Zrušit sankce vůči Rusku? Když slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, míní Svoboda

Nahrávám video

Diplomatickou cestou Evropská unie v uplynulých letech prodlužovala protiruské sankce. Naposled se tak stalo v posledním červnovém týdnu. Nicméně Rusko podle prezidenta Vladimira Putina na sankce nedoplácí tolik, jako Evropská unie. Podle europoslanců Jana Zahradila (ODS) a dosluhujícího Pavla Svobody (KDU-ČSL) ale ani v novém uspořádání po volbách do evropského parlamentu není patrné, že by od nich EU chtěla upustit.

Ruský prezident Vladimir Putin se v nedávné době vyjádřil, že zatímco Rusko počínaje rokem 2014 přišlo vlivem protiruských sankcí ze strany Evropské unie asi o 50 miliard dolarů, Evropská unie ztratila 240 miliard a Spojené státy 17 miliard dolarů. Kromě ekonomických ztrát mají sankce na ruské hospodářství i pozitivní vliv, dodal ruský prezident. Potřeba nahradit západní dovoz aktivizovala mnohá ruská odvětví, podle Putina třeba strojírenství, energetiku nebo zemědělství.

Po volbách do Evropského parlamentu se tak znovu může stát tématem, zda protiruské sankce, zavedené po ruské okupaci Krymu a bojích ve východní části Ukrajiny, mají smysl. Náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD) v nedělních Otázkách Václava Moravce uvedl, že pokud nezmění svůj postoj Rusko, dle jeho názoru se ze strany EU pravděpodobně nic měnit nebude.

Obchod Rusko – EU
Zdroj: ČT24

„Ta kompozice (evropského) parlamentu není natolik odlišná, jako složení parlamentu bylo předtím, pouze se nějakých 30 až 40 europoslanců z mainstreamu přesunulo k populističtějším stranám, a tam nevidím nějakou vůli toto revidovat,“ uvedl Chmelař.

Italský vicepremiér Matteo Salvini však tvrdí, že by se nemělo diskutovat jen v zákulisí mezi diplomaty, ale chce mít protitruské sankce jako zásadní téma.

„Všichni víme, že ty sankce jsou symbolickým vyjádřením nesouhlasu s tím, že Rusko násilím obsadilo část cizího území a dokud se to nezmění, tak že by ty sankce byly odvolány. Sice některé země jako Itálie na to mohou mít specifický pohled, ale myslím, že většina evropských zemí bude tuto symboliku držet dál,“ uvedl v OVM europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Podle Chmelaře na postoji Salviniho není nic překvapivého. „To je již tradiční italská pozice, kterou i na úrovní Evropské rady několikrát vznáší. Nakonec vždycky se Evropská rada usnesla, že chce v sankcích pokračovat, pokud nebudou nějaké kroky ze strany Ruska,“ dodal Chmelař.

„Reakce pánů jako je pan Salvini nejsou myslím žádným překvapením, protože je dlouhodobým veřejným tajemstvím, že strany jako Liga jsou financovány Kremlem. Musíme tak vědět, že pokud slyšíme hlas Salviniho, slyšíme hlas Kremlu, minimálně v nějaké redukované podobě. Tedy postoj Itálie v této věci vůbec není překvapivý,“ dodal poslanec Evropského parlamentu za KDU-ČSL Pavel Svoboda.

„Pro Česko není Rusko zajímavý obchodní partner“

„Nijak bych se tím nezatěžoval, zvlášť pokud ruský prezident říká, že na tom EU ztrácí, možná některé evropské země ano. Nemyslím si, že mezi nimi je primárně Česká republika, ten objem zahraničního obchodu s Ruskem za posledních dvacet let se pohyboval v řádu několika málo procent,“ řekl europoslanec za ODS Jan Zahradil.

Obchod Česko – Rusko
Zdroj: ČT24

Pro představu – zatímco export z Česka do Ruské federace přesahoval před zavedením sankcí 110 miliard korun, dovoz se například v roce 2013 pohyboval až na úrovni 150 miliard. V posledních letech české firmy vyváží do Ruska zboží v hodnotě mezi 75 až 90 miliardami korun, naopak dovoz z Ruska se pohybuje kolem 120 miliard.

Podobně klesá i export celé Evropské unie do Ruska. V roce 2014 vyvážela EU do Ruska zboží za více než sto miliard eur, v roce 2015 klesl vývoz na hodnotu necelých 74 miliard eur. A za poslední dva roky státy EU vyváží do Ruska zboží v hodnotě 85 miliard eur.

„Možná pro někoho překvapivě klesá z Ruska i dovoz ropy a zemního plynu, začínáme dovážet z jiných teritorií, než z Ruska,“ dodal Zahradil. Podle něj by se Česko mělo orientovat obchodně na jiné trhy, jako je Japonsko či jihovýchodní Asie.

A připomněl, že právě v poslední červnový den uzavřela EU obchodní dohodu s Vietnamem. „To je další obrovský trh, skoro sto milionů lidí. Orientujme se obchodně na tyto trhy. S Ruskem bych se tak nefascinoval, nezatěžoval, myslím, že v zahraničněobchodní bilanci České republiky už nebude hrát nikdy nějak přehnaně významnou roli,“ dodal.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 18 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled