Počet lidí s penzijním spořením poprvé od roku 2013 stoupl

Počet lidí s penzijním spořením poprvé od roku 2013 vzrostl. Přirozený úbytek lidí v transformovaných fondech, do kterých již nemohou vstupovat noví účastníci, byl v prvním čtvrtletí letošního roku překonán přírůstkem lidí v účastnických fondech. Celkový počet lidí s penzijním spořením tak ve třetím pilíři za první čtvrtletí dosáhl 4,442 milionu osob, což je proti roku 2018 nárůst o 5416, informovala Asociace penzijních společností.

Počet účastníků doplňkového penzijního spoření, které nahradilo od roku 2013 penzijní připojištění, v prvním čtvrtletí vzrostl o 50 tisíc na 1,017 milionu. V transformovaných fondech zůstávalo 3,426 milionu účastníků, tedy o 44 tisíc méně než na konci roku.

„Nové fondy dokázaly lidi přesvědčit o svých výhodách. Hodnota peněz v nich přirozeně kolísá, jak ukázal pokles ve čtvrtém kvartálu loňského roku a zároveň výrazný vzestup v prvním letošním čtvrtletí. Dlouhodobě ale účastnické fondy dosahují zajímavého zhodnocení penzijních úspor,“ uvedl prezident asociace Aleš Poklop.

„Na rozdíl od transformovaných fondů mohou lidé očekávat lepší zhodnocení. A právě to je v dlouhodobém spoření faktorem, který ovlivňuje výslednou naspořenou částku více než příspěvek účastníka nebo státní příspěvek,“ dodal.

Vývoj počtu účastníků v letech 1995 – 1Q 2019 (v tis. osob)
Zdroj: Asociace penzijních společností ČR

Úspěšnost fondů se různí

Hospodaření účastnických fondů se liší podle jejich investičních profilů. V dynamických a akciových fondech je zastoupen výraznější podíl investic do akcií nebo akciových podílových fondů a podílových listů, ve fondech konzervativních a dluhopisových převažují investice do státních dluhopisů.

Celkově v prvním čtvrtletí dosáhly účastnické fondy zisku 1,129 miliardy korun proti loňské celkové ztrátě 906 milionů korun. „Lze tedy očekávat, že horší hospodářský výsledek loňského roku bude kompenzován příznivými výsledky hospodaření již v letošním roce,“ uvedla asociace.

Příspěvků v transformovaných fondech přes úbytek účastníků neubývá, koncem března jejich celkový objem činil 409,8 miliardy korun, tedy o 5,493 miliardy více než na konci roku 2018.

Za první čtvrtletí 2019 vytvořily transformované fondy celkový zisk 1,409 miliardy korun, tedy téměř polovinu celoročního loňského zisku. 

Nové smlouvy o penzijním připojištění bylo možné uzavírat do 30. listopadu 2012. Od ledna 2013 je možné uzavírat pouze smlouvy o doplňkovém penzijním spoření. To je jiné především v nutnosti výběru investiční strategie. Nové fondy už neručí za to, že případná ztráta nesníží úspory klienta, a nebudou ani vyplácet polovinu naspořených peněz po 15 letech. Naopak nabízí možné vyšší zhodnocení. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Minutu po minutěSchillerová má návrh rozpočtu za reálný, opozice za nezodpovědný

Poslanecká sněmovna ve středu začala v úvodním kole projednávat návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) na úvod svého vystoupení ve sněmovně zdůraznila, že předložený návrh je „úplný, reálný a pravdivý". Opozice podle ní nemá právo rozpočet kritizovat. Odmítla i výrok Národní rozpočtové rady (NRR), podle níž je rozpočet v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Opozice ve sněmovně návrh rozpočtu kritizuje. Je podle ní nezodpovědný.
06:00Aktualizovánopřed 11 mminutami

Hosté Událostí, komentářů debatovali o státním rozpočtu

Rozpočtový výbor v úterý doporučil schválit rozpočet na příští rok, který vláda Andreje Babiše (ANO) předložila se schodkem 310 miliard korun. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) je rozpočet realistický, pravdivý, a schodek je maximum možného. Opozice ho naopak tvrdě kritizuje. „Tenhle státní rozpočet jde úplně proti budoucím generacím, proti našim dětem, ti to všichni zaplatí na vyšší obsluze státního dluhu,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským místopředseda výboru Benjamin Činčila (KDU-ČSL). „Rozpočtovou odpovědnost ukážeme v dalších letech. Je potřeba připomenout, že jsme ten rozpočet zdědili, že tam byl rozpočet, ve kterém chyběly miliardy ve výdajích, (...) naopak tam byly zvýšené příjmy,“ podotkl místopředseda výboru Patrik Pařil (ANO).
před 8 hhodinami

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 21 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 21 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:19

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
včera v 10:14

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026
Načítání...