Češi letos přestanou pracovat na stát o tři dny dříve než loni. Takzvaný den daňové svobody připadá letos podle výpočtů společnosti Deloitte na 22. června. Jako den daňové svobody se označuje pomyslný okamžik, od kterého jde veškerá mzda na konto občana. Do té doby jeho veškerý příjem připadá státu.
Češi tak letos budou na stát pracovat 173 dnů. Přibližně stejné to je ve Slovinsku, Německu, Nizozemsku a Portugalsku. Nejdříve den daňové svobody nastane v Litvě (29. dubna) a Švýcarsku (1. května). Nejvíce dnů na stát naopak budou pracovat lidé v Belgii (7. srpna) a Lucembursku (22. září).
„Změny v daňové oblasti by měly letos snížit složenou daňovou kvótu na 33,6 procenta HDP z loňských 34 procent. Den daňové svobody budeme moci oslavit o tři dny dříve,“ uvedl hlavní ekonom Deloitte David Marek.
Od letoška se například zvýšila sleva na dani na druhé a další dítě a vrátila se sleva na dani na poplatníka pro pracující důchodce. Nově byly zavedeny limity pro 60procentní a 80procentní výdajové paušály pro výpočet daně z příjmu OSVČ. Na straně nepřímých daní bylo zásadní změnou zavedení druhé snížené sazby DPH ve výši deseti procent aplikované na léky, knihy, hudebniny a dětskou výživu.
Na stát pracují nejkratší dobu lidé v Litvě (118 dní), Švýcarsku (121 dní) a Bulharsku (122 dní). Naopak nejdéle pak v Lucembursku (265 dní), Belgii (218 dní) a Dánsku (208 dní).
Daňový systém v Česku je podle ředitelky v daňovém oddělení společnosti Deloitte Radky Maškové z hlediska struktury podobný ostatním daňovým systémům v EU. „Podle našeho nedávného průzkumu je však v České republice poměrně pesimisticky vnímána daňová jistota, tedy schopnost stanovit, jak vysoké daně a v jakém členění bude poplatník v krátkodobém i dlouhodobém časovém horizontu ze své podnikatelské činnosti povinen platit,“ uvedla.
Jak se počítá daňová svoboda
Den daňové svobody vypočítává každoročně i Liberální institut. Loni získali lidé podle jeho výpočtů daňovou svobodu 10. června. Institut vypočítává den daňové svobody z dat OECD, přesněji z jejich odhadu podílu veřejných výdajů na hrubém domácím produktu.
Metodika Deloitte k výpočtu dne daňové svobody rozděluje rok na dvě součásti v poměru odpovídajícím podílu celkových daňových příjmů a čistého národního důchodu.
