Státní zaměstnanci by neměli mít vyšší mzdy než ti v soukromém sektoru, míní předseda Svazu průmyslu Hanák

Nahrávám video

Ministryně práce a sociálních věcí chce zvýšit platy o pět procent, ministryně financí o tři, odboráři požadují osm až patnáct procent navíc. Pokud vláda zaškrtí spotřebu, rozpočet se zhroutí jako domeček z karet, řekl v Událostech, komentářích předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka není správné, aby zaměstnanci veřejného sektoru měli vyšší platy než ti v podnikatelské sféře.

Se zástupci vlády Středula jednal v pondělí večer a očekává, že ještě tento týden se kvůli platům ve veřejné sféře sejdou znovu. „Jak strana zaměstnanců, tak strana vlády dala najevo, že je připravena tu dohodu hledat a věřím tomu, že se dohodneme,“ uvádí šéf odborů. Konečné navýšení mezd čeká v rozmezí tří až osmi procent.

Podle Středuly je růst platů klíčový pro státní rozpočet, který je závislý na spotřebě obyvatel. „Jakmile by vláda učinila krok, že podsekne spotřebu, tak v tom případě může dojít k docela fatální situaci a rozpočet se skutečně složí jako domeček z karet,“ varuje.

Podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslava Hanáka ale další navyšování mezd není na pořadu dne. Ekonomika prý na tak výrazný růst platů nemá, navíc není obvyklé, aby státní zaměstnanci měli výrazně vyšší průměrné mzdy než zaměstnanci v podnikatelské sféře. „V posledních měsících po požadavcích sociální demokracie jsou už některé mzdové věci promítnuty v rozpočtu,“ dodává Hanák.

Upozorňuje, že například resort kultury dostal navíc čtyři sta milionů korun, sociální služby dvě miliardy. „Nikdy nemám rád, aby se věci řešily paušálně. Jediné, co mě překvapuje, že vláda nedrží slovo, na kterém se všechny tři strany shodly, oněch patnáct procent pro učitele. Dneska ministr mlčí a slibuje jim deset procent,“ zdůrazňuje Hanák.

Minimální mzda podle koeficientu, prosazuje Hanák

Odboráři také požadují růst minimální mzdy o 1650 korun, přičemž ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje růst o zhruba 1350 korun. Zaměstnavatelé ale namítají, že vysoká minimální mzda povede k vyšší nezaměstnanosti.

Takový pohled Středula odmítá a zdůrazňuje, že česká minimální mzda patří mezi nejnižší v Evropě. „Dokonce slovenská minimální mzda pro příští rok vypadá, že bude vyšší. Přitom tamní ekonomika, co se týká výkonnosti, je o něco málo slabší než česká,“ srovnává předseda odborů a doplňuje, že nejnižší cena práce v Česku se pohybuje pod hranicí příjmové chudoby, což je podle Středuly nepřijatelné.

Podle Hanáka se z minimální mzdy stalo populistické téma a selhala také vláda, která se nedokázala dohodnout na růstovém koeficientu. „Ten měl být stanoven. My jsme říkali, že to má být podle inflace, vývoje ekonomiky, to je odhadem přes pět procent a dává to sedm set korun,“ dodává prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Pražská plynárenská zdraží příští rok energie zákazníkům bez závazku

Pražská plynárenská zdraží od příštího roku zákazníkům se standardním ceníkem bez dlouhodobého závazku dodávky energií. Prodejní cena plynu stoupne oproti letošku o 8,7 procenta, elektřina zdraží v průměru o 8,6 procenta. Průměrná domácnost si tak podle společnosti připlatí desítky až nižší stovky korun měsíčně.
před 1 hhodinou

Česko na majetkových daních vybírá výrazně méně než většina zemí EU, uvádí analýza

Česko vybírá na majetkových daních výrazně méně než většina zemí Evropské unie, ušlé příjmy stát kompenzuje vyšším zdaněním zaměstnanců a firem, což poškozuje hospodářský růst země. Vyplývá to z analýzy výzkumné instituce PAQ Research.
před 3 hhodinami

„Legalizace“ švarcsystému, nebo zpřesnění definice? Novelu zákoníku práce provází spory

Poslaneckou sněmovnu čeká v dohledné době druhé kolo projednávání vládního návrhu zákona, který má zavést pravidla pro platformovou práci. Předlohu doprovází novela zákoníku práce, jejíž součástí je i změna definice závislé práce. A právě ta se stala terčem kritiky některých expertů, části opozice i odborů, které varují před rozšířením švarcsystému. Novelu naopak hájí ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka (ANO) i organizace zaměstnavatelů, podle kterých nastaví předvídatelná pravidla.
před 7 hhodinami

Čína zelené technologie vyváží do světa. Sama mohutně znečišťuje

Jednání na klimatickém summitu v Turecku neprobíhají tak rychle, jak si OSN představuje. Indie a další státy zůstávají opatrné k odklonu od fosilních paliv. Stále důležitější roli v těchto změnách naopak hraje Čína. Největší světový znečišťovatel prosazuje vývoz zelených technologií, jejichž je největším producentem.
před 8 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
včera v 13:16‌‌

Meta dostala v Itálii pokutu 805 milionů eur za přístup k fotkám uživatelů

Italský úřad pro ochranu osobních údajů vyměřil americké technologické společnosti Meta Platforms pokutu 805 milionů eur (19,7 miliardy korun) za přístup k videím a fotografiím uživatelů systému Android bez jejich výslovného souhlasu. Úřad pokutu uložil za funkci přítomnou v aplikaci pro používání sociální sítě Facebook. Firma podle agentury Reuters uvedla, že se odvolá.
14. 11. 2026Aktualizováno14. 11. 2026‌‌

Konsolidační balíček dosáhne až sto miliard, řekla Schillerová

Vládní konsolidační balíček pro rok 2028 zřejmě bude větší, než vláda plánovala. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) ČT řekla, že by kroky zvyšující příjmy a snižující výdaje mohly v součtu dosáhnout až sto miliard korun. Premiér Andrej Babiš (ANO) dosud mluvil o poklesu schodku zhruba o šedesát miliard. Zároveň podle Schillerové budou například důchody, platy nebo investice i v dalších letech růst. Opoziční strany plánům kabinetu snižovat deficit nevěří.
14. 11. 2026‌‌

Innogy zdraží energie zákazníkům bez závazku

Energetická společnost innogy od příštího roku zdraží dodávky energií zákazníkům se smlouvou na dobu neurčitou. Cenu elektřiny bez fixace oproti letošku zvýší o 150 korun bez DPH za spotřebovanou megawatthodinu (MWh). Cena plynu vzroste o 334 korun s DPH za MWh, plyne z nových zveřejněných ceníků potvrzených firmou. Podle té se změny dotknou menší části z celkového počtu 1,7 milionu odběratelů. Většina z nich má totiž fixované ceny. Přesné číslo ale společnost neuvedla.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.