Přechod na formát DVB-T2 začne už ve středu

Nahrávám video
Přechod na formát DVB-T2 začne už za dva dny
Zdroj: ČT24

Pozemní televizní vysílání v současném standardu DVB-T se začne vypínat už za dva dny. Jako první se dotkne oblasti Prahy a středních Čech. O závěrečných detailech k přechodu na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák informovali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), ředitel České televize Petr Dvořák a ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

„Troufáme si tvrdit, že veřejnost je informována, my jsme společně s Českou televizí a Radiokomunikacemi tomu věnovali v posledních měsících mimořádnou pozornost, díky čemuž můžeme říct, že 93 procent populace ví, že se bude přecházet na vyšší a dokonalejší formát,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Dodal, že začátkem listopadu už 60 % domácností, kterých se přechod bezprostředně týká, bylo připraveno. „Ať už ve smyslu aktuálního televizoru, který DVB-T2 umožňuje, anebo už měli pořízený set-top-box,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.

„Principiálně je potřeba říct, že to je změna, která není vyvolána českým státem, českou vládou, je to evropské rozhodnutí, které ale je logické, protože se zjednodušeně řečeno uvolňují frekvence ve prospěch komfortního využívání mobilních telefonů a dat v nich,“ připomíná Havlíček. Díky novému formátu se totiž uvolní část vysílacího spektra pro chystané rychlé mobilní sítě, v tomto případě 5G.

Kapacity servisních firem, které pomáhají s přechodem na standard DVB-T2, jsou v těchto dnech v Praze a Středočeském kraji vytížené, uvedl ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan. Lidem, kteří potřebují s přechodem poradit, doporučuje jít na jejich stránky, najít si seznam proškolených firem, zavolat a zjistit si to.

Definitivní přechod na formát DVB-T2 začne 27. listopadu, kdy se odmlčí multiplex 1 s programy České televize na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák. Poté budou následovat i další oblasti a multiplexy („balíčky“ programů vysílaných na jednom kanále), dosavadní pozemní vysílání skonči k 29. červnu 2020. 

Televizní vysílání má za sebou v České republice více než 60 let historie, během nichž se diváci dočkali řady technických novinek. Některé téměř nezaznamenali, jiné – jako třeba zavedení barevného vysílání v 70. letech – jim přinesly mnohem lepší zážitek ze sledování. Poslední dekády se nesou ve znamení digitálního vysílání, na které před osmi lety museli přejít všichni, kdo přijímají televizi prostřednictvím pozemních vysílačů. A nyní přichází jeho druhá fáze.

A podobným způsobem jako před necelými deseti lety se budou muset s novým formátem televizního vysílání vypořádat také diváci. Pokud nepřejdou na satelitní nebo kabelový příjem, případně nezačnou využívat některou ze služeb IPTV (televize šířené po internetu), musí si pořídit nové zařízení. Může je to stát několik stokorun, pokud se rozhodnou pořídit si set-top-box a připojit jej ke stávající televizi, nebo tisíce či desetitisíce, pokud si koupí zcela nový přijímač.

Oboje se teď dobře prodává všem prodejcům. Například e-shop Alza eviduje nárůst prodaných televizí meziročně o 150 procent a prodeje set-top boxů stouply až jedenáctinásobně. „Z hlediska regionů v prodejích nejvíce rostly Praha a střední Čechy, v ostatních teprve hlavní vlnu očekáváme,“ potvrdila v minulých dnech trend mluvčí společnosti Patricie Šedivá. Za novou televizi tady teď v průměru zákazníci utratí 11 tisíc korun, za set-top box 750 korun.

V případě Datartu se v listopadu oproti předchozímu měsíci zvýšil prodej set top boxů o 82 procent a televizí o 30 procent. „S blížícím se termínem změny vysílání v Praze se od začátku listopadu zvýšil podíl zařízení prodaných v hlavním městě, a to z třetiny na polovinu ze všech prodaných zařízení v Česku,“ uvedla rovněž tisková mluvčí společnosti Eva Kočicová.

Nejčastěji si podle ní pořizují lidé set-top boxy v cenovém rozmezí od sedmi set do osmi set korun. „Zákazníci však vyhledávají i modely s dvěma tunery nebo s připojením na internet. Ty se pak pohybují v kategorii přes tisíc korun,“ dodal marketingový manažer společnosti Electroworld Tomáš Kovářík.

Už od loňského března si mohou diváci ČT naladit DVB-T2 na tzv. přechodové síti, která pokrývá 99,7 procenta území. K příjmu signálu potřebují buď televizor vybavený tunerem pro příjem DVB-T2, které jsou na trhu zhruba od roku 2015, nebo set top box. Všechny vhodné přijímače by měly být otestované Českými Radiokomunikacemi a vybavené etiketou „DVB-T2 ověřeno“.

Koneční zákazníci přitom nejsou jediní, kdo mají s přechodem na nový vysílací formát výdaje. České Radiokomunikace a firma Digital Broadcasting musely investovat do úprav svých vysílačů, během přechodové fáze, která začala předloni, navíc televize platily za dva způsoby pozemního šíření signálu, tedy prostřednictvím DVB-T i nastupujícího DVB-T2. Přechod na nový vysílací formát je přitom tentokrát o něco rychlejší než před lety, když se opouštělo analogové pozemní vysílání.

Česká televize v příštím roce na přechod na nový standard vysílání DVB-T2 vynaloží 460 milionů korun, což je zhruba o 94 milionů víc než letos, uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Celkové náklady na přechod na vysílání DVB-T2 se v České televizi podle Dvořáka pohybují kolem 1,3 miliardy korun. Částka zahrnuje jak investice do techniky, tak i provozní náklady nebo náklady na informační kampaň.

Přechod na DVB-T2 přitom z pohledu běžného diváka není tak velkou změnou, jakou bylo zavedení prvního formátu digitálního pozemního vysílání. Prakticky ve stejné formě zůstane programový průvodce i propojení televizního vysílání s obsahem šířeným po internetu (HbbTV), podle všeho by měly stačit i dosavadní antény.

Diváci se sice mohou těšit na kvalitnější obraz, protože DVB-T2 je lépe uzpůsoben pro vysoké rozlišení, není ale jasné, jestli této možnosti využijí všechny televize.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
před 2 hhodinami

Sněmovna schválila základní údaje rozpočtu se schodkem 310 miliard korun

Poslanecká sněmovna hlasy vládní koalice ve čtvrtek v noci schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit. Poslanci nyní mohou navrhovat jen přesuny uvnitř rozpočtu. Národní rozpočtová rada již dříve uvedla, že navržený rozpočet je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) s tím ale nesouhlasí.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 19 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
10. 2. 2026

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
10. 2. 2026

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
10. 2. 2026Aktualizováno10. 2. 2026

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
10. 2. 2026
Načítání...