Na Znojemsku se už pustili do sklizně třešní. Mráz jim příliš neublížil

3 minuty
Události: Začala sklizeň třešní
Zdroj: ČT24

Na Znojemsku začíná dozrávat první ovoce, a sběrači už nastoupili na rané třešně. Zatím musí  hlavně odlišovat ty správné plody od malých, prasklých či deformovaných, které skončí například v marmeládách. Ty správně zralé třešně – sladké, tmavě červené a dostatečně velké – čeká často zahraniční „kariéra“.

V Česku zůstane jen dvacet procent zdejších třešní, zbytek jde do zahraničí, především do Rakouska. V sadu ve Valtrovicích na Dyji je prodávají za 57 korun za kilogram, stejně jako loni. „Úroda třešní je celkem dobrá,“ říká valtrovický ovocnář Tomáš Letocha. Dodává, že jarní mráz zasáhl hlavně meruňky. U třešní samotných takové škody nenápachal. 

Hlavním úkolem sběračů je tak nyní nehodit do výběrové bedýnky popraskané třešně. Na nich se podepsaly nedávné deště a mohly by od nich začít nahnívat i zralé třešně nejvyšší kvality. 

Prasklé třešně nelákají překvapivě ani špačky. Zato u těch kvalitních začíná souboj mezi sběrači a ptáky. Rychlejší vítězí. A rychlý je také přesun ze sadu na pult. Ještě v den sklizně se třešně dostanou k obchodníkovi a další den už jsou na trhu. 

Hned po třešních přijdou na řadu meruňky. Třeba na Znojemsku začnou ovocnáři se sběrem těch raných odrůd už příští týden.

Když zasáhl mráz

Navzdory jihomoravské sklizni ovšem škody z jarních mrazů na ovoci mohou celorepublikově přesáhnout sto milionů korun, jak před několika dny upozornil předseda Ovocnářské unie ČR Martin Ludvík. Nejvíce mrazy poškodily ovocné sady v severních a západních Čechách. První škody ovocnáři v minulých dnech zaznamenali na Moravě z krupobití.

Přesné vyčíslení škod bude jasné po celostátním odhadu sklizně, jehož výsledky budou známé ve druhé polovině června. „Mrazy letos přišly ve dvou vlnách. První vlna v polovině dubna nadělala jen menší škody, například na meruňkách na Moravě. Větší škody udělala druhá vlna, která přišla mezi 5. až 8. květnem a zasáhla hlavně severozápad Čech,“ řekl Ludvík.

Dopad mrazů na úrodu ovocnářů
Zdroj: ČT24

Největší škody budou u jablek

Postiženi jsou podle Ludvíka hlavně ovocnáři v Ústeckém, Libereckém a Plzeňském kraji a v části středních a východních Čech. Na Moravě jsou škody výrazně menší, jsou například v okresech Kroměříž a Brno-venkov.

Finančně budou škody největší u jablek, protože jablka jsou nejvíce pěstovaným druhem ovoce v Česku. „Škody ale nebudou takového obrovského rozsahu jako v roce 2017. Letos jsou daleko lokálnější. Některé podniky jsou poškozené významně, některé vůbec,“ uvedl Ludvík.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Teplo kvůli modernizaci jeho výroby nejspíš zdraží. Pomoci by mohly dotace

Kvůli rozsáhlé modernizaci výroby tepla se chystá jeho zdražování. Zbrzdit růst cen by mohly dotace, které připravuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Teplárny přechází od uhlí k jiným formám výroby tepla – zejména k plynu. Důvodem změn jsou vysoké ceny emisních povolenek i plánovaný odchod od uhlí v roce 2033. Přeměna teplárenství si vyžádá miliardové investice. Na centrální zásobování jsou v Česku napojené zhruba čtyři miliony lidí.
před 2 hhodinami

Lidé spoří na stáří i přes dlouhodobé investice

Přes 150 tisíc lidí vložilo své peníze do takzvaného dlouhodobého investičního produktu (DIP). Zajišťují se tak na stáří s podporou státu. Podle makléřů zatím zájem lidí neovlivnily ani momentální prudké výkyvy na burzách.
před 2 hhodinami

Nejistota a obavy. Americké škrty komplikují humanitární pomoc

Humanitární organizace řeší americké úspory ve financování mezinárodní pomoci. Část z nich musí například propouštět zaměstnance nebo omezovat pomoc v rozvojových zemích. Podle ředitele organizace Člověk v tísni Šimona Pánka škrty americké administrativy přináší několikaměsíční nejistotu. Redaktorka ČT Lea Surovcová potvrzuje, že humanitární organizace v této souvislosti často zažívají obavy. Páteční 90' ČT24 moderoval Jakub Musil.
před 6 hhodinami

Ztráta letos klesne pod miliardu, tvrdí ředitel České pošty

Ztráta České pošty letos klesne pod jednu miliardu korun, řekl v Otázkách Václava Moravce její generální ředitel Miroslav Štěpán. Poštovní služby podle něj skončí na černé nule, ztráta půjde za Balíkovnou. Loni Česká pošta tratila téměř 1,25 miliardy. Štěpán v pořadu komentoval mimo jiné očekávaný termín prodeje budovy hlavní pošty v Jindřišské ulici v Praze nebo podle něj chybějící definici postavení podniku v digitalizovaném Česku.
před 7 hhodinami

Pavel podepsal flexinovelu zákoníku práce i mediální novelu

Prezident Petr Pavel podepsal šest nových zákonů, mezi nimi i takzvanou flexinovelu zákoníku práce a mediální novelu, která upravuje výši televizních a rozhlasových poplatků, ty se zvýší v květnu. Flexinovela zákoníku práce mění například zkušební dobu pro zaměstnance nebo povinnosti zaměstnavatelů v případě odchodu zaměstnance na rodičovskou dovolenou. Změny přinese patrně od června.
25. 4. 2025

Trump podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubokomořské těžby

Šéf Bílého domu Donald Trump ve čtvrtek večer podepsal exekutivní výnos zaměřený na podporu hlubinné těžby na mořském dně. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž je tento krok součástí Trumpovy snahy zlepšit přístup Spojených států k niklu, mědi a dalším kritickým nerostům, které se hojně využívají v celé ekonomice.
25. 4. 2025

Trump naznačil zmírnění přístupu ke clům na čínské zboží

Prezident USA Donald Trump nasadil tento týden smířlivější tón u amerických cel na dovoz z Číny a naznačil, že by mohla značně klesnout. Před časem byla zvednuta až do výše 145 procent, na což pak Peking odpověděl odvetným tarifem ve výši 125 procent. Na náznak případné změny amerického postoje reaguje Čína zatím odtažitě a za řešení považuje úplně zrušit všechna jednostranná celní opatření na ni uvalená. Zároveň přitvrzuje například vůči výrobci letadel Boeingu. Čínské sociální sítě pak výsměšně komentují chystaný Trumpův krok, který považují za slabost.
24. 4. 2025

Rozumím důvodům, proč Trump činí dané kroky, ale ne způsobu, říká Dlouhý

Nevytýkejme Donaldu Trumpovi, že on svoji představu projektuje do obchodní politiky. To my jsme v uplynulých letech dělali také. To, že to podle mého osobního názoru dělá špatně, je věc druhá, uvedl v Interview ČT24 s moderátorkou Terezou Řezníčkovou prezident Asociace evropských obchodních a průmyslových komor Vladimír Dlouhý. Dodal, že Evropa si za poslední roky také projektovala své představy například o tom, jak musí obchod respektovat lidská práva či klima. Podotkl, že má určité pochopení a rozumí důvodům, proč Trump činí dané kroky týkající se například cel a vzájemného obchodu, ale nerozumí způsobu. „Nástroje, které používá, jsou špatné pro nás, ale obávám se, že dlouhodobě a střednědobě nebudou dobré ani pro Spojené státy,“ dodal.
24. 4. 2025Aktualizováno24. 4. 2025
Načítání...