Důvěra v českou ekonomiku v dubnu mírně vzrostla na 97,1 bodu z březnových 97 bodů. Zvýšila se u podnikatelů, u spotřebitelů však znovu klesla, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). Loni v dubnu byla celková důvěra o tři body vyšší než letos.
Důvěra v českou ekonomiku v dubnu mírně vzrostla, obavy z vývoje ale přetrvávají
U podnikatelů se index důvěry meziměsíčně zvýšil o 0,3 bodu na 95,8 bodu. Z jednotlivých odvětví ale důvěra rostla pouze v průmyslu, a to o 1,5 bodu. „Podniky přesto stále významně omezuje nedostatek zaměstnanců, velká část respondentů ale uvádí jako bariéru růstu i nedostatečnou poptávku,“ uvedl vedoucí oddělení konjunkturálních průzkumů ČSÚ Jiří Obst.
Podnikatelé odhadují, že jim zakázky nyní zajišťují práci na 8,2 měsíce, což je přibližně stejně jako v předchozím čtvrtletí. „V letošním roce plánují podniky více investovat než vloni, a to zejména do obnovy stávajícího výrobního zařízení a rozšíření výrobních kapacit,“ dodal Obst.
Ve stavebnictví, obchodu i službách se důvěra proti březnu snížila. V případě stavařů to bylo o dva body. Nižší byla celková poptávka po stavebních pracích. Také v tomto oboru je hlavní překážkou růstu nedostatek zaměstnanců.
Růst důvěry v průmyslu překvapil
Růst důvěry v průmyslu je ale podle analytiků mírně překvapující v kontextu vývoje obdobných indikátorů v zahraniční. „Ty naopak naznačily, že rizika globálního vývoje přetrvávají i začátkem druhého čtvrtletí. První dubnové předstihové indikátory nákupních manažerů z průmyslu v Německu a eurozóně zůstaly totiž v pásmu poklesu a na nejslabší úrovni za posledních šest let,“ konstatuje hlavní ekonom ING Bank Jakub Seider.
Dodává, že pokračoval pokles nových exportních zakázek, a to zejména z titulu slabší poptávky v automobilovém sektoru. Účastníci šetření také zmiňovali odkládání rozhodnutí klientů z Velké Británie, což souvisí s nejistotami brexitu. „Pozitivní obrázek naopak zůstává alespoň ve službách, kde index nákupních manažerů signalizuje solidní růst, v Německu dokonce pak nejrychlejší od září minulého roku,“ uvedl Seidler.
Mezi spotřebiteli klesla důvěra v českou ekonomiku o 0,8 bodu na 103,8 bodu. „Další mírný pokles důvěry domácností jde na vrub vyšších obav domácností ohledně budoucího ekonomického vývoje, hodnocení vlastní finanční situace domácností se však ve srovnání s březnem nezměnilo, stejně tak obavy z růstu nezaměstnanosti či úmysl domácností spořit. Důvěra domácností se tak letos postupně dostala na nejnižší úroveň od poloviny roku 2016,“ komentuje vývoj Seidler.
Navzdory nejrychlejší inflaci od roku 2012 spotřebitelé ale nevykazují růst obav ze zdražování, zmiňuje hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Dokud růst mezd více než kompenzuje růst cenové hladiny spotřebitelských cen, zdražování energií, bydlení, služeb či některých potravin, spotřebitelé zůstávají ‚v klidu‘. To je přesně současný vývoj, neboť i v letošním roce by růst mezd po očištění o inflaci měl stále dosahovat čtyř až 4,5 procenta,“ dodal.
Podle analytičky Komerční banky Moniky Junicke tak spotřeba domácností zůstane i tento rok tahounem ekonomického růstu.