Dvě firmy údajně obešly systém EET. Stát na daních podle policie připravily o 14 milionů

Zástupci dvou ostravských firem provozujících obchodní celostátní řetězec údajně obešli systém EET. Finanční správě podle policie posílali krácené tržby a stát tak na daních poškodili o 14 milionů korun. Ministerstvo financí k tomu uvedlo, že nešlo o prolomení celého systému EET, ale jen o úpravu pokladny.

Jde zřejmě o první zjištěný případ tohoto typu v České republice, poznamenal náměstek moravskoslezského policejního ředitele Radim Wita. Dotyční údajně upravili svůj pokladní systém softwarově tak, aby odesílal zkrácené tržby. Během roku takto nepřiznali 45 milionů korun, dodal náměstek.

Kriminalisté obvinili pět lidí a tři firmy. Všem hrozí až deset let vězení. Čtyři obvinění podle Wity figurovali ve vedení dvou firem, které v Česku provozují jeden obchodní řetězec. Po celé zemi mají desítky prodejen a zaměstnanců. Provozují i internetový obchod.

Tito lidé si podle policie najali počítačového experta, kterého pověřili, aby narušil pokladní systém odesílající informace o tržbách. Tomuto muži, který je pátým obviněným, se to podařilo.

„Jednalo se pouze o zásah do vlastního pokladního zařízení a veškeré systémy finanční správy jsou nadále naprosto bezpečné,“ poznamenal mluvčí minsiterstva Michal Žurovec.

Obvinění se přiznali

Úředníci plzeňského finančního úřadu ale na to při kontrole přišli. „Účtenka z kontrolního nákupu neseděla s tím, co nakonec dorazilo do systému EET,“ řekl ředitel Finančního úřadu Moravskoslezského kraje Bronislav Kadlubiec. Finanční správa proto podala na policii trestní oznámení. Při vyšetřování se podle Wity porušení zákona o EET podařilo prokázat.

Všichni obvinění při vyšetřování spolupracují a přiznali se. Podle Kadlubiece jsou ochotní zkrácenou daň doplatit. Kriminalista Martin Válek dodal, že při zásahu proti skupině policisté zajistili majetek v hodnotě okolo 20 milionů korun.

  • Elektronická evidence tržeb patřila mezi stěžejní projekty kabinetu Bohuslava Sobotky (ČSSD), o „efektivní kontrole vykazovaných tržeb z maloobchodního prodeje zboží a služeb“ hovořila již koaliční smlouva z prosince 2013 i o dva měsíce později přijaté programové prohlášení vlády. Zákon prosadil tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
  • EET začala platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu.
  • Třetí fáze měla začít 1. března 2018 a týkat se měla stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, prodeje na farmářských trzích či služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se měli zapojit i vybraní řemeslníci. Ústavní soud (ÚS) ale v prosinci 2017 začátek třetí a čtvrté etapy zrušil. Soud mimo jiné žádal vymezení výjimek přímo v zákoně, nikoliv jen ve vládním nařízení.
  • Vláda v reakci na rozhodnutí ústavních soudců v červnu 2018 schválila novelu, kterou se na podzim 2018 začala zabývat sněmovna. Kromě rozšíření EET na další obory včetně řemeslníků, lékařů a advokátů umožní části podnikatelů evidovat tržby bez připojení k internetu pomocí papírových účtenek.
  • Návrh dolní komora schválila letos v červnu hlasy poslanců ANO, ČSSD a KSČM. Senát ale v červenci vládní novelu zamítl. V září sněmovna Senát přehlasovala a rozšíření potvrdila. Prezident Miloš Zeman legislativu podepsal 24. září. Rozšíření EET na zbývající obory by mělo nastat od 1. dubna nebo 1. května 2020. Záleží na tom, kdy novela vyjde ve sbírce zákonů.