Kritika Prahy ze strany Číny
Na začátku října 2019 Praha a Peking z podnětu pražského magistrátu vzájemně vypověděly sesterskou smlouvu kvůli sporu o vyškrtnutí klauzule, že Praha uznává jednu Čínu. Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) a starosta tchajwanského hlavního města Tchaj-peje Kche Wen-če 13. ledna 2020 podepsali partnerskou smlouvu o spolupráci mezi oběma městy a čínská finanční metropole Šanghaj o den později v reakci oznámila, že pozastavuje veškeré oficiální styky s Prahou. Šanghajská vláda v prohlášení uvedla, že pražské vedení udělalo mnoho chybných kroků ohledně klíčových otázek týkajících se Číny, jako je například Tchaj-wan.
Odložení česko-čínského obchodního fóra
Česko-čínské obchodní fórum plánované na konec roku 2019 bylo odloženo. Čínská strana zástupcům Pražského hradu naznačila, že je to kvůli krokům a postojům předsedy Senátu Jaroslava Kubery (ODS) a primátora Hřiba. Kubera má v roce 2020 v plánu navštívit s podnikatelskou delegací Tchaj-wan, za což ho zkritizoval také prezident Miloš Zeman, podle kterého druhý nejvyšší ústavní činitel jedná proti ekonomickým zájmům ČR. Podle hlavy státu bude mít Kuberova cesta dopad na české firmy v Číně.
Zeman v Číně
Miloš Zeman ve funkci prezidenta intenzivně podporuje rozvíjení vztahů s Čínou. Od nástupu do funkce tuto zemi navštívil už pětkrát, naposledy v dubnu 2019.
Zeman však oznámil, že se v dubnu 2020 nezúčastní čínského summitu 17+1, tedy jednání Číny se zeměmi střední a východní Evropy, a požádá vicepremiéra Jana Hamáčka (ČSSD), aby ho v Číně zastoupil. Jedním z prezidentových důvodů jsou chybějící čínské investice v Česku. „Nemyslím si, že čínská strana splnila to, co slibovala. Mluvím o investicích. A z toho vyplývá, že to, že tam pojede sice významná politická osobnost, ale přece jen ne prezident, je jakýsi signál,“ řekl Zeman.
Na poslední návštěvě Zeman po boku čínské vicepremiérky oznámil, že se mimo jiné brzy otevře už pátá přímá letecká linka do Česka, čínská strana se ji ale v létě podle informací týdeníku Respekt rozhodla zrušit a o věci Čechy předem neinformovala.
Zrušená turné českých hudebních těles
Čína v roce 2019 zamítla domluvená turné několika českých hudebních těles, která spojuje s českou metropolí. V červnu 2019 bylo oznámeno, že turné orchestru PKF - Prague Philharmonia v Číně se 17. září až 5. října neuskuteční.
Povolení následně nedostaly Pražákovo kvarteto, Symfonický orchestr Českého rozhlasu (Prague Radio Symphony Orchestra) a hudební soubor Guarneri Trio Prague. Proti rušení koncertů českých hudebních těles se v září 2019 na schůzce s čínským velvyslancem v ČR Čang Ťien-minem ohradil ministr kultury (a někdejší šéf diplomacie) Lubomír Zaorálek (ČSSD). Podle něj tyto kroky poškozují obraz Číny u české veřejnosti a velvyslanec jako zástupce čínské strany v ČR nese za tyto kroky odpovědnost. Mluvčí čínské ambasády v polovině září uvedl, že prvotní příčina sporu je na straně ČR.
Požadovaný odchod tchajwanského diplomata
Na novoročním setkání primátora Hřiba s diplomatickým sborem usiloval čínský velvyslanec o odchod tchajwanského diplomata, Hřib to ale odmítl. Vyplynulo to z tiskové zprávy pražského magistrátu o Hřibově březnové pracovní cestě na Tchaj-wan. Stejné čínské žádosti při setkání s diplomaty v březnu 2019 vyhověla tehdejší ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková, opozice ji za to kritizovala a vyzvala k odstoupení.
Nóta českého velvyslance
Týdeník Respekt v červenci 2019 napsal, že nový český velvyslanec v Číně Vladimír Tomšík požádal čínskou stranu o schůzku, na které chtěl vysvětlit nedávné negativní kroky Číny vůči ČR. Po dvou týdnech čekání jej místo odpovídající šarže přijala řadová pracovnice čínského ministerstva zahraničí a potvrdila, že čínský postup je přímou reakcí na kroky českých politiků v Praze. Tomšík podle Respektu předal čínské úřednici diplomatickou nótu, v níž žádal do konce června písemnou reakci na čínský postup a také o schůzku s čínským ministrem zahraničí. Ani na jedno Číňané nereagovali.
Zadržení Tchajwanci
České ministerstvo vnitra udělilo v červenci 2019 roční mezinárodní ochranu osmi zadrženým Tchajwancům, jejichž vydání žádá Čína. České soudy dříve vydání označily za přípustné. Čína skupinu viní z toho, že jakožto organizovaný gang sídlící v Praze vylákala pod podvodnými záminkami peníze z čínských občanů. Pražský městský soud na základě rozhodnutí Ústavního soudu v prosinci propustil Tchajwance z vazby.
Kauza Huawei
Varování před používáním softwaru i hardwaru čínských společností Huawei a ZTE vydal Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) v prosinci 2018. Používání těchto prostředků podle úřadu představuje bezpečnostní hrozbu. Kvůli případu se na konci roku sešli premiér Andrej Babiš i prezident Miloš Zeman s čínským velvyslancem Čang Ťien-minem. Prezident Zeman v dubnu 2019 při návštěvě Číny uvedl, že Česká republika se v kauze Huawei chová servilně a vedení firmy ujistil svou osobní solidaritou.
Prohlášení čtyř
V říjnu 2016 po schůzkách některých českých politiků s tibetským duchovním dalajlamou podepsali prezident, premiér a předsedové komor parlamentu prohlášení, ve kterém zdůrazňovali, že schůzky politiků s dalajlamou by se neměly považovat za výraz změny oficiální politiky Česka k Číně, a zároveň vyzdvihovali vztahy obou zemí. Tento dokument posléze kritizovaly nevládní organizace: „Svou servilitou mohou spíše přispět ke znevážení české zahraniční politiky v očích české a světové veřejnosti, nežli její místo upevnit,“ napsaly ve svém stanovisku.
Návštěva čínského prezidenta
Návštěvu prezidenta Si Ťin-pchinga v březnu 2016, která byla první návštěvou hlavy Číny v ČR či Československu, provázely protesty proti lidskoprávní politice Číny i potyčky demonstrantů s čínskými aktivisty. Lidé protestovali poškozením čínských vlajek vyvěšených cestou z letiště, na Kampě se odehrála akce proti sbližování ČR a Číny, demonstranti poté zamířili k Hradčanskému náměstí, kam je ale policie nepustila. Organizátoři podali celkem dvě správní žaloby na 13 lidí a skupina senátorů podepsala stížnost k Ústavnímu soudu (ÚS). V březnu 2017 pražský Městský soud žalobu Martina Bursíka a dalších tří svolavatelů pravomocně zamítl. Ústavní soud v lednu 2019 vyhověl stížnosti Bursíka a dalších tří lidí, spis se poté vrátil k Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) a posléze k Městskému soudu v Praze.
Incident s tibetskou vlajkou
Soudní dohru má i incident, při němž dva Číňané vytrhli během návštěvy čínského prezidenta demonstrantce tibetskou vlajku a hodili ji do Vltavy. Nejvyšší soud (NS) zrušil pravomocné rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 7 a Městského soudu v Praze, podle nichž nešlo o loupež či jiný trestný čin. Pražský městský soud v říjnu 2019 pravomocně rozhodl o tom, že incident s tibetskou vlajkou nebyl trestný čin.
Zdroj: ČTK
