Obchodní centra v Česku jsou nafukovací. Rozšíří se o tisíce metrů čtverečních

7 minut
Události: Obchodní centra v ČR se rozšíří o tisíce metrů čtverečních
Zdroj: ČT24

Zatímco loni se velká obchodní centra v Česku nerozšiřovala, letos by měla získat 29 tisíc metrů čtverečních nových ploch. Další stavby budou následovat v příštích letech. Například plocha jednoho z největších českých obchodních center na pražském Chodově se nedávno téměř zdvojnásobila. Rozšíření plánuje také třeba jedno z nejstarších obchodních center v Česku, které stojí v Brně.

Na Chodově si lidé mohou projít více než tři sta obchodů a restaurací, najdou tu i multikino. Do několikapatrového parkoviště se vejde bezmála tři a půl tisíce aut. V uspořádání obchodního domu, který zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních, je podle odborníků systém.

„Menší občerstvení se dává spíše do spodních pater. Když zákazník vstoupí do obchodního centra, už si může na cestu koupit kávu,“ uvádí jeden z příkladů rozmístění lektor marketingové komunikace Pavel Rosenlacher.

Zůstaňte s námi

Navození příjemné atmosféry by mělo návštěvníky uvnitř centra udržet. Podobně jako interiér, v jehož spletitosti se ale může nakupující i ztratit. „Centrum je postavené dokulata. To znamená, že veškeré uličky směřují do kruhu a zákazník v podstatě kolikrát nevědomky obejde celé centrum dokola a vidí v podstatě téměř celý sortiment,“ upozorňuje Rosenlacher. 

Centra se většinou snaží být multifunkční. Tedy poskytují návštěvníkům i možnost si při nákupech oddechnout, aniž by museli budovu opustit. Nechybí tedy odpočinkové zóny, fontány anebo zeleň a také třeba místa pro dobití telefonu, dokonce i posilovny či sauny. Standardním vybavením jsou i dětské kouty, restaurace a kina. Většinou v horních patrech. „Protože zákazník, který prochází ta předchozí patra, může cestou v ostatních obchodech nakoupit něco, co původně ani nezamýšlel,“ vysvětlil umístění Rosenlacher.

  • Velká obchodní centra nejsou záležitostí jen posledních let. Například pražská Bílá labuť – první obchodní dům svého druhu – se otevřela už v březnu 1939.
  • Další známé domy, jako Kotva nebo někdejší Máj, vznikly v sedmdesátých letech. V ostatních městech za komunismu vedly hlavně Priory
  • Takový název ostatně dočasně nesl i jeden z nejstarších obchodních domů v Česku – Breda v Opavě. Památkově chráněná budova je v současnosti na prodej za pětapadesát milionů. Město peníze nemá. Oprava by navíc stála mnohem víc.

Poskytnout co nejvíce lákadel pro trávení času by mělo zákazníkům i rozšíření brněnského obchodního centra Avion Shopping Park. Do podzimu příštího roku by měla přibýt nová obchodní pasáž o rozloze čtrnáct tisíc metrů čtverečních, což odpovídá necelým třem fotbalových hřištím. „Zaměříme se na koncepty, kde lidé nejen nakupují, ale kde se mohou také pobavit a zasportovat si,“ potvzruje ředitel centra Petr Navrátil.

V Česku je téměř sto velkých „obchoďáků“

Podle údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield je v Česku aktuálně 98 velkých obchodních center. Většina vznikla mezi lety 2004 až 2009. Na následující roky je plánováno hned několik nových projektů. Kromě rozšíření některých stávajících objektů by do roku 2023 mělo v Česku vyrůst hned šest nových staveb. Z toho čtyři v Praze, jedna v Plzni a další ve Zlíně.

Plánovaná obchodní centra v ČR
Zdroj: ČT24/Cushman & Wakefield j

Otevírání center někdy provázejí negativní reakce a protesty. Ty vzbudilo třeba v roce 2012 Forum Nová Karolina v Ostravě. Objekt ve tvaru několika bílých kostek si vysloužil přezdívku Fukušima. Urbanisté se obávali, že už tak mrtvé centrum města bude ještě víc skomírat.

Podle architekta Davida Kotka se ale povedlo zapojit obchodní dům do organismu města. „Toto místo nastartovalo rozvoj dále k oblasti Dolních Vítkovic. Navíc se má tato oblast propojit se zoo vláčkem, což jsou velmi příjemné věci,“ podotýká. „Každopádně ne každý obchodní dům má takovýto vliv,“ připouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 58 mminutami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 15 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
včera v 12:00

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
včera v 11:00

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
včera v 09:22

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
včera v 06:25

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
včera v 03:35

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...