Na Znojemsku se už pustili do sklizně třešní. Mráz jim příliš neublížil

Nahrávám video

Na Znojemsku začíná dozrávat první ovoce, a sběrači už nastoupili na rané třešně. Zatím musí  hlavně odlišovat ty správné plody od malých, prasklých či deformovaných, které skončí například v marmeládách. Ty správně zralé třešně – sladké, tmavě červené a dostatečně velké – čeká často zahraniční „kariéra“.

V Česku zůstane jen dvacet procent zdejších třešní, zbytek jde do zahraničí, především do Rakouska. V sadu ve Valtrovicích na Dyji je prodávají za 57 korun za kilogram, stejně jako loni. „Úroda třešní je celkem dobrá,“ říká valtrovický ovocnář Tomáš Letocha. Dodává, že jarní mráz zasáhl hlavně meruňky. U třešní samotných takové škody nenápachal. 

Hlavním úkolem sběračů je tak nyní nehodit do výběrové bedýnky popraskané třešně. Na nich se podepsaly nedávné deště a mohly by od nich začít nahnívat i zralé třešně nejvyšší kvality. 

Prasklé třešně nelákají překvapivě ani špačky. Zato u těch kvalitních začíná souboj mezi sběrači a ptáky. Rychlejší vítězí. A rychlý je také přesun ze sadu na pult. Ještě v den sklizně se třešně dostanou k obchodníkovi a další den už jsou na trhu. 

Hned po třešních přijdou na řadu meruňky. Třeba na Znojemsku začnou ovocnáři se sběrem těch raných odrůd už příští týden.

Když zasáhl mráz

Navzdory jihomoravské sklizni ovšem škody z jarních mrazů na ovoci mohou celorepublikově přesáhnout sto milionů korun, jak před několika dny upozornil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nejvíce mrazy poškodily ovocné sady v severních a západních Čechách. První škody ovocnáři v minulých dnech zaznamenali na Moravě z krupobití.

Přesné vyčíslení škod bude jasné po celostátním odhadu sklizně, jehož výsledky budou známé ve druhé polovině června. „Mrazy letos přišly ve dvou vlnách. První vlna v polovině dubna nadělala jen menší škody, například na meruňkách na Moravě. Větší škody udělala druhá vlna, která přišla mezi 5. až 8. květnem a zasáhla hlavně severozápad Čech,“ řekl Ludvík.

Dopad mrazů na úrodu ovocnářů
Zdroj: ČT24

Největší škody budou u jablek

Postiženi jsou podle Ludvíka hlavně ovocnáři v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji a v části středních a východních Čech. Na Moravě jsou škody výrazně menší, jsou například v okresech Kroměříž a Brno-venkov.

Finančně budou škody největší u jablek, protože jablka jsou nejvíce pěstovaným druhem ovoce v Česku. „Škody ale nebudou takového obrovského rozsahu jako v roce 2017. Letos jsou daleko lokálnější. Některé podniky jsou poškozené významně, některé vůbec,“ uvedl Ludvík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Češi mají na summitu NATO ujišťovat, že dají na obranu dvě procenta HDP už letos

Česká delegace na červencovém summitu NATO v Ankaře potvrdí, že bude postupně do roku 2035 vydávat na vojenské výdaje 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyplývá to z mandátu pro členy delegace, který v pondělí schválila vláda a který se podařilo České televizi získat. Tuzemští zástupci také mají na summitu zahraniční partnery ujišťovat, že náš stát bude už letos vydávat na přímé obranné výdaje dvě procenta HDP.
před 6 hhodinami

Trump pohrozil stoprocentním clem zemím, které zavedou daň z digitálních služeb

Americký prezident Donald Trump v pátek pohrozil, že uvalí stoprocentní clo na veškeré zboží ze zemí, které zavedou daň z digitálních služeb na firmy ze Spojených států. Nové clo by nahradilo veškeré obchodní smlouvy s USA, napsal Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social. Upozornil, že o zavedení daně jedná řada evropských zemí. Opatření namířená proti členským státům EU, o kterých Trump hovoří, mluvčí Evropské komise Olof Gill považuje za jednostranná a neodůvodněná.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Loňský blackout byl souběh událostí, potvrdili mezinárodní experti

Rozsáhlý výpadek elektřiny v části Česka loni v červenci byl podle skupiny mezinárodních expertů souběhem několika vzájemně nezávislých technických a provozních událostí. Výsledky šetření jsou tak v souladu s loňským vyšetřováním českého provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Experti i pracovní skupina vedená Energetickým regulačním úřadem (ERÚ) zároveň pro předcházení podobným incidentům vydali soubor doporučení.
26. 6. 2026Aktualizováno26. 6. 2026

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
26. 6. 2026

VideoSingapur je „startupovým“ tygrem Asie

Singapur zažívá technologický boom, jeho startupová scéna patří k nejsilnějším v Asii. Ekonomika v prvním čtvrtletí vzrostla o šest procent – výrazně víc, než se očekávalo. Rekordní investice proudí do umělé inteligence, čipů a technologických firem. Pomáhá tomu politická stabilita státu a silná měna. Líhní start-upů jsou singapurské univerzity, které slouží jako inovační základny s vlastním podnikatelským ekosystémem. Například bývalý průmyslový areál Block 71, kde za patnáct let vyrostlo přes 1600 start-upů, provozuje národní univerzita s podporou státu. Studenti v Singapuru také založili komunitu, která propojuje start-upy s investory a odborníky z praxe. Z podobných komunit mají vyrůst firmy, které mají uspět v globálním technologickém a AI závodě.
26. 6. 2026

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
25. 6. 2026

Máte nárok na bezúročný úvěr, nebo na dotaci? Jak na Novou zelenou úsporám

Začíná příjem žádostí do další fáze programu Nová zelená úsporám (NZÚ), který motivuje k investicím do úprav budov, aby bylo jejich vytápění ekologičtější a ekonomičtější. Nově má program dva směry, kterými stát rekonstrukce podporuje – bezúročné úvěry a přímé dotace. Majitelé rodinných domů, bytová družstva a společenství vlastníků jednotek (SVJ) mohou získat bezúročný úvěr. Na nízkopříjmové domácnosti v bytových domech lze k tomu získat dotační bonus až 120 tisíc. Nízkopříjmoví vlastníci rodinných domů pak mohou dosáhnout na dotaci.
25. 6. 2026

VideoNová zelená úsporám opět startuje, doznala ale změn

Po víc než půlroční pauze stát znovu podpoří renovace budov, které mají snížit spotřebu energií a účty za ně. Startuje opět Nová zelená úsporám. Dotaci ale získají už jen zranitelné domácnosti. Pro ostatní budou k dispozici bezúročné úvěry. Fond životního prostředí začne přijímat elektronické žádosti ve čtvrtek od deseti hodin. S přípravou žádostí by měli pomoct energetičtí poradci, a to nejen zranitelným domácnostem. Novinkou, kterou budou zájemci o podporu potřebovat, nebo aspoň řada z nich, je renovační pas. To znamená posouzení, jaká opatření by v budovách měli udělat, a to i po jednotlivých etapách. Nová zelená úsporám by měla pokračovat průběžně a podle současného nastavení podpory trvat až do podzimu 2029.
25. 6. 2026
Načítání...