Obchodní centra v Česku jsou nafukovací. Rozšíří se o tisíce metrů čtverečních

Nahrávám video
Události: Obchodní centra v ČR se rozšíří o tisíce metrů čtverečních
Zdroj: ČT24

Zatímco loni se velká obchodní centra v Česku nerozšiřovala, letos by měla získat 29 tisíc metrů čtverečních nových ploch. Další stavby budou následovat v příštích letech. Například plocha jednoho z největších českých obchodních center na pražském Chodově se nedávno téměř zdvojnásobila. Rozšíření plánuje také třeba jedno z nejstarších obchodních center v Česku, které stojí v Brně.

Na Chodově si lidé mohou projít více než tři sta obchodů a restaurací, najdou tu i multikino. Do několikapatrového parkoviště se vejde bezmála tři a půl tisíce aut. V uspořádání obchodního domu, který zabírá přes sto tisíc metrů čtverečních, je podle odborníků systém.

„Menší občerstvení se dává spíše do spodních pater. Když zákazník vstoupí do obchodního centra, už si může na cestu koupit kávu,“ uvádí jeden z příkladů rozmístění lektor marketingové komunikace Pavel Rosenlacher.

Zůstaňte s námi

Navození příjemné atmosféry by mělo návštěvníky uvnitř centra udržet. Podobně jako interiér, v jehož spletitosti se ale může nakupující i ztratit. „Centrum je postavené dokulata. To znamená, že veškeré uličky směřují do kruhu a zákazník v podstatě kolikrát nevědomky obejde celé centrum dokola a vidí v podstatě téměř celý sortiment,“ upozorňuje Rosenlacher. 

Centra se většinou snaží být multifunkční. Tedy poskytují návštěvníkům i možnost si při nákupech oddechnout, aniž by museli budovu opustit. Nechybí tedy odpočinkové zóny, fontány anebo zeleň a také třeba místa pro dobití telefonu, dokonce i posilovny či sauny. Standardním vybavením jsou i dětské kouty, restaurace a kina. Většinou v horních patrech. „Protože zákazník, který prochází ta předchozí patra, může cestou v ostatních obchodech nakoupit něco, co původně ani nezamýšlel,“ vysvětlil umístění Rosenlacher.

  • Velká obchodní centra nejsou záležitostí jen posledních let. Například pražská Bílá labuť – první obchodní dům svého druhu – se otevřela už v březnu 1939.
  • Další známé domy, jako Kotva nebo někdejší Máj, vznikly v sedmdesátých letech. V ostatních městech za komunismu vedly hlavně Priory
  • Takový název ostatně dočasně nesl i jeden z nejstarších obchodních domů v Česku – Breda v Opavě. Památkově chráněná budova je v současnosti na prodej za pětapadesát milionů. Město peníze nemá. Oprava by navíc stála mnohem víc.

Poskytnout co nejvíce lákadel pro trávení času by mělo zákazníkům i rozšíření brněnského obchodního centra Avion Shopping Park. Do podzimu příštího roku by měla přibýt nová obchodní pasáž o rozloze čtrnáct tisíc metrů čtverečních, což odpovídá necelým třem fotbalových hřištím. „Zaměříme se na koncepty, kde lidé nejen nakupují, ale kde se mohou také pobavit a zasportovat si,“ potvzruje ředitel centra Petr Navrátil.

V Česku je téměř sto velkých „obchoďáků“

Podle údajů realitní poradenské firmy Cushman & Wakefield je v Česku aktuálně 98 velkých obchodních center. Většina vznikla mezi lety 2004 až 2009. Na následující roky je plánováno hned několik nových projektů. Kromě rozšíření některých stávajících objektů by do roku 2023 mělo v Česku vyrůst hned šest nových staveb. Z toho čtyři v Praze, jedna v Plzni a další ve Zlíně.

Plánovaná obchodní centra v ČR
Zdroj: ČT24/Cushman & Wakefield j

Otevírání center někdy provázejí negativní reakce a protesty. Ty vzbudilo třeba v roce 2012 Forum Nová Karolina v Ostravě. Objekt ve tvaru několika bílých kostek si vysloužil přezdívku Fukušima. Urbanisté se obávali, že už tak mrtvé centrum města bude ještě víc skomírat.

Podle architekta Davida Kotka se ale povedlo zapojit obchodní dům do organismu města. „Toto místo nastartovalo rozvoj dále k oblasti Dolních Vítkovic. Navíc se má tato oblast propojit se zoo vláčkem, což jsou velmi příjemné věci,“ podotýká. „Každopádně ne každý obchodní dům má takovýto vliv,“ připouští.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Europarlament schválil odklad ETS 2 na rok 2028

Europoslanci v úterý schválili klimatický cíl snížit do roku 2040 emise o devadesát procent oproti roku 1990. Až pět procentních bodů čistých emisí může pocházet z vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí. Součástí dohody je i odložení zavedení emisních povolenek ETS 2 o jeden rok, tedy na rok 2028.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Novou zelenou úsporám čekají změny. Z dotací mohou být úvěry

Do dotačního programu Nová zelená úsporám, který přispívá třeba k zateplování domů nebo instalacím solárních panelů, má jít méně peněz. Změní se i forma podpory – podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (ANO) je nutné přejít od přímých dotací k nepřímé pomoci. Domácnosti by tak mohly čerpat třeba zvýhodněné úvěry. Opozice změny kritizuje.
před 4 hhodinami

Část „dárků“ voličům bude velmi drahá, komentuje Horská návrh rozpočtu

Návrh státního rozpočtu na letošní rok je z hlediska vlády maximum chtěného, uvedla v Interview ČT24 ekonomka Helena Horská. Některé „dárky,“ které tak podle ní koalice dává svým voličům, ale budou velmi drahé, upozornila. Disciplína při sestavování rozpočtu se sice zhoršuje už roky, teď se to však děje ve velkém, dodala Horská v rozhovoru, který moderovala Barbora Kroužková.
před 4 hhodinami

Rozpočtový výbor doporučil schválit rozpočet se schodkem 310 miliard korun

Sněmovní rozpočtový výbor doporučil v úterý hlasy koaliční většiny Poslanecké sněmovně schválit základní parametry státního rozpočtu na letošní rok. Jedná se o příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání. Navržený schodek se má meziročně zvýšit na 310 miliard korun. Národní rozpočtová rada (NRR) vydala prohlášení, že závazný limit deficitu je 246 miliard, návrh ho tedy překračuje o 64 miliard korun.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali šedou zónu byznysu okolo pracovních agentur

Reportéři ČT pátrali v šedém byznysu pracovních agentur. Ti, kdo v této šedé zóně podnikají, se často pohybují na hraně zákona, nebo dokonce za ní. Lidé pracují v hrozných podmínkách, někdy i zcela na černo bez pracovní smlouvy. Stát přitom přichází ročně kvůli nezaplaceným daním a odvodům o desítky miliard korun. Existují tací, kteří na celém systému velice dobře vydělávají, a dokonce tvrdí, že mají kontakty na některá ministerstva, kde se řeší právě tento byznys. Na to, kdo jsou tito lidé a v čem selhává stát, se zaměřilo nové vydání pořadu Reportéři +.
před 14 hhodinami

Města přicházejí kvůli nezaplaceným pokutám o desítky milionů

Města a obce odepisují ročně desítky milionů korun na nezaplacených pokutách za porušování veřejného pořádku. Problém jim pomáhá řešit celní správa, která pro radnice dluhy také vymáhá. I ona ale dostane z dlužníků jen třetinu peněz, které mají zaplatit. Podle varování centrálního registru dlužníků by letos počet insolvencí mohl narůst až o padesát procent. A s tím i objem pokut, které zůstanou nezaplacené.
9. 2. 2026

Nezaměstnanost překročila v lednu pět procent

Nezaměstnanost v Česku v lednu meziměsíčně vzrostla o 0,3 procentního bodu na 5,1 procenta. Na zvýšení měl vliv každoroční sezonní nárůst i navýšení podpory v nezaměstnanosti v prvních měsících, které je platné od ledna, uvedl Úřad práce ČR. Analytici také zmiňují vliv flexinovely zákoníku práce a odliv pracovníků z průmyslu. Nezaměstnanost podle nich roste dlouhodobě.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Kabinet mění opatření proti erozi půdy

Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) oznámil, že mění požadavky na opatření proti erozi zemědělské půdy. Dále chce také upravit plochu, které se povinnost bránit odnosu části půdy vlivem srážek týká. Aktuálně to je zhruba 65 procent půdy v Česku. Někteří zemědělci upozorňují, že to je jeden z nejpřísnějších standardů v EU, kde je to průměrně 40 procent. Asociace soukromého zemědělství to vysvětluje tím, že v Česku je výrazně vyšší podíl velkých ploch v erozně ohrožených lokalitách.
9. 2. 2026
Načítání...