Přechod na formát DVB-T2 začne už ve středu

Nahrávám video

Pozemní televizní vysílání v současném standardu DVB-T se začne vypínat už za dva dny. Jako první se dotkne oblasti Prahy a středních Čech. O závěrečných detailech k přechodu na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák informovali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), ředitel České televize Petr Dvořák a ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

„Troufáme si tvrdit, že veřejnost je informována, my jsme společně s Českou televizí a Radiokomunikacemi tomu věnovali v posledních měsících mimořádnou pozornost, díky čemuž můžeme říct, že 93 procent populace ví, že se bude přecházet na vyšší a dokonalejší formát,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Dodal, že začátkem listopadu už 60 % domácností, kterých se přechod bezprostředně týká, bylo připraveno. „Ať už ve smyslu aktuálního televizoru, který DVB-T2 umožňuje, anebo už měli pořízený set-top-box,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.

„Principiálně je potřeba říct, že to je změna, která není vyvolána českým státem, českou vládou, je to evropské rozhodnutí, které ale je logické, protože se zjednodušeně řečeno uvolňují frekvence ve prospěch komfortního využívání mobilních telefonů a dat v nich,“ připomíná Havlíček. Díky novému formátu se totiž uvolní část vysílacího spektra pro chystané rychlé mobilní sítě, v tomto případě 5G.

Kapacity servisních firem, které pomáhají s přechodem na standard DVB-T2, jsou v těchto dnech v Praze a Středočeském kraji vytížené, uvedl ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan. Lidem, kteří potřebují s přechodem poradit, doporučuje jít na jejich stránky, najít si seznam proškolených firem, zavolat a zjistit si to.

Definitivní přechod na formát DVB-T2 začne 27. listopadu, kdy se odmlčí multiplex 1 s programy České televize na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák. Poté budou následovat i další oblasti a multiplexy („balíčky“ programů vysílaných na jednom kanále), dosavadní pozemní vysílání skonči k 29. červnu 2020. 

Televizní vysílání má za sebou v České republice více než 60 let historie, během nichž se diváci dočkali řady technických novinek. Některé téměř nezaznamenali, jiné – jako třeba zavedení barevného vysílání v 70. letech – jim přinesly mnohem lepší zážitek ze sledování. Poslední dekády se nesou ve znamení digitálního vysílání, na které před osmi lety museli přejít všichni, kdo přijímají televizi prostřednictvím pozemních vysílačů. A nyní přichází jeho druhá fáze.

A podobným způsobem jako před necelými deseti lety se budou muset s novým formátem televizního vysílání vypořádat také diváci. Pokud nepřejdou na satelitní nebo kabelový příjem, případně nezačnou využívat některou ze služeb IPTV (televize šířené po internetu), musí si pořídit nové zařízení. Může je to stát několik stokorun, pokud se rozhodnou pořídit si set-top-box a připojit jej ke stávající televizi, nebo tisíce či desetitisíce, pokud si koupí zcela nový přijímač.

Oboje se teď dobře prodává všem prodejcům. Například e-shop Alza eviduje nárůst prodaných televizí meziročně o 150 procent a prodeje set-top boxů stouply až jedenáctinásobně. „Z hlediska regionů v prodejích nejvíce rostly Praha a střední Čechy, v ostatních teprve hlavní vlnu očekáváme,“ potvrdila v minulých dnech trend mluvčí společnosti Patricie Šedivá. Za novou televizi tady teď v průměru zákazníci utratí 11 tisíc korun, za set-top box 750 korun.

V případě Datartu se v listopadu oproti předchozímu měsíci zvýšil prodej set top boxů o 82 procent a televizí o 30 procent. „S blížícím se termínem změny vysílání v Praze se od začátku listopadu zvýšil podíl zařízení prodaných v hlavním městě, a to z třetiny na polovinu ze všech prodaných zařízení v Česku,“ uvedla rovněž tisková mluvčí společnosti Eva Kočicová.

Nejčastěji si podle ní pořizují lidé set-top boxy v cenovém rozmezí od sedmi set do osmi set korun. „Zákazníci však vyhledávají i modely s dvěma tunery nebo s připojením na internet. Ty se pak pohybují v kategorii přes tisíc korun,“ dodal marketingový manažer společnosti Electroworld Tomáš Kovářík.

Už od loňského března si mohou diváci ČT naladit DVB-T2 na tzv. přechodové síti, která pokrývá 99,7 procenta území. K příjmu signálu potřebují buď televizor vybavený tunerem pro příjem DVB-T2, které jsou na trhu zhruba od roku 2015, nebo set top box. Všechny vhodné přijímače by měly být otestované Českými Radiokomunikacemi a vybavené etiketou „DVB-T2 ověřeno“.

Koneční zákazníci přitom nejsou jediní, kdo mají s přechodem na nový vysílací formát výdaje. České Radiokomunikace a firma Digital Broadcasting musely investovat do úprav svých vysílačů, během přechodové fáze, která začala předloni, navíc televize platily za dva způsoby pozemního šíření signálu, tedy prostřednictvím DVB-T i nastupujícího DVB-T2. Přechod na nový vysílací formát je přitom tentokrát o něco rychlejší než před lety, když se opouštělo analogové pozemní vysílání.

Česká televize v příštím roce na přechod na nový standard vysílání DVB-T2 vynaloží 460 milionů korun, což je zhruba o 94 milionů víc než letos, uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Celkové náklady na přechod na vysílání DVB-T2 se v České televizi podle Dvořáka pohybují kolem 1,3 miliardy korun. Částka zahrnuje jak investice do techniky, tak i provozní náklady nebo náklady na informační kampaň.

Přechod na DVB-T2 přitom z pohledu běžného diváka není tak velkou změnou, jakou bylo zavedení prvního formátu digitálního pozemního vysílání. Prakticky ve stejné formě zůstane programový průvodce i propojení televizního vysílání s obsahem šířeným po internetu (HbbTV), podle všeho by měly stačit i dosavadní antény.

Diváci se sice mohou těšit na kvalitnější obraz, protože DVB-T2 je lépe uzpůsoben pro vysoké rozlišení, není ale jasné, jestli této možnosti využijí všechny televize.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKvůli krizi Hormuzu přivolává pozornost Malacký průliv

Přetrvávající krize v Hormuzském průlivu vyvolává obavy o další významnou obchodní tepnu mezi Asií, Evropou a Blízkým východem – Malacký průliv. Je to nejkratší námořní spojení mezi Indickým a Tichým ocenánem a prochází jím čtvrtina veškerého námořního obchodu a pětačtyřicet procent ropy přepravované po moři. Pro východní Asii je hlavní trasou pro dovoz energií, opačným směrem proudí zboží na evropské a jiné světové trhy. Znepokojení vyvolává nedávný výrok indonéského ministra, který naznačil možnost poplatků.
včera v 06:01

Bitcoin se poprvé od října 2024 propadl pod hranici 60 tisíc dolarů

Cena nejrozšířenější kryptoměny bitcoin se v pátek poprvé od října 2024 propadla pod hranici šedesáti tisíc dolarů (1,3 milionu korun). Investoři se kvůli širší globální nejistotě zbavují aktiv považovaných za riziková. Více než kryptoměny je nyní zajímají investice do umělé inteligence (AI). Podle některých analytiků se někteří také mohou chystat z peněz utržených za bitcoin nakoupit akcie vesmírné společnosti SpaceX, která příští týden vstupuje na akciovou burzu.
5. 6. 2026

Maloobchodní tržby v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta

Maloobchodní tržby v Česku bez započtení prodejů a oprav motorových vozidel letos v dubnu zpomalily meziroční růst na 1,6 procenta. V březnu rostly po revizi o 6,2 procenta. Údaje v pátek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Meziměsíčně tržby obchodníků o 0,9 procenta klesly. Výsledek zaostal za očekáváním odborníků.
5. 6. 2026Aktualizováno5. 6. 2026

VideoVýpadky elektřiny, strádající turismus. Kubánská krize se prohlubuje

Devastace Kuby se nadále zhoršuje. Španělský řetězec Meliá zavírá více než třetinu svých hotelů, další zahraniční společnosti utlumují činnost kvůli novým americkým sankcím. Od soboty nebudou na Kubě fungovat ani platební systémy Visa a Mastercard. Strádání zhoršuje propad hlavního odvětví kubánské ekonomiky – turismu. Americká ropná blokáda trvající od ledna se začíná skutečně projevovat, Washington nastavil postih pro zahraniční společnosti podnikající na Kubě. Výpadky elektřiny – i na dvacet hodin denně – jsou běžné, bez čerpadel neteče voda. Vláda v Havaně opakuje, že se hodlá bránit.
5. 6. 2026

Trump vyčlení 700 milionů dolarů na obnovu uhelného průmyslu v USA

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek v Oválné pracovně oznámil, že vyčlení 700 milionů dolarů (14,6 miliardy korun) na obnovu uhelného průmyslu ve Spojených státech. Finance půjdou mimo jiné na výstavbu dvou uhelných elektráren. Bude se jednat o první nové uhelné elektrárny v USA za více než deset let, napsal deník The New York Times (NYT).
4. 6. 2026

EU potvrdila fondu, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ve čtvrtek obdržel od Generálního ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova EU (DG Agri) potvrzení, že postupuje správně při obnovení nárokových dotací firmám z holdingu Agrofert, uvedl SZIF v tiskové zprávě. Informace o pozastavení plateb ze strany Evropské komise nejsou podle fondu pravdivé. O dopise informoval také Deník N.
4. 6. 2026

Průměrná mzda v prvním čtvrtletí překročila 50 tisíc

Průměrná mzda v Česku stoupla v letošním prvním čtvrtletí meziročně o 8,1 procenta na 50 282 korun. Ve srovnání s prvními třemi měsíci loňského roku to bylo o 3789 korun více. Po zohlednění inflace, která činila 1,6 procenta, vzrostla mzda reálně o 6,4 procenta, vyplývá z údajů, které ve čtvrtek zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni byla dle ČSÚ česká hodinová mzda na úrovni 57 procent průměru EU. Úřad zároveň zveřejnil data o květnové inflaci, která zpomalila na 2,1 procenta.
4. 6. 2026Aktualizováno4. 6. 2026

Novo Nordisk bude v Česku vyrábět látky pro léky na cukrovku a obezitu

Dánská firma Novo Nordisk bude v tuzemsku vyrábět látky pro novou generaci léků na cukrovku a obezitu. Do závodu v osadě Bohumil patřící pod Jevany ve Středočeském kraji investovala několik miliard korun, vyplývá z pozvánky na otevření závodu. V pátek 12. června se ho zúčastní mimo jiné předseda vlády Andrej Babiš (ANO) a prezident společnosti Novo Nordisk Mike Doustdar.
4. 6. 2026
Načítání...