South Stream není mrtvý projekt, naznačil Juncker po jednání s Bulharskem

Brusel – Vedení EU a Bulharsko – dva subjekty, kvůli jejichž dohodě Rusko tento týden vzdalo projekt South Stream, by nově mohly výstavbu plynovodu znovu oživit. Právě chybějící souhlas Bulharska projekt zablokoval. Šance na přehodnocení se ale podle všeho naskytla po jednání šéfa Evropské komise Jean-Claudea Junckera s bulharským premiérem Bojkem Borisovem.

Moskva oznámila zrušení projektu v hodnotě 40 miliard dolarů (897 miliard korun) právě kvůli nesouhlasu Bulharska, jemuž spolupráci na plynovodu s Ruskem zakázal Brusel. „Co se týče South Streamu, Evropská unie a Bulharsko spolupracují na vyřešení zbývajících otázek. Tyto zbylé problémy nejsou nepřekonatelné,“ řekl Juncker novinářům. „South Stream je možné postavit. Podmínky jsou dávno jasné . . . Míč je teď na straně Ruska,“ dodal Juncker podle agentury Reuters. 

Ruský prezident Vladimir Putin v pondělí prohlásil, že Moskva není s to realizovat výstavbu plynovodu bez bulharského souhlasu. Bulharsko počátkem června na žádost Evropské komise pozastavilo přípravné práce na plynovodu v reakci na březnové připojení ukrajinského Krymu k Rusku. 

South Stream
Zdroj: ČT24

Evropská komise však den poté sdělila, že příští týden bude i přes prohlášení z Moskvy pokračovat v jednáních o South Streamu. Ten měl ruský plyn dovést do střední Evropy přes Černé moře a Balkán, aniž by procházel přes ukrajinské území. Maďarsko, Rakousko, Srbsko či Bulharsko South Stream vnímaly jako způsob, jak zajistit dodávky plynu v případě narušení tranzitu přes Ukrajinu, což Evropa již opakovaně zažila před osmi a následně před pěti lety. 

Bez nového zdroje plynu utrpí zejména energetická bezpečnost balkánských zemí. Rusko už vyjádřilo připravenost jednat s některými ze zemí, které se zúčastnily plánované výstavby South Streamu, aby je případně zahrnulo do trasy jiného plynovodu.

  • Projekt South Stream měl stát 39 miliard dolarů (787,3 miliardy korun).
  • Plynovod o délce více než 2 000 kilometrů mel vést Černým mořem a dále přes území Bulharska, Srbska, Maďarska, Slovinska do severovýchodní Itálie.
  • Ročně by měl přepravit 63 miliard metrů krychlových plynu.
  • Akcionáři plynovodu jsou kromě Gazpromu francouzská energetická firma EDF, německá firma Wintershall a italská skupina Eni.
  • South Stream je považován za konkurenta plánovanému plynovodu Trans-Adriatic Pipeline (TAP). Ten by měl přepravovat plyn z nalezišť v Ázerbájdžánu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
12:03Aktualizovánopřed 43 mminutami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 1 hhodinou

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
před 18 hhodinami

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Kvůli napětí ve světě zdraží energie, obávají se podle průzkumu Češi

Češi se kvůli geopolitickému napětí obávají opětovného růstu cen energií. Stále více domácností proto chystá opatření k úsporám, v dubnu už to byla téměř polovina z nich. V čase roste zájem hlavně o kroky zajišťující dlouhodobé úspory, jako je instalace fotovoltaiky, úspornějšího kotle nebo tepelného čerpadla. Velká část společnosti také žádá od dodavatelů informace, jak efektivně šetřit energie. Vyplývá to z průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost ČEZ.
28. 4. 2026
Načítání...