Praha - Rok po intervenci České národní banky se ekonomové a podnikatelé neshodnou, zda šlo o zákrok nutný, ani jestli zásah do kurzu koruny české ekonomice prospěl, či nikoli. „Jako svaz průmyslu jsme nedokázali vyhodnotit, zda to byl zásah pozitivní, nebo negativní,“ uvedl exportér Zbyněk Frolík ze Svazu průmyslu a dopravy. Guvernér ČNB Miroslav Singer ale upozornil na to, že česká ekonomika nyní roste rychleji než před rokem. Ekonom Richard Hindls navíc poukázal na to, že oživení vždy přichází postupně, protože lidem nějakou dobu trvá, než zaznamenají lepší kondici ekonomiky a začnou opět naplno utrácet.
Oživení po intervenci ČNB začíná Česko pociťovat pomalu, ale jistě
„Ve svazu průmyslu máme celou řadu podniků, které z tohoto zásahu profitují,“ dodal Frolík s tím, že výhodou je také průhlednější rétorika bankovní rady. „Pokud devizová intervence bude vskutku trvat ještě více než rok, bude to pro exportéry výhodné,“ uzavřel optimisticky hodnocení Frolík.
Podle guvernéra ČNB už první pozitiva intervence česká ekonomika pocítila. „Momentálně rosteme rychleji než před rokem,“ uvedl s tím, že se tak Česká republika dostala do horní třetiny hodnocení zemí EU. „Důležité je, že stoupají i dovozy v eurech, že stoupají investice. To jsou věci, které začínají pomáhat a začínají tvořit pracovní místa,“ dodal.
OVM: Oživení po intervenci ČNB začínáme pociťovat pomalu, ale jistě (zdroj: ČT24)
Největší rizika přináší podle Singera české ekonomice vnější hospodářský vývoj, především stagnace eurozóny. „Bylo očekávání, že ceny v eurozóně porostou o 2 %, a ony o 1 % klesají,“ vysvětlil Singer, proč je česká inflace o půl procenta nižší, než ekonomové předpokládali.
„Bavíme se o deflaci, to znamená, že se nepřímo bavíme i o nákupním chování spotřebitelů,“ upozornil profesor Vysoké školy ekonomické v Praze Richard Hindls na to, že důležitou roli hraje i psychologie spotřebitelů. „V chování domácností je vždy časová prodleva a domácnosti tak na změny v ekonomice reagují se zpožděním,“ vysvětlil Hindls. V době po nástupu ekonomické krize tak výdaje domácností udržovaly prostředí v chodu, naopak na počátku oživení lidé oproti očekávání utráceli mnohem méně. „Nyní jsme v situaci, kdy jsme se dostali do mírně plusových čísel, ale domácnosti neutrácejí,“ uvedl Hindls.
„Za dobu krize úspory vzrostly zhruba o třetinu,“ potvrdil neochotu lidí investovat Singer. „Jako Češi máme v zásadě spořivou kulturu,“ dodal. „Lidé opravdu příliš neinvestují,“ souhlasí také Frolík, podle něhož je ale důležitá rovněž rétorika České národní banky a její schopnost ovlivňovat veřejné mínění. ČNB tak může podpořit ochotu lidí utrácet, míní Frolík.
„Ekonomika není navíc nikdy postavena na jednom silném opatření,“ upozornil Hindls s tím, že ekonomika je složitější organismus, na nějž má vliv nejen slabá eurozóna, ale také globální geopolitické situace, například současná ukrajinská krize. „Opatření banky je minoritním činitelem tohoto úspěchu,“ myslí si Hindls, podle něhož je nyní jen otázkou času, kdy se lidé vrátí k normálnímu utrácení.
Jak jedná ČNB při intervenci
ČNB bude bránit posílení koruny pod úroveň 27 korun za euro pomocí intervencí, tedy prodejem korun a nákupem cizích měn. Při oslabení koruny nad 27 korun za euro ČNB nechá kurz pohybovat podle nabídky a poptávky na devizovém trhu.
Kurz koruny se bude uměle držet minimálně na 27 korunách za euro až do roku 2016, potvrdil Singer. Otázkou ale zůstává způsob, jakým bude česká měna reagovat na uvolnění intervencí. „Příliš rychlé výkyvy kurzů nedovolíme,“ řekl Singer. Záležet bude ale i na reakci podniků a domácností. „Roli opět sehraje výrazná nejistota spotřebitelů,“ upozornil Hindls.
GALERIE
zdroj: TNS Aisa
Intervence po roce? Trvá rozpačité odmítnutí
Exkluzivní výzkum TNS Aisa pro Českou televizi nechal Čechy s ročním odstupem zhodnotit i intervenci České národní banky, která loni na podzim kvůli hrozící deflaci oslabila tuzemskou měnu. Většina občanů v kroku ČNB nevidí jednoznačný přínos. Dvě pětiny oslovených se sice kloní k tomu, že oslabení koruny podpořilo export a omezilo propouštění v některých firmách, pouhá třetina lidí soudí, že podpořilo hospodářský růst.
Pozitivní ohlas intervence mezi dotázanými padesát procent nepřekročil nikdy. „To lze fakticky hodnotit tak, že občané nevnímají krok ČNB jako účinný v žádné z dotazovaných oblastí,“ konstatuje výzkum. Podle něj jen dvanáct procent lidí uvádí, že intervence zlepšila jejich osobní finanční situaci, těsná většina 51 procent obyvatel navíc preferuje silnou korunu (jakkoli snižuje konkurenceschopnost českých výrobců). „Tento postoj opět ukazuje, že intervenci ČNB česká veřejnost ani rok po jejím provedení nepřijala příliš kladně.“