ČNB bude korunu držet déle, nejméně do roku 2016

Praha - Česká národní banka nehodlá ukončit režim devizových intervencí dříve než v roce 2016. Současně však instituce v nové prognóze zlepšila odhad vývoje české ekonomiky v letošním roce na 2,9 procenta. Naopak pro příští rok odhad růstu hrubého domácího produktu zhoršila na tři procenta.

„Bankovní rada konstatuje, že ČNB neukončí používání kurzu jako nástroje měnové politiky dříve než v roce 2016,“ prohlásil guvernér ČNB Miroslav Singer. Pro oslabení koruny na ještě slabší úroveň by podle něj bylo třeba, aby bankovní rada shledala další zřetelné posílení vlivů působících proti růstu cen. Nová prognóza nadále počítá s udržením kurzu poblíž stávajících 27 korun za euro.

Česká národní banka spustila devizové intervence v listopadu. Důvodem bylo, aby popohnala inflaci k vyšším hodnotám. Obávala se totiž, že bez zásahu by mohlo dojít k poklesu cenové hladiny, tedy deflaci. ČNB nákupem velkého množství eurových deviz oslabila korunu na 27 korun za euro. 

Koruna přitom po prohlášení ČNB oslabila na několikaměsíční minimum, po 15:00 se obchodovala za 27,63 koruny za euro. „Je krásně vidět, že ČNB nemusí intervenovat jako loni v listopadu, odložením ukončení intervenčního režimu vyslala jasný vzkaz, že si přeje slabší korunu po delší dobu,“ doplnil pak analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák. 

Inflace přes dvě procenta nejdřív příští rok

Podle Singera by dvouprocentní inflační cíl měl být dosažen v druhé polovině příštího roku. Ovšem s koncem intervencí bankovní rada dosud počítala už ve druhém čtvrtletí 2015. „Rizika vidíme na dvou úrovních: jednak v situaci eurozóny a druhá věc je další eskalace napětí mezi Rvropskou unií a Ruskem,“ míní Singer. Při krizovém scénáři by centrální banka mohla sáhnout i k dalšímu oslabování měny.

Guvernér ČNB Miroslav Singer

„Po poklesu v předchozích dvou letech česká ekonomika v letošním roce vzroste dle prognózy téměř o tři procenta. Růst ekonomiky přitom podpoří oživující domácí poptávka, domácí měnové podmínky uvolněné prostřednictvím oslabeného kurzu a zvýšení vládních investic.“

Co se týče odhadu vývoje ekonomiky, v předchozí květnové prognóze odhadovala ČNB letošní růst HDP o 2,6 procenta a o 3,3 procenta příští rok. Také ministerstvo financí v pondělí výrazně zlepšilo odhad růstu ekonomiky v letošním roce, a to na 2,7 procenta z dubnových 1,7 procenta. Pro rok 2015 počítá s růstem o 2,5 procenta. Podle Evropské komise česká ekonomika letos vzroste o dvě procenta. V roce 2015 by měl růst HDP dosáhnout 2,4 procenta.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...