Přechod na formát DVB-T2 začne už ve středu

Nahrávám video

Pozemní televizní vysílání v současném standardu DVB-T se začne vypínat už za dva dny. Jako první se dotkne oblasti Prahy a středních Čech. O závěrečných detailech k přechodu na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák informovali ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), ředitel České televize Petr Dvořák a ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan.

„Troufáme si tvrdit, že veřejnost je informována, my jsme společně s Českou televizí a Radiokomunikacemi tomu věnovali v posledních měsících mimořádnou pozornost, díky čemuž můžeme říct, že 93 procent populace ví, že se bude přecházet na vyšší a dokonalejší formát,“ řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (nestr. za ANO).

Dodal, že začátkem listopadu už 60 % domácností, kterých se přechod bezprostředně týká, bylo připraveno. „Ať už ve smyslu aktuálního televizoru, který DVB-T2 umožňuje, anebo už měli pořízený set-top-box,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu.

„Principiálně je potřeba říct, že to je změna, která není vyvolána českým státem, českou vládou, je to evropské rozhodnutí, které ale je logické, protože se zjednodušeně řečeno uvolňují frekvence ve prospěch komfortního využívání mobilních telefonů a dat v nich,“ připomíná Havlíček. Díky novému formátu se totiž uvolní část vysílacího spektra pro chystané rychlé mobilní sítě, v tomto případě 5G.

Kapacity servisních firem, které pomáhají s přechodem na standard DVB-T2, jsou v těchto dnech v Praze a Středočeském kraji vytížené, uvedl ředitel Českých Radiokomunikací Vít Vážan. Lidem, kteří potřebují s přechodem poradit, doporučuje jít na jejich stránky, najít si seznam proškolených firem, zavolat a zjistit si to.

Definitivní přechod na formát DVB-T2 začne 27. listopadu, kdy se odmlčí multiplex 1 s programy České televize na vysílačích Praha-Žižkov a Cukrák. Poté budou následovat i další oblasti a multiplexy („balíčky“ programů vysílaných na jednom kanále), dosavadní pozemní vysílání skonči k 29. červnu 2020. 

Televizní vysílání má za sebou v České republice více než 60 let historie, během nichž se diváci dočkali řady technických novinek. Některé téměř nezaznamenali, jiné – jako třeba zavedení barevného vysílání v 70. letech – jim přinesly mnohem lepší zážitek ze sledování. Poslední dekády se nesou ve znamení digitálního vysílání, na které před osmi lety museli přejít všichni, kdo přijímají televizi prostřednictvím pozemních vysílačů. A nyní přichází jeho druhá fáze.

A podobným způsobem jako před necelými deseti lety se budou muset s novým formátem televizního vysílání vypořádat také diváci. Pokud nepřejdou na satelitní nebo kabelový příjem, případně nezačnou využívat některou ze služeb IPTV (televize šířené po internetu), musí si pořídit nové zařízení. Může je to stát několik stokorun, pokud se rozhodnou pořídit si set-top-box a připojit jej ke stávající televizi, nebo tisíce či desetitisíce, pokud si koupí zcela nový přijímač.

Oboje se teď dobře prodává všem prodejcům. Například e-shop Alza eviduje nárůst prodaných televizí meziročně o 150 procent a prodeje set-top boxů stouply až jedenáctinásobně. „Z hlediska regionů v prodejích nejvíce rostly Praha a střední Čechy, v ostatních teprve hlavní vlnu očekáváme,“ potvrdila v minulých dnech trend mluvčí společnosti Patricie Šedivá. Za novou televizi tady teď v průměru zákazníci utratí 11 tisíc korun, za set-top box 750 korun.

V případě Datartu se v listopadu oproti předchozímu měsíci zvýšil prodej set top boxů o 82 procent a televizí o 30 procent. „S blížícím se termínem změny vysílání v Praze se od začátku listopadu zvýšil podíl zařízení prodaných v hlavním městě, a to z třetiny na polovinu ze všech prodaných zařízení v Česku,“ uvedla rovněž tisková mluvčí společnosti Eva Kočicová.

Nejčastěji si podle ní pořizují lidé set-top boxy v cenovém rozmezí od sedmi set do osmi set korun. „Zákazníci však vyhledávají i modely s dvěma tunery nebo s připojením na internet. Ty se pak pohybují v kategorii přes tisíc korun,“ dodal marketingový manažer společnosti Electroworld Tomáš Kovářík.

Už od loňského března si mohou diváci ČT naladit DVB-T2 na tzv. přechodové síti, která pokrývá 99,7 procenta území. K příjmu signálu potřebují buď televizor vybavený tunerem pro příjem DVB-T2, které jsou na trhu zhruba od roku 2015, nebo set top box. Všechny vhodné přijímače by měly být otestované Českými Radiokomunikacemi a vybavené etiketou „DVB-T2 ověřeno“.

Koneční zákazníci přitom nejsou jediní, kdo mají s přechodem na nový vysílací formát výdaje. České Radiokomunikace a firma Digital Broadcasting musely investovat do úprav svých vysílačů, během přechodové fáze, která začala předloni, navíc televize platily za dva způsoby pozemního šíření signálu, tedy prostřednictvím DVB-T i nastupujícího DVB-T2. Přechod na nový vysílací formát je přitom tentokrát o něco rychlejší než před lety, když se opouštělo analogové pozemní vysílání.

Česká televize v příštím roce na přechod na nový standard vysílání DVB-T2 vynaloží 460 milionů korun, což je zhruba o 94 milionů víc než letos, uvedl generální ředitel ČT Petr Dvořák. Celkové náklady na přechod na vysílání DVB-T2 se v České televizi podle Dvořáka pohybují kolem 1,3 miliardy korun. Částka zahrnuje jak investice do techniky, tak i provozní náklady nebo náklady na informační kampaň.

Přechod na DVB-T2 přitom z pohledu běžného diváka není tak velkou změnou, jakou bylo zavedení prvního formátu digitálního pozemního vysílání. Prakticky ve stejné formě zůstane programový průvodce i propojení televizního vysílání s obsahem šířeným po internetu (HbbTV), podle všeho by měly stačit i dosavadní antény.

Diváci se sice mohou těšit na kvalitnější obraz, protože DVB-T2 je lépe uzpůsoben pro vysoké rozlišení, není ale jasné, jestli této možnosti využijí všechny televize.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoKonflikt na Blízkém východě zdražuje plastové obalové materiály

Plastové obaly prudce zdražily kvůli situaci na Blízkém východě. Navíc se nemají jak dostat do Evropy. Tyto obalové materiály vznikají z ropy, jejíž cena od začátku konfliktu prudce stoupla. Došlo také k přerušení dodavatelských řetězců mezi Blízkým východem a Evropou, která není zcela soběstačná z hlediska výroby, ať už jde o polyethylen, či polypropylen, jež se především používají pro obalové materiály. Některé firmy proto už začaly používat alternativy k plastům, kvůli úsporám i ekologii. Úplné nahrazení ale v nejbližší době zatím reálné není. A tak se na dodávky například oblíbené strečové fólie čeká mnohem déle než dříve.
před 8 hhodinami

ŘSD i Správa železnic chtějí příští rok o miliardy víc

Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) a Správa železnic chtějí pro rok 2027 víc finančních prostředků než letos, aby mohly pokračovat v klíčových stavbách a pustit se i do nových projektů. Tuzemská dálniční síť by se měla v příštím roce rozšířit o třicet až pětatřicet nových kilometrů. Letos ŘSD plánuje zprovoznit téměř čtyřicet kilometrů hlavních dopravních tepen a dalších jednadvacet kilometrů silnic první třídy.
před 8 hhodinami

Kolínská U&C dodá průzkumné drony pro americkou armádu v Evropě

Kolínský výrobce bezpilotních prostředků U&C UAS uzavřel kontrakt na dodání průzkumných dronů jednotkám americké armády rozmístěným v Evropě. Tato pilotní zakázka v ceně ve stovkách tisíc eur, tedy v přepočtu několika milionů korun, je pro firmu pouhým počátkem v objemech výrazně násobně vyšších, sdělil výrobní ředitel společnosti Pavel Bulant. Hlavním odběratelem U&C UAS je Ukrajina.
před 9 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali státní i firemní dluhopisy

Stát po letech znovu nabízí dluhopisy domácnostem. Ve čtvrtek začalo první upisovací období, kdy je možné do takzvaných Dluhopisů Republiky investovat. Hlavní ekonom Portu Jan Berka v Událostech, komentářích z ekonomiky uvedl, že očekává ze strany občanů pozitivní odezvu. Pořad se zaměřil také na firemní dluhopisy. Jejich objem v Česku roste, zvyšuje se ale také počet těch problémových. Martin Dočekal z webu Dluhopisář.cz a Fondu českých korporátních dluhopisů doporučil sledovat historii dané firmy a to, zda obligace používá jako doplněk svého financování, nebo stěžejní součást. Firma fungující krátkou dobu a závislá na dluhopisech je dle něj více riziková. „Je potřeba být na správné straně trhu,“ říká Martin Glajch z ČSOB s tím, že trh lze dělit na etablované hráče a „šedou zónu“. Pořadem provázeli Nina Ortová a Vítězslav Komenda.
před 14 hhodinami

Schillerová ujišťuje, že schodek v příštím roce nepřekročí tři procenta HDP

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) odmítá odhad České národní banky, podle kterého schodek veřejných financí překoná příští rok tři procenta hrubého domácího produktu (HDP). Národní rozpočtová rada pro ČT spočítala, že by tři procenta znamenala deficit 356 miliard korun. Ministryně ujišťuje, že prolomení tříprocentní hranice vláda nedopustí.
16. 5. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů se přeli o změně rozpočtových pravidel a obranné politice

Vláda zřejmě bude moci navyšovat výdaje na obranu nad schválené výdajové rámce rozpočtu až do roku 2036 – výdaje nad dvě procenta HDP se do těchto limitů nebudou počítat. Spornou novelu během mimořádné schůze v pátek prosadili koaliční poslanci. Kabinet bude mimo jiné moci stejným způsobem zvyšovat i výdaje na strategickou infrastrukturu. „V každém případě teď je to nezbytná záležitost,“ hájil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou změnu pravidel poslanec Roman Kubíček (ANO). Podotkl ovšem, že se jedná o dočasné řešení. „Myslím, že to je neschopnost prioritizovat,“ říká poslanec Pavel Žáček (ODS). „Máme jeden balík peněz, který získáme z daní, a musíme se s nimi naučit nakládat. (...) Nepatří to k zodpovědnému hospodaření, je to dluh na budoucnost,“ míní.
16. 5. 2026

VideoPřes čtyřicet procent vyrobených vozů v Česku je elektrifikovaných

Více než čtyřicet procent nově vyrobených vozů v Česku tvoří ty elektrifikované, tedy elektroauta, hybridy či plug-in hybridy. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
15. 5. 2026Aktualizováno16. 5. 2026

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
15. 5. 2026
Načítání...