Dvě firmy údajně obešly systém EET. Stát na daních podle policie připravily o 14 milionů

Zástupci dvou ostravských firem provozujících obchodní celostátní řetězec údajně obešli systém EET. Finanční správě podle policie posílali krácené tržby a stát tak na daních poškodili o 14 milionů korun. Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že nešlo o prolomení celého systému EET, ale jen o úpravu pokladny.

Jde zřejmě o první zjištěný případ tohoto typu v České republice, poznamenal náměstek moravskoslezského policejního ředitele Radim Wita. Dotyční údajně upravili svůj pokladní systém softwarově tak, aby odesílal zkrácené tržby. Během roku takto nepřiznali 45 milionů korun, dodal náměstek.

Kriminalisté obvinili pět lidí a tři firmy. Všem hrozí až deset let vězení. Čtyři obvinění podle Wity figurovali ve vedení dvou firem, které v Česku provozují jeden obchodní řetězec. Po celé zemi mají desítky prodejen a zaměstnanců. Provozují i internetový obchod.

Tito lidé si podle policie najali počítačového experta, kterého pověřili, aby narušil pokladní systém odesílající informace o tržbách. Tomuto muži, který je pátým obviněným, se to podařilo.

„Jednalo se pouze o zásah do vlastního pokladního zařízení a veškeré systémy finanční správy jsou nadále naprosto bezpečné,“ poznamenal mluvčí minsiterstva Michal Žurovec.

Obvinění se přiznali

Úředníci plzeňského finančního úřadu ale na to při kontrole přišli. „Účtenka z kontrolního nákupu neseděla s tím, co nakonec dorazilo do systému EET,“ řekl ředitel Finančního úřadu Moravskoslezského kraje Bronislav Kadlubiec. Finanční správa proto podala na policii trestní oznámení. Při vyšetřování se podle Wity porušení zákona o EET podařilo prokázat.

Všichni obvinění při vyšetřování spolupracují a přiznali se. Podle Kadlubiece jsou ochotní zkrácenou daň doplatit. Kriminalista Martin Válek dodal, že při zásahu proti skupině policisté zajistili majetek v hodnotě okolo 20 milionů korun.

  • Elektronická evidence tržeb patřila mezi stěžejní projekty kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), o „efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb“ hovořila již koaliční smlouva z prosince 2013 i o dva měsíce později přijaté programové prohlášení vlády. Zákon prosadil tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
  • EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Třetí fáze měla začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci. Ústavní soud (ÚS) ale v prosinci 2017 začátek třetí a čtvrté etapy zrušil. Soud mimo jiné žádal vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.
  • Vláda v reakci na rozhodnutí ústavních soudců v červnu 2018 schválila novelu, kterou se na podzim 2018 začala zabývat sněmovna. Kromě rozšíření EET na další obory včetně řemeslníků, lékařů a advokátů umožní části podnikatelů evidovat tržby bez připojení k internetu pomocí papírových účtenek.
  • Návrh dolní komora schválila letos v červnu hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Senát ale v červenci vládní novelu zamítl. V září sněmovna Senát přehlasovala a rozšíření potvrdila. Prezident Miloš Zeman legislativu podepsal 24. září. Rozšíření EET na zbývající obory by mělo nastat od 1. dubna nebo 1. května 2020. Záleží na tom, kdy novela vyjde ve sbírce zákonů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
15:06Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Podle informací ČTK získal 187 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
10:09Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
11:43Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
včera v 17:47

Ropa zdražuje, Brent překročil 110 dolarů za barel

Ceny ropy v úterý pokračují v růstu, severomořský Brent se tak vrátil nad 110 dolarů za barel. Snahy o ukončení konfliktu na Blízkém východě nevykazují žádné výraznější známky pokroku a doprava v klíčovém Hormuzském průlivu zůstává ochromena, uvedla agentura Reuters.
včera v 10:08

VideoVláda chce plnit závazky k NATO, uvedla Murová. Dle Kovářové vůle chybí

Vláda Andreje Babiše chce podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) plnit závazky vůči NATO. Zkomplikovala to podle ní změna metodiky počítání výdajů. Murová to uvedla v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. Místopředsedkyně výboru Věra Kovářová (STAN) míní, že minulý kabinet na rozdíl od současné vlády jasně ukázal dlouhodobou vůli navyšovat obranné výdaje. „My chceme v dlouhodobém horizontu dodržovat spojenecké závazky. (…) Měly by to být skutečně obranné výdaje, ne nemocnice nebo některé dálnice, které s armádou nemají nic společného,“ říká Kovářová. Kromě výdajů na obranu hosté probrali i zadlužování státu, k němuž svůj pohled připojili také ekonomové Jan Švejnar a Aleš Bělohradský.
včera v 08:12

Hampl varuje před vynětím dálnic či přehrad z deficitu rozpočtu

Česká fiskální pravidla nejsou zbytečně přísná, soudí předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Staví se tak odmítavě proti vládnímu návrhu na rozvolnění, o kterém píší média. Varuje před tím, aby si někdo bral příklad třeba ze zadlužené Francie, která má poprvé v dějinách nižší úvěrový rating než Česká republika. „Uměl si někdo před lety představit, že by to tak dopadlo?“ Dřívější viceguvernér České národní banky (ČNB) byl hostem Interview ČT24 moderovaného Danielem Takáčem.
včera v 06:01
Načítání...