Hrozí, že programy pro Prahu a podnikání nestihnou vyčerpat dotace, varuje místní rozvoj

Dva operační programy z celkových deseti jsou při čerpání evropských dotací rizikové a hrozí, že nemusí finance vyčerpat. Ve zprávě to uvedlo ministerstvo pro místní rozvoj (MMR). Za vysoce rizikový resort označil program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (PIK), který řídí ministerstvo průmyslu a obchodu. Za středně rizikový považuje program Praha – pól růstu spravovaný pražským magistrátem. Naopak čtyři programy splnily podmínky čerpání pro letošní rok. Materiál projedná v pondělí vláda.

ilustrační foto
Zdroj: ČTK Autor: René Fluger, Josef Horázný

Z loňských auditů podle MMR vyplývá, že mezi největší rizika u operačního programu PIK patří vysoká míra chybovosti. „Problematické je rovněž čerpání zejména v oblasti vysokorychlostního internetu, energetiky a nově také v oblasti nabídky rizikového kapitálu,“ uvádí MMR ve zprávě.

Evropská komise loni v červenci povolila České republice přesunout polovinu evropských dotací původně určených na podporu vysokorychlostního internetu do jiných programů. Šlo zhruba o osm miliard korun, z nich 5,2 miliardy MMR přesunulo do Integrovaného regionálního operačního programu.

Mezi nejrizikovější oblasti u programu Praha – pól růstu podle MMR patří stavba velkokapacitních parkovišť P+R a stavba energeticky úsporných budov.

Při hodnocení čerpání evropských dotací se používá takzvané pravidlo N+3. To znamená, že příjemci v jednotlivých programech musí do tří let vyčerpat dotace, které jim byly v daném roce přiděleny.

Současné programové období 2014 až 2020 schválila Evropská komise až v roce 2015. Plnění pravidla N+3 tak začala vyhodnocovat až ke konci loňského roku. Splnily ho všechny programy, Česko tak zatím nemuselo unii nic vracet. V posledním programovém období vracelo necelá čtyři procenta z celkově přidělených zhruba 700 miliard korun.

Podle MMR čtyři programy splnily pravidlo N+3 pro letošní rok. Jde o programy Doprava, Technická pomoc, Zaměstnanost a Program rozvoje venkova.

V současném období 2014 až 2020 má Česko k dispozici 23,9 miliardy eur (615 miliard korun). Zhruba šest procent tvoří výkonnostní rezerva, kterou může komise Česku v případě neplnění některých kritérií odebrat.

„Máme informace o tom, že Česko o tuto rezervu rozhodně nepřijde,“ řekla už dříve ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Do konce března Evropská komise Česku proplatila 159,5 miliardy korun. Smluvně zajištěno mělo Česko 416,7 miliardy korun.