Obchodní centra v Česku jsou nafukovací. Rozšíří se o tisíce metrů čtverečních

7 minut
Události: Obchodní centra v ČR se rozšíří o tisíce metrů čtverečních
Zdroj: ČT24

Zatímco loni se velká obchodní centra v Česku nerozšiřovala, letos by měla získat 29 tisíc metrů čtverečních nových ploch. Další stavby budou následovat v příštích letech. Například plocha jednoho z největších českých obchodních center na pražském Chodově se nedávno téměř zdvojnásobila. Rozšíření plánuje také třeba jedno z nejstarších obchodních center v Česku, které stojí v Brně.

Na Chodově si lidé mohou projít více než tři sta obchodů a restaurací, najdou tu i multikino. Do několikapatrového parkoviště se vejde bezmála tři a půl tisíce aut. V uspořádání obchodního domu, který zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních, je podle odborníků systém.

„Menší občerstvení se dává spíše do spodních pater. Když zákazník vstoupí do obchodního centra, už si může na cestu koupit kávu,“ uvádí jeden z příkladů rozmístění lektor marketingové komunikace Pavel Rosenlacher.

Zůstaňte s námi

Navození příjemné atmosféry by mělo návštěvníky uvnitř centra udržet. Podobně jako interiér, v jehož spletitosti se ale může nakupující i ztratit. „Centrum je postavené dokulata. To znamená, že veškeré uličky směřují do kruhu a zákazník v podstatě kolikrát nevědomky obejde celé centrum dokola a vidí v podstatě téměř celý sortiment,“ upozorňuje Rosenlacher. 

Centra se většinou snaží být multifunkční. Tedy poskytují návštěvníkům i možnost si při nákupech oddechnout, aniž by museli budovu opustit. Nechybí tedy odpočinkové zóny, fontány anebo zeleň a také třeba místa pro dobití telefonu, dokonce i posilovny či sauny. Standardním vybavením jsou i dětské kouty, restaurace a kina. Většinou v horních patrech. „Protože zákazník, který prochází ta předchozí patra, může cestou v ostatních obchodech nakoupit něco, co původně ani nezamýšlel,“ vysvětlil umístění Rosenlacher.

  • Velká obchodní centra nejsou záležitostí jen posledních let. Například pražská Bílá labuť – první obchodní dům svého druhu – se otevřela už v březnu 1939.
  • Další známé domy, jako Kotva nebo někdejší Máj, vznikly v sedmdesátých letech. V ostatních městech za komunismu vedly hlavně Priory
  • Takový název ostatně dočasně nesl i jeden z nejstarších obchodních domů v Česku – Breda v Opavě. Památkově chráněná budova je v současnosti na prodej za pětapadesát milionů. Město peníze nemá. Oprava by navíc stála mnohem víc.

Poskytnout co nejvíce lákadel pro trávení času by mělo zákazníkům i rozšíření brněnského obchodního centra Avion Shopping Park. Do podzimu příštího roku by měla přibýt nová obchodní pasáž o rozloze čtrnáct tisíc metrů čtverečních, což odpovídá necelým třem fotbalových hřištím. „Zaměříme se na koncepty, kde lidé nejen nakupují, ale kde se mohou také pobavit a zasportovat si,“ potvzruje ředitel centra Petr Navrátil.

V Česku je téměř sto velkých „obchoďáků“

Podle údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield je v Česku aktuálně 98 velkých obchodních center. Většina vznikla mezi lety 2004 až 2009. Na následující roky je plánováno hned několik nových projektů. Kromě rozšíření některých stávajících objektů by do roku 2023 mělo v Česku vyrůst hned šest nových staveb. Z toho čtyři v Praze, jedna v Plzni a další ve Zlíně.

Plánovaná obchodní centra v ČR
Zdroj: ČT24/Cushman & Wakefield j

Otevírání center někdy provázejí negativní reakce a protesty. Ty vzbudilo třeba v roce 2012 Forum Nová Karolina v Ostravě. Objekt ve tvaru několika bílých kostek si vysloužil přezdívku Fukušima. Urbanisté se obávali, že už tak mrtvé centrum města bude ještě víc skomírat.

Podle architekta Davida Kotka se ale povedlo zapojit obchodní dům do organismu města. „Toto místo nastartovalo rozvoj dále k oblasti Dolních Vítkovic. Navíc se má tato oblast propojit se zoo vláčkem, což jsou velmi příjemné věci,“ podotýká. „Každopádně ne každý obchodní dům má takovýto vliv,“ připouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
17. 12. 2025Aktualizováno17. 12. 2025

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
17. 12. 2025

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
17. 12. 2025

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025
Načítání...