USA zvýší clo na dovoz z Číny, oznámil Trump. Čína chce přesto dál jednat

3 minuty
Události: Amerika zvýší clo na čínské zboží
Zdroj: ČT24

Spojené státy od pátku zvýší současné desetiprocentní clo na zboží z Číny v objemu 200 miliard dolarů (4,6 bilionu korun) ročně. Na Twitteru to oznámil prezident Donald Trump. Clo bude nově činit 25 procent. Obchodní jednání s Čínou podle něj pokračují, ale příliš pomalu. Čína se chystá však se Spojenými státy dál o obchodních vztazích jednat, a to navzdory oznámení o možném zvýšení cel. Evropské akcie kvůli sporu USA s Čínou klesly na měsíční minimum, čínské akcie utrpěly nejprudší pokles za téměř tři roky.

Prezident zároveň pohrozil, že Spojené státy „zanedlouho“ zavedou 25procentní clo také na výrobky v objemu 325 miliard dolarů (7,5 bilionu Kč), které zatím clu nepodléhají.

Představitelé americké vlády přitom opakovaně ujišťovali, že vyjednávání s Pekingem o odstranění vzájemných obchodních překážek postupují dobře, upozorňuje server televize CNBC.

Trump o zvýšení desetiprocentního cla mluvil už na začátku roku, po zahájení rozhovorů ale tento krok pozdržel. „Těch deset procent se v pátek zvýší na 25 procent. Další zboží za 325 miliard dolarů, které nám Čína posílá, zůstává nezdaněné, ale zanedlouho bude, a to sazbou 25 procent,“ napsal Trump na Twitteru.

Poplatky, které platí Čína za vývoz do USA, podle prezidenta neměly velký dopad na cenu výrobků, náklady podle něj nese hlavně Čína. „Obchodní dohoda s Čínou pokračuje, ale příliš pomalu, protože oni se snaží začít s jednáním znovu. To ne!“ dodal Trump.

Tento krok znamená výraznou eskalaci obchodního napětí mezi dvěma největšími ekonomikami světa. Přitom Trump ještě v pátek hovořil o pokroku v rozhovorech. Ministr financí Steven Mnuchin minulý týden označil jednání s Pekingem za produktivní. Méně optimismu projevil americký obchodní zmocněnec Robert Lighthizer, podle něhož Čína upouštěla od některých svých dřívějších závazků.

Zvýšení cel na zboží, které clu již podléhá, je podle hlavního ekonoma společnosti Cyrrus Michala Brožky relativně snadno proveditelné. „Avšak zavedení cel na další zboží je několikaměsíční proces, během kterého se snad rozumnou dohodu podaří uzavřít. Vidíme tak zhruba 45% šanci, že cla skutečně budou tento pátek zvýšena na zboží, které již clu podléhá, zatímco k zavedení nových pravděpodobně zatím nedojde. Pokud se podaří uzavřít dohodu tento týden, pak k navýšení nedojde,“ míní Brožka.

Dodává, že  ve středu by dle dostupných informací mělo dojít k dalším jednáním mezi USA a Čínou. Pokud k navýšení cel dojde, v případě dohody by je teoreticky šlo vzít rychle zpět.

Čína se na obchodní jednání s USA chystá. Datum cesty však neupřesnila

S odvoláním na informované zdroje v pondělí uvedl list The Wall Street Journal (WSJ), že Čína zvažuje, že jednání se Spojenými státy o vzájemném obchodu zruší. Rozhodnutí zrušit rozhovory by bylo v souladu se strategií Pekingu nevyjednávat pod tlakem hrozeb, upozorňuje WSJ. Tuto eventualitu zmiňovaly zdroje listu South China Morning Post. Podle nich čínský vicepremiér plánovanou návštěvu své delegace buď zkrátí, nebo úplně zruší. 

Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Keng Šuanga však v pondělí podle agentury AP uvedl, že čínští obchodní vyjednavači se na cestu do Spojených států chystají. Neupřesnil však datum cesty, ani zda ji podle dřívějších zpráv skutečně povede čínský vicepremiér Liou Che.

Načasování hrozby ze strany prezidenta Trumpa vyvolalo spekulace, že jejím cílem je vytvořit tlak na Čínu a na domácí půdě mu připsat body. „S prezidentem Trumpem nikdy nevíte, ale je tu velká šance, že je to jen hrozba,“ řekl Chad Bown z Petersonova ústavu pro mezinárodní ekonomiku.

„Pokud oznámí dohodu v průběhu tohoto týdne, bude to vypadat, jako by jednal tak tvrdě, jak jen to jde, aby dospěl dohodě,“ dodal.

Neshody v rámci aktuálních jednání panují hlavně kolem krádeží duševního vlastnictví a povinnosti zahraničních firem při vstupu na čínský trh vydat své technologie firmám čínským. Spory se vedou také o tom, zda mají být cla zcela odstraněna, nebo zda se mají dále vybírat jakožto „vymáhací mechanismus“.

Trumpova hrozba výrazně oslabila čínské trhy

Na oznámení Trumpa zareagovaly v pondělí výrazným oslabnením čínské akciové trhy – jejich hlavní indexy by mohly zaznamenat nejhlubší jednodenní propad za tři roky. A propad se nevyhnul ani burze v Hongkongu. Ušetřeny zůstaly naopak trhy v Jižní Koreji a Japonsku, kde jsou burzy zavřené.

Zároveň se na více než tříměsíční minimum propadla čínská měna jüan, která po třídenní pauze v obchodování způsobené svátky ztratila jedno procento. Posílen chystaným zvýšením dovozních cel je naopak japonský jen, považovaný v dobách napětí za bezpečnou měnu. Dolar vůči němu po 09:00 SELČ ztrácel 0,4 procenta na 110,65 JPY. Zpevňuje rovněž zlato, ve stejnou dobu přidávalo 0,2 procenta nad 1284 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). 

„Výprodej akcií na přelomu roku a výrazný pokles nálady v průmyslu od Číny přes Německo po USA Trumpovu administrativu v uplynulých měsících přibrzdil. Donald Trump nechtěl riskovat masivní výprodej akcií, který by mohl negativně ovlivnit ochotu Američanů utrácet. Následoval vstřícnější postup vůči Číně a holubičí obrat v měnové politice ECB, u čínské centrální banky a především u amerického Fedu. Současně Čína nastartovala nové kolo rozpočtové expanze. A to vše začalo nést ovoce,“ připomíná vývoj posledních měsíců hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Podle posledních čísel se nálady v globálním průmyslu stabilizovaly, až na výjimky, jako je Německo, a akcie jsou v blízkosti historických maxim. „Přesto je globální ekonomika na řadě míst zjevně křehká a Trumpovo přitvrzení v obchodních vyjednáváních je pro lidí na trzích poměrně velkým překvapením. To ostatně potvrzuje i dnešní více než 6% výprodej čínských akcií,“ dodává Bureš.

„Nikdo samozřejmě s jistotou nezná výsledek jednání, ale problémem je nejistota, která způsobuje škody sama o sobě. Pokud by došlo k ochlazování růstu v USA a Číně, dotkne se to i Evropy. Trumpův způsob vyjednávání ukazuje šance na podobně nešťastný, silový postup i v případě dalších obchodních partnerů včetně EU,“ říká hlavní ekonom společnosti Cyrrus Michal Brožka.

Přitom ale není ani podle něho jasné, co nakonec do pátku Donald Trump udělá. Wall Street Journal spekuluje nad tím, že poslední tweety Donalda Trumpa jsou jen taktickou hrou, kterou chce zvýšit svoji vyjednávací sílu v posledních dnech vyjednávání, kdy všeobecně se očekávalo přijetí dohody v horizontu týdnů.

„V každém případě však takový postup čínskou stranu překvapil a v tuto chvíli hrozí úplným ukončením jednání. A to by nebyla pro akcie a rozvíjející se trhy včetně koruny vůbec dobrá zpráva,“ uzavírá Bureš.

Ekonomové společnosti Cyrrus věří, že současná eskalace je skutečně především součástí Trumpových politických ambicí vyhrát volby příští rok. „V nejlepším případě by tak měl ,ukázat svaly' a dosáhnout dohody, která bude pro USA příznivá. Takový scénář by byl pozitivní pro akciové trhy,“ dodává Brožka.

Evropské akcie se zatím během pondělního obchodování propadly na měsíční minimum. Plánované zvýšení amerických cel na čínské zboží totiž obnovilo obavy investorů ohledně obchodního konfliktu mezi Spojenými státy a Čínou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Warner Bros stále odmítá Paramount, upřednostňuje převzetí Netflixem

Správní rada americké mediální skupiny Warner Bros. Discovery (WBD) jednomyslně odmítla upravenou nabídku na převzetí od firmy Paramount Skydance za 108,4 miliardy dolarů (2,25 bilionu korun). Je podle ní horší než dohoda, kterou už má uzavřenou se společností Netflix. Warner Bros zároveň vyzval své akcionáře, aby nenabízeli Paramountu své akcie, uvedla agentura Bloomberg.
před 17 hhodinami

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 22 hhodinami

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
včera v 07:00

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
6. 1. 2026Aktualizováno6. 1. 2026

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026
Načítání...