Rusko a Ukrajina se dohodly na dodávkách plynu

Brusel – Rusko a Ukrajina se na čtvrtečním večerním jednání dohodly na dodávkách plynu pro nadcházející zimní období do března 2015. Jednání v Bruselu zprostředkovávala Evropská komise. Eurokomisař pro energetiku Günther Oettinger vyjádřil naději, že uzavřená dohoda může být „prvním zábleskem“ naděje na cestě k řešení krize v ukrajinsko-ruských vztazích.

„Nemůže být lepšího konce mého mandátu,“ komentoval podpis dohody šéf Evropské komise José Barroso, který byl rovněž přítomen (Barroso ve funkci končí v pátek 31. října). Upřesnil, že dohody bylo dosaženo jak ohledně ukrajinského dluhu, tak ohledně dočasné smlouvy o dodávkách ruského plynu na Ukrajinu v zimním období. „Není důvodu, proč by Ukrajinci v zimě mrzli,“ poznamenal Barroso.

Podle eurokomisaře pro energetiku Günthera Oettingera má kontrakt hodnotu 4,6 miliardy dolarů a stane se zárukou evropské energetické bezpečnosti v nadcházející zimě. Kyjev je s pomocí Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie schopen uhradit veškeré své účty, ujistil německý eurokomisař. Rusko na oplátku poskytne Ukrajině slevu 100 dolarů na každých tisíc krychlových metrů plynu, cena tak dosahuje částky 385 dolarů.

Ukrajinský ministr energetiky Jurij Prodan doplnil, že vzhledem k poklesu ceny ropy, která má vliv na ceny plynu, bude Ukrajina platit do konce roku 378 dolarů a v prvním čtvrtletí příštího roku 365 dolarů za tisíc kubíků. Oproti smluvní ceně 385 dolarů tak bude faktická cena nižší. Podle analytika Jiřího Gavora by stávající cenová úroveň mohla být dobrou základnou pro déletrvající kontrakt.

Dokázali jsme najít kompromis, pochvaloval si ruský ministr

Co se týče dluhu, zaplatí Ukrajina v nejbližší době ruskému Gazpromu 1,45 miliardy dolarů, do konce roku pak bude splaceno celkem 3,1 miliardy. „Nebylo to lehké. Ale dokázali jsme najít kompromis v mnoha věcech. Rusko udělalo kompromis ohledně cen a rozdělení dluhu,“ prohlásil ruský ministr energetiky Alexandr Novak.

Po zaplacení první splátky ve výši 1,45 miliardy dolarů budou dodávky plynu Ukrajině obnoveny do 48 hodin. Potvrdil to šéf Gazpromu Alexej Miller. „Rozhodnutí, které jsme udělali, zajistí energetickou bezpečnost Ukrajině, ale zároveň zajistí i bezpečné zásobování plynem napříč Evropskou unií,“ nechal se slyšet ukrajinský ministr energetiky Prodan.

„Myslím si, že všechny zúčastněné strany si oddechly. (…) Tato dohoda nabízí dostatečný časový prostor – až do března mohou strany jednat o tom, co bude pak,“ řekl v rozhovoru pro ČT24 analytik poradenské společnosti ENA Jiří Gavor.

Francouzský prezident François Hollande a německá kancléřka Angela Merkelová dohodu přivítali. Konstatovali, že Evropská unie učiní vše proto, aby napomohla ke zdárnému naplnění závazků. Vyslovili se rovněž pro bezodkladnou realizaci tzv. minských dohod, které kromě zastavení palby na východě Ukrajiny předpokládají i vytvoření nárazníkové zóny na Donbasu, výměnu zajatců a decentralizaci ukrajinské státní správy.

Ukrajina nedostávala ruský plyn od června, kdy Moskva zavřela kohouty kvůli chronické neschopnosti ukrajinského Naftogazu platit za dodávky. Spor hrozil nejen energetickou krizí na samotné Ukrajině, ale ohrožoval i dodávky strategické suroviny pro evropské spotřebitele. Ti se obávali, že Ukrajinci budou dodávky pro Evropu odčerpávat.

Cena plynu nicméně vytvářela napětí mezi Ukrajinou a Ruskem už dříve. Gazprom ji krátce po převratu, jenž koncem února zbavil moci prorusky orientovaného ukrajinského prezidenta Viktora Janukovyče, skokově zvýšil na 485 dolarů za tisíc krychlových metrů. Za vlády Janukovyče přitom Rusko účtovalo Ukrajincům 268 dolarů. Alespoň částečný pokrok přinesla jednání na konci září, kdy se Moskva s Kyjevem dohodly na zaplacení části dluhu ve výši přes 3 miliardy dolarů (čtěte víc).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 5 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 15 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...