýšově. Ten se totiž prezidenta zeptal, kdy odvolá bankovní radu, která se podepsala na znehodnocení koruny. Muž zároveň vyslovil obavu z nízkých důchodů po přijetí eura.

„Prezident v podstatě nemůže odvolat bankovní radu, ale po vypršení jejího mandátu může jmenovat nové členy. No, a to bude za rok. Takže ještě rok musíme vydržet. Za rok jmenuji nového guvernéra ČNB místo pana Singera, kterému končí mandát. A jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady,“ prohlásil Zeman

Europoslanec a bývalý viceguvernér Luděk Niedermayer (nestr. za TOP 09) v reakci na prezidentova slova vyslovil obavu, kdy hlava státu plánuje dosadit do čela centrální banky takové odborníky, kteří udělají to, co on uzná za vhodné. „Prezident bude pochopitelně volit ekonomy, kteří mají třeba podobný pohled na některé otázky jako on. Ale v okamžiku, kdy by ten člověk přišel do centrální banky, tak by měl zapomenout na minulost a soustředit se na analýzy, které ČNB zpracovává. A na základě těch analýz provádět co nejlepší rozhodnutí. A já doufám, že bez ohledu na to, co dnes pan prezident naznačil, to tak bude i do budoucnosti,“ prohlásil.

Kteří členové bankovní rady skončí během Zemanova mandátu?

  • červenec 2016: Kamil Janáček a guvernér Miroslav Singer
  • únor 2017: Pavel Řežábek a Lubomír Lízal

„Toto vyjadřování z úst prezidenta republiky nepovažuji vůbec za vhodné. Myslím si, že to nepatří do civilizované země a může to být i velmi škodlivé. Musíme si uvědomit to, že přece jenom váha slova prezidenta je poměrně velká,“ reagoval na dnešní Zemanova slova Petr Dvořák, prorektor Vysoké školy ekonomické v Praze. 

Už při své únorové návštěvě Královéhradeckého kraje Zeman prohlásil, že nepočítá s tím, že by do bankovní rady ČNB jmenoval lidi podporující devalvaci koruny. Při diskusi s tamními zastupiteli také avizoval, že v radě chce mít bankéře, kteří jsou pro přijetí eura. (čtěte více)

Miroslav Singer
Zdroj: ČT24/ČNB

Bankovní rada ČNB pečuje o stabilitu měny a zajišťuje dozor nad finančním sektorem. Jmenování členů bankovní rady včetně guvernéra v současnosti spadá výhradně do kompetence prezidenta. Diskutuje se však o možnosti změnit ústavu tak, aby kandidáty do bankovní rady musel prezidentovi schválit Senát (to by ale platilo až od příštího prezidentského funkčního období).

Do konce svého mandátu v březnu 2018 obmění Miloš Zeman čtyři ze sedmi členů rady ČNB, a to včetně guvernéra Miroslava Singera. „Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou dělat zbytečné experimenty s českou ekonomikou a kteří budou podporovat vstup ČR do eurozóny, což je věc, kterou si přeje velká většina našich podnikatelů,“ prohlásil prezident v Hradci Králové.

Zeman by v ČNB nejraději viděl Rusnoka

Agentura Bloomberg v únoru přinesla informaci, že v čele ČNB by prezident Zeman rád viděl Jiřího Runoka. „Má výjimečnou kvalifikaci, protože se pohyboval nejen v ekonomické, ale i v politické oblasti,“ řekl Zeman na adresu Rusnoka v rozhovoru pro agenturu Bloomberg.

ČTĚTE: Rusnok je „excelentním“ kandidátem na guvernéra ČNB, řekl Zeman

Členem bankovní rady jmenoval prezident Jiřího Rusnoka před rokem. Byl to jeho vůbec první nominant do této funkce. Rusnok tehdy prohlásil, že to považuje za „vrchol odborné kariéry“ (více zde). Oba muži k sobě mají dlouhodobě blízko – Rusnok byl v letech 2001 až 2002 ministrem financí v Zemanově vládě a v červnu 2013 jej Zeman jmenoval předsedou vlády poté, co se kvůli aféře Nagyová rozpadl kabinet Petra Nečase.

V rozhovoru pro Bloomberg Zeman zopakoval, že Česko by se mělo snažit o co nejrychlejší vstup do eurozóny. A to přesto, že současná koaliční vláda nechce stanovit pevné datum přijetí eura. „Velmi se stydím za to, že pobaltské státy přijaly euro dřív než my. Myslím si, že je to ostuda pro Českou republiku. Stejně tak je ostuda, že do eurozóny dřív vstoupilo Slovensko,“ citovala agentura českého prezidenta.

Singer se se Zemanem neshodne ani na euru

Guvernér ČNB Miroslav Singer tento týden na svém blogu napsal, že přijetí eura nemusí české ekonomice přinést očekávaný stimul. Argumentoval tím, že souhrnný růst hrubého domácího produktu v zemích Evropské unie mimo eurozónu byl v posledních sedmi letech většinou vyšší než ve státech platících eurem. Přestože kabinet Bohuslava Sobotky počítá se vstupem Česka do eurozóny po roce 2018, přesný termín přiblíží až příští vláda. (čtěte více)

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu 2013. Prostřednictvím prodeje korun a nákupem cizích měn se tak ČNB brání posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechává kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu. Oslabení kurzu koruny zamezilo deflaci, která ekonomiku ohrožovala. Intervence také podle odborníků pomohly vývozcům. Na druhou stranu ale poškodily nezajištěné dovozce či cestovní kanceláře. (čtěte více)

Při roční bilanci v prosinci loňského roku se ekonomové a podnikatelé neshodli, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. Guvernér Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika roste rychleji. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet. (čtěte více)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...