Rusko a Ukrajina se dohodly na dodávkách plynu

Brusel – Rusko a Ukrajina se na čtvrtečním večerním jednání dohodly na dodávkách plynu pro nadcházející zimní období do března 2015. Jednání v Bruselu zprostředkovávala Evropská komise. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger vyjádřil naději, že uzavřená dohoda může být „prvním zábleskem“ naděje na cestě k řešení krize v ukrajinsko-ruských vztazích.

„Nemůže být lepšího konce mého mandátu,“ komentoval podpis dohody šéf Evropské komise José Barroso, který byl rovněž přítomen (Barroso ve funkci končí v pátek 31. října). Upřesnil, že dohody bylo dosaženo jak ohledně ukrajinského dluhu, tak ohledně dočasné smlouvy o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v zimním období. „Není důvodu, proč by Ukrajinci v zimě mrzli,“ poznamenal Barroso.

Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů a stane se zárukou evropské energetické bezpečnosti v nadcházející zimě. Kyjev je s pomocí Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie schopen uhradit veškeré své účty, ujistil německý eurokomisař. Rusko na oplátku poskytne Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan doplnil, že vzhledem k poklesu ceny ropy, která má vliv na ceny plynu, bude Ukrajina platit do konce roku 378 dolarů a v prvním čtvrtletí příštího roku 365 dolarů za tisíc kubíků. Oproti smluvní ceně 385 dolarů tak bude faktická cena nižší. Podle analytika Jiřího Gavora by stávající cenová úroveň mohla být dobrou základnou pro déletrvající kontrakt.

Dokázali jsme najít kompromis, pochvaloval si ruský ministr

Co se týče dluhu, zaplatí Ukrajina v nejbližší době ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů, do konce roku pak bude splaceno celkem 3,1 miliardy. „Nebylo to lehké. Ale dokázali jsme najít kompromis v mnoha věcech. Rusko udělalo kompromis ohledně cen a rozdělení dluhu,“ prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Po zaplacení první splátky ve výši 1,45 miliardy dolarů budou dodávky plynu Ukrajině obnoveny do 48 hodin. Potvrdil to šéf Gazpromu Alexej Miller. „Rozhodnutí, které jsme udělali, zajistí energetickou bezpečnost Ukrajině, ale zároveň zajistí i bezpečné zásobování plynem napříč Evropskou unií,“ nechal se slyšet ukrajinský ministr energetiky Prodan.

„Myslím si, že všechny zúčastněné strany si oddechly. (…) Tato dohoda nabízí dostatečný časový prostor – až do března mohou strany jednat o tom, co bude pak,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová dohodu přivítali. Konstatovali, že Evropská unie učiní vše proto, aby napomohla ke zdárnému naplnění závazků. Vyslovili se rovněž pro bezodkladnou realizaci tzv. minských dohod, které kromě zastavení palby na východě Ukrajiny předpokládají i vytvoření nárazníkové zóny na Donbasu, výměnu zajatců a decentralizaci ukrajinské státní správy.

Ukrajina nedostávala ruský plyn od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu platit za dodávky. Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu nicméně vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů. Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Firmy vyhlížejí, zda Trump zavede další cla. Část by mohla přesunout výrobu

Řada českých podniků po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu už předpokládá, že dojde k uvalení nových cel, případně zvýšení těch aktuálně platných. Pro evropskou ekonomiku by to podle nich byl problém. Některé firmy pak přiznávají, že by v takovém případě přemístily výrobu právě do Spojených států.
před 9 hhodinami

Trump bude chtít Americe vrátit ztracený respekt, říká Topolánek

Nový americký prezident Donald Trump bude chtít podle bývalého předsedy vlády Mirka Topolánka vrátit Spojeným státům částečně ztracený respekt. „Amerika ten respekt částečně ztratila za Baracka Obamy a nepochybně i za Joea Bidena,“ sdělil Topolánek v Interview ČT24. Trump podle něho určitě neopustí svoji základní myšlenku, kterou je heslo „America first“. To, co nový prezident USA říká, je podle bývalého českého premiéra třeba brát velmi vážně. „Trump je člověk z byznysu, je významně transakční a je to dobrý vyjednávač,“ míní Topolánek.
před 10 hhodinami

Polské nábytkářství zažívá krizi, sektor opustily desetitisíce lidí

Polský nábytkářský sektor, jeden z největších na celém světě, čelí hluboké krizi. Jen vloni ho muselo opustit dvacet tisíc zaměstnanců. Na vině jsou vysoký kurz zlotého, ceny energií, ale také obcházení evropských sankcí ze strany ruských firem.
před 22 hhodinami

Lidí v exekuci nadále ubývá

Počet lidí v exekuci loni meziročně klesl o více než třicet tisíc. Loni tak bylo zatíženo exekucí přibližně 615 tisíc lidí. Vyplývá to z nejnovějších dat Institutu prevence a řešení předlužení. Dlužníků přitom ubývá dlouhodobě. Hlavními důvody snižujícího se množství exekucí jsou postupné právní úpravy a proces oddlužení, díky kterému se každý rok zbaví exekuce desítky tisíc lidí.
před 23 hhodinami

Podnikatelé prezidenta Trumpa obklopují z oportunismu, míní Koubský

Vztah nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a miliardáře Elona Muska, který povede úřad pro efektivitu, komentoval v pořadu 90' ČT24 redaktor Deníku N Petr Koubský. Podle něj je vztah obou mužů těžko odhadnutelný, protože oba jsou velmi nepředvídatelní, rychle se rozhodují a „často velmi zvláštně.“ Trumpovo obklopení podnikateli z technologického světa Koubský vnímá jako jejich snahu zajistit si přízeň vlády kvůli státním zakázkám.
před 23 hhodinami

Senátoři by tento týden mohli vrátit sněmovně až tři vládní předlohy

Přestože má koalice v horní komoře jasnou většinu, senátoři by mohli tento týden vrátit sněmovně až tři vládní předlohy. Konkrétně jde o úpravy energetického a vysokoškolského zákona a také o další normy pro ukrajinské uprchlíky. Výhrady v rozhovorech pro ČT připustily všechny senátorské kluby.
21. 1. 2025

V Česku se loni vyrobilo rekordních 1,453 milionu aut

Výroba osobních aut v Česku v předchozím roce vzrostla meziročně o 3,9 procenta na rekordních 1,453 milionu vozů. Produkce elektrických aut naopak klesla o 16 procent na 151 162 elektromobilů a plug-in hybridů. Více než 93 procent vyrobených automobilů firmy vyvezly. Export vozidel tak v meziročním srovnání zaznamenal 4,5procentní nárůst, oznámilo Sdružení automobilového průmyslu.
21. 1. 2025Aktualizováno21. 1. 2025

Výroba elektřiny v Česku dál klesá, oslabují hlavně uhelné elektrárny

České energetické zdroje loni vyprodukovaly 68,7 terawatthodiny elektřiny, což je meziročně o čtyři procenta méně. Důvodem tohoto trendu je především nižší produkce uhelných elektráren, vyplývá ze zprávy oborových webů oEnergetice.cz a Ušetřeno.cz za rok 2024. Loňská výroba byla podle propočtů ČTK nejnižší přibližně od roku 2001.
21. 1. 2025
Načítání...