Moskva – Pokud ruské firmy se zahraničním kapitálem přivedou své peníze zpět do Ruska, nikdo se nebude zajímat o to, jak ke svému jmění přišly. Vyplývá to z dnešních slov prezidenta Vladimira Putina. Pozoruhodným návrhem chce šéf Kremlu zmírnit „nadbytečnou byrokracii“ a pomoci tak Rusku vymanit se z dopadů krize i sankcí. Podle odhadů ruské podniky jen letos odvedly z domácího trhu do zahraničí více než 100 miliard dolarů.
Ruskou ekonomiku aktuálně sráží propad domácího rublu, nižší výnosy z těžby ropy i vzájemná „sankční bitva“ s Evropou. K tomu všemu tento týden Kreml smetl se stolu téměř 900miliardový projekt South Stream (ačkoliv EU spolu s Bulharskem chce dál jednat) a své nadále činí i doznívající ekonomická krize. V takových podmínkách chce Putin povzbudit jak domácí, tak zahraniční investory, a to plánem, který v dobách offshorových převodů peněz může znít více než lákavě.
Kdo svůj kapitál převede zpět do Ruska, tomu Putin svým příslibem garantuje amnestii. V praxi to znamená absolutní svobodu od úředního dohledu. Slovy ruského prezidenta firmy „dostanou pevné záruky, že nebudou popotahováni po úřadech, nikdo se jich nebude na nic vyptávat a nikdo je nebude za nic stíhat“.
Vladimir Putin:
„Všichni chápeme, že původ peněz je různý. Jsou různým způsobem vydělané, získané, ale my potřebujeme definitivně obrátit ten offshorový list v našich dějinách. Po událostech na Kypru naši podnikatelé pochopili, že v zahraničí jejich podnikání není chráněno a největší zárukou je právě národní jurisdikce.“
Podobně se ale Putin obrací také k zahraničním investorům. I jim chce nabídnout například daňové prázdniny a za určitých podmínek i vyjmutím z finančních kontrol. Navrhl také zmrazení daní, jejichž úroveň by tak zůstala čtyři roky na současné úrovni.
Jak ale upozorňuje moskevská analytička BBC Sarah Rainsfordová, přizvání firem s kapitálem v zahraničí „zpět do vlasti“ se může míjet účinkem. Právě domácí firmy totiž v současnosti pociťují problémy ruského trhu nejvíce za několik let. Odliv kapitálu je tak aktuálním problémem, který Ruská federace nepamatuje od krizového roku 2008. Zahraniční firmy i Rusové se po ukrajinské krizi obávají nestability a stahují se ze země ve velkém.
Ruský prezident dnes mimo jiné našel i viníky ekonomických potíží. Vládu a centrální banku požádal, aby přijaly přísná opatření proti „spekulantům“ na devizovém trhu. Ruský rubl letos klesl o zhruba 40 procent a je jednou z nejslabších měn světa. Centrální banka před zhruba měsícem přestala jeho pohyb omezovat stanoveným pásmem a tento týden poprvé v novém režimu intervenovala proti jeho propadu.
Stabilita měny přitom bývala jedním z hlavních úspěchů Putinovy vlády. Letošní propad rublu ale oživuje vzpomínky na měnovou krizi roku 1998, kdy rok před Putinovým nástupem k moci pád rublu vedl k uzavírání bank a ztrátě úspor obyvatelstva. Podobný scénář probíhá i nyní. Lidé odkládají cesty do zahraničí, ceny v obchodech rostou a úspory se tenčí…
