Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou

Nahrávám video

Sněmovna na pátý pokus dospěla k závěrečnému hlasování o vládní novele elektronické evidence tržeb a odsouhlasila rozšiření evidence na další obory podnikání, mimo jiné řemeslníky. Dolní komora na pátečním jednání také například schválila, aby zpravodajské služby získaly více pravomocí.

Novelu k EET v závěrečném hlasování podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96. Hlasovaly pro ni ANO, ČSSD a KSČM. Proti byly kluby ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a všichni nezařazení poslanci.  

Předloha v reakci na verdikt Ústavního soudu především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely.

„Je to dobrá zpráva pro narovnání podnikatelského prostředí, protože bude platit EET pro všechny vlny, pro všechny podnikatele bez rozdílu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Současně se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Ta bude platit i pro audioknihy a elektronické knihy. Zvyšuje se rovněž limit hotovostních tržeb pro možnost využití evidence tržeb bez připojení k internetu. Vláda původně navrhovala 200 tisíc korun, sněmovna ho zvýšila na 600 tisíc korun.

Přes nesouhlas ministryně poslanci rozhodli, že evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby. S návrhem přišel Pavel Kováčik (KSČM) a ztotožnil se s ním i rozpočtový výbor. 

Řemeslníci, kterých se zavedení třetí a čtvrté vlny EET týká, s nynějším rozhodnutím sněmovny nesouhlasí. Zároveň nepopírají, že se vyšší náklady na nákup a provoz pokladny můžou promítnout i do cen služeb. „Nikdy to nejsou slibované skoro nenáklady, vždycky se to nakonec vyšplhá do několika desítek tisíc korun,“ tvrdí předseda Asociace kadeřníků Václav Pražák.

Podle ředitele Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavla Žatečky by se měl stát zaměřit na kontrolu toho, kdo provádí práce, kdo pracuje načerno. „Ti EET ani žádné doklady nikdy vyplňovat nebudou, protože těch se to nikdy nedotkne,“ upozornil.

Spor o sociální služby

V rámci schvalování EET dolní komora podpořila vyřazení některých sociálních služeb z evidence, a to i hlasy koaliční ČSSD proti postoji vládního ANO.  Podle ministerstva financí je taková výjimka nesystémová a zbytečná.

Vyřazení z EET se týká například sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách, sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením nebo ambulantní a terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Sněmovna také vyřadila z EET sociální služby pro uprchlíky a oběti katastrof nebo sociální prevenci.

Ve středu sněmovna rozhodování přerušila potom, co ČSSD ohlásila, že podpoří vynětí části sociálních služeb z EET. Ministryně financí tehdy prohlásila, že postup sociální demokracie odporuje koaliční dohodě. Předseda ČSSD Jan Hamáček ale věc za fatální nepokládá.

„Sociální demokracie hlasovala pro zákon jako celek. My jsme měli v koaliční smlouvě novelu zákona o EET, takže to, že hlasovala pro zákon jako celek, dodržela. Samozřejmě my si musíme zhodnotit a vyřešit vnitřně, že hlasovali pro zhruba 12 pozměňovacích návrhů. V celém průběhu připomínkového řízení nikdy tato připomínka stran sociálních služeb nezazněla, nejen od koaličního partnera, ale od nikoho,“ dodala po hlasování Schillerová. Podpořených pozměňovacích návrhů ohledně sociálních služeb bylo 17.

„My si budeme muset vysvětlit víc věcí, obecně fungování našich poslaneckých klubů ve sněmovně. A od toho je tady koaliční rada, ta se sejde příští týden,“ reagoval šéf ČSSD. 

Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji dolní komoře vrátí. S tím počítají i koaliční strany. „Pak v souladu s vládním programovým prohlášením podpoříme sněmovní verzi,“ poznamenal Hamáček.

Podle Schillerové se zřejmě bude těžko stíhat účinnost novely od 1. ledna 2020. „Spíš to tipuji na jarní měsíce roku 2020,“ přiblížila.

Se zamítnutím novely i zrušením celé evidence opozice neuspěla

Vláda předložila poslancům novelu loni v červnu. Její projednávání se prodlužovalo kvůli nesouhlasu opozice a jejím rozsáhlým projevům. Některé opoziční strany si za to od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužily obvinění z obstrukcí, které ale odmítaly. První čtení začalo loni v září a sněmovna ho dokončila až na osmý pokus letos v únoru.

Během závěrečného schvalování museli poslanci rozhodnout o osmi stovkách pozměňovacích návrhů. Bylo mezi nimi asi 770 návrhů ODS na vynětí jednotlivých oborů podle úřední klasifikace NACE z evidence tržeb. Pozornost vzbudilo například odmítnutí návrhu vyjmout chov velbloudovitých zvířat nebo kosmickou dopravu.

Opozice se neúspěšně pokusila zrušit celou evidenci tržeb nebo zamítnout projednávanou předlohu. Koaliční strany hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. I poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová říká, že EET tak, jak bylo schválené, nepřináší nějaké zásadní problémy.

Naopak předseda ODS Petr Fiala slíbil, že pokud jeho strana uspěje ve volbách, evidenci tržeb zruší. 

„Kdyby to cokoliv mohlo přinést, tak bychom o tom ještě mohli diskutovat. Ale víme, že to nepřinese vůbec nic,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Považujeme to pouze za byznys pro firmy, které prodávají tato zařízení. Je to zhruba 300 tisíc živnostníků. Takže řádově asi 1,5 miliardy korun byznys pro tyto firmy, nic jiného,“ říká zase místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

„Tato vláda se snaží navalit různé povinnosti na ty nejmenší, na drobné živnostníky, na spolky, a to je nehorázné,“ tvrdí místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
před 18 hhodinami

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
včera v 06:36

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Evropský pohled