Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou

6 minut
Řemeslníky či lékaře zřejmě čeká EET. Rozšíření evidence na další obory prošlo sněmovnou
Zdroj: ČT24

Sněmovna na pátý pokus dospěla k závěrečnému hlasování o vládní novele elektronické evidence tržeb a odsouhlasila rozšiření evidence na další obory podnikání, mimo jiné řemeslníky. Dolní komora na pátečním jednání také například schválila, aby zpravodajské služby získaly více pravomocí.

Novelu k EET v závěrečném hlasování podpořilo 102 poslanců, zapotřebí jich bylo 96. Hlasovaly pro ni ANO, ČSSD a KSČM. Proti byly kluby ODS, Piráti, SPD, KDU-ČSL, TOP 09, STAN a všichni nezařazení poslanci.  

Předloha v reakci na verdikt Ústavního soudu především rozšiřuje evidenci tržeb na ostatní obory, které jí dosud nepodléhaly, například na řemeslníky, zdravotnická zařízení nebo podnikatele v zemědělství. Zatím platí hlavně pro obchod, restaurace a hotely.

„Je to dobrá zpráva pro narovnání podnikatelského prostředí, protože bude platit EET pro všechny vlny, pro všechny podnikatele bez rozdílu,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Současně se některé služby nebo vodné a stočné přesunou do desetiprocentní sazby daně z přidané hodnoty. Ta bude platit i pro audioknihy a elektronické knihy. Zvyšuje se rovněž limit hotovostních tržeb pro možnost využití evidence tržeb bez připojení k internetu. Vláda původně navrhovala 200 tisíc korun, sněmovna ho zvýšila na 600 tisíc korun.

Přes nesouhlas ministryně poslanci rozhodli, že evidenci tržeb nebude podléhat předvánoční prodej sladkovodních ryb ve dnech 18. až 24. prosince v takové provozovně, kde se uskutečňují pouze takovéto tržby. S návrhem přišel Pavel Kováčik (KSČM) a ztotožnil se s ním i rozpočtový výbor. 

Řemeslníci, kterých se zavedení třetí a čtvrté vlny EET týká, s nynějším rozhodnutím sněmovny nesouhlasí. Zároveň nepopírají, že se vyšší náklady na nákup a provoz pokladny můžou promítnout i do cen služeb. „Nikdy to nejsou slibované skoro nenáklady, vždycky se to nakonec vyšplhá do několika desítek tisíc korun,“ tvrdí předseda Asociace kadeřníků Václav Pražák.

Podle ředitele Cechu malířů, lakýrníků a tapetářů Pavla Žatečky by se měl stát zaměřit na kontrolu toho, kdo provádí práce, kdo pracuje načerno. „Ti EET ani žádné doklady nikdy vyplňovat nebudou, protože těch se to nikdy nedotkne,“ upozornil.

Spor o sociální služby

V rámci schvalování EET dolní komora podpořila vyřazení některých sociálních služeb z evidence, a to i hlasy koaliční ČSSD proti postoji vládního ANO.  Podle ministerstva financí je taková výjimka nesystémová a zbytečná.

Vyřazení z EET se týká například sociální péče v zařízeních pro osoby s chronickým duševním onemocněním a osoby závislé na návykových látkách, sociální péče v domovech pro seniory a osoby se zdravotním postižením nebo ambulantní a terénní sociální služby pro seniory a osoby se zdravotním postižením. Sněmovna také vyřadila z EET sociální služby pro uprchlíky a oběti katastrof nebo sociální prevenci.

Ve středu sněmovna rozhodování přerušila potom, co ČSSD ohlásila, že podpoří vynětí části sociálních služeb z EET. Ministryně financí tehdy prohlásila, že postup sociální demokracie odporuje koaliční dohodě. Předseda ČSSD Jan Hamáček ale věc za fatální nepokládá.

„Sociální demokracie hlasovala pro zákon jako celek. My jsme měli v koaliční smlouvě novelu zákona o EET, takže to, že hlasovala pro zákon jako celek, dodržela. Samozřejmě my si musíme zhodnotit a vyřešit vnitřně, že hlasovali pro zhruba 12 pozměňovacích návrhů. V celém průběhu připomínkového řízení nikdy tato připomínka stran sociálních služeb nezazněla, nejen od koaličního partnera, ale od nikoho,“ dodala po hlasování Schillerová. Podpořených pozměňovacích návrhů ohledně sociálních služeb bylo 17.

„My si budeme muset vysvětlit víc věcí, obecně fungování našich poslaneckých klubů ve sněmovně. A od toho je tady koaliční rada, ta se sejde příští týden,“ reagoval šéf ČSSD. 

Předlohu nyní dostane k projednání Senát. Dá se očekávat, že senátoři k ní budou mít výhrady a zřejmě ji dolní komoře vrátí. S tím počítají i koaliční strany. „Pak v souladu s vládním programovým prohlášením podpoříme sněmovní verzi,“ poznamenal Hamáček.

Podle Schillerové se zřejmě bude těžko stíhat účinnost novely od 1. ledna 2020. „Spíš to tipuji na jarní měsíce roku 2020,“ přiblížila.

Se zamítnutím novely i zrušením celé evidence opozice neuspěla

Vláda předložila poslancům novelu loni v červnu. Její projednávání se prodlužovalo kvůli nesouhlasu opozice a jejím rozsáhlým projevům. Některé opoziční strany si za to od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužily obvinění z obstrukcí, které ale odmítaly. První čtení začalo loni v září a sněmovna ho dokončila až na osmý pokus letos v únoru.

Během závěrečného schvalování museli poslanci rozhodnout o osmi stovkách pozměňovacích návrhů. Bylo mezi nimi asi 770 návrhů ODS na vynětí jednotlivých oborů podle úřední klasifikace NACE z evidence tržeb. Pozornost vzbudilo například odmítnutí návrhu vyjmout chov velbloudovitých zvířat nebo kosmickou dopravu.

Opozice se neúspěšně pokusila zrušit celou evidenci tržeb nebo zamítnout projednávanou předlohu. Koaliční strany hájí EET argumenty o narovnání podnikatelského prostředí a o lepším výběru daní. I poslankyně KSČM Hana Aulická Jírovcová říká, že EET tak, jak bylo schválené, nepřináší nějaké zásadní problémy.

Naopak předseda ODS Petr Fiala slíbil, že pokud jeho strana uspěje ve volbách, evidenci tržeb zruší. 

„Kdyby to cokoliv mohlo přinést, tak bychom o tom ještě mohli diskutovat. Ale víme, že to nepřinese vůbec nic,“ míní předseda poslaneckého klubu TOP 09 Miroslav Kalousek.

„Považujeme to pouze za byznys pro firmy, které prodávají tato zařízení. Je to zhruba 300 tisíc živnostníků. Takže řádově asi 1,5 miliardy korun byznys pro tyto firmy, nic jiného,“ říká zase místopředseda rozpočtového výboru Jan Hrnčíř (SPD).

„Tato vláda se snaží navalit různé povinnosti na ty nejmenší, na drobné živnostníky, na spolky, a to je nehorázné,“ tvrdí místopředsedkyně STAN Věra Kovářová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
12:42Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
před 2 hhodinami

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
před 5 hhodinami

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
před 17 hhodinami

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
před 23 hhodinami

Vojtěch chce zefektivnit systém zdravotnictví. I nesystémovým krokem

Na ministerstvo zdravotnictví se po čtyřech letech vrací Adam Vojtěch (za ANO). Staronový ministr se hodlá vypořádat s rostoucími výdaji na zdravotní péči zefektivněním systému, nikoli masivním navyšováním zdrojů. Významnou roli dle Vojtěcha sehrají zdravotní pojišťovny, zaměřit se chce také na podporu prevence, primární péče a digitalizaci. Naopak zvýšení odvodů na zdravotní pojištění by mohlo uškodit české ekonomice, řekl v 90′ ČT24 moderované Romanem Fojtou.
včera v 08:26
Načítání...