V Krušných horách hloubí Antilopu, která zdvojí Gazelu a napojí Česko na Nord Stream 2

Kontroverzní ruský plynovod Nord Stream 2, který vzniká v Baltském moři, už ovlivňuje i dění v České republice. V Krušných horách začala stavba přeshraniční přípojky z Německa. Chystá se také dalších 150 kilometrů nového plynovodu přímo přes české území.

Video Události
video

Česko začíná stavět plynovod, který se napojí na Nord Stream 2

Projekt za tři miliardy eur (77 miliard korun) spojí severoněmecký Lubmin, u něhož na pevninu ústí Nord Stream 2, s krušnohorskou obcí Deutschneudorf na českých hranicích.

„Z pětapadesáti miliard metrů krychlových zemního plynu, které ročně přitečou plynovodem Nord Stream 2, jich 45,1 miliardy metrů krychlových bude plynovodem Eugal směřovat na Česko,“ vysvětluje mluvčí projektu firmy Gascade Reemt Bernert.

Se stavbou plynovodu o délce 480 kilometrů, který je na úseku 329 kilometrů zdvojený, se začalo na podzim loňského roku. „Zatím to jde podle plánu,“ říká Bernert, podle něhož už bylo ve spolkových zemích Meklenbursku-Předním Pomořansku, Braniborsku a Sasku uloženo kolem dvou set kilometrů plynovodu. Na dalším úseku o délce 135 kilometrů jsou čtrnáctimetrové a 18 tun vážící roury svařené a připravené k uložení pod zem.

Projekt, který bude nejprve spuštěn s částečnou kapacitou a od začátku roku 2021 naplno, má být hotový na konci letošního roku stejně jako plynovod Nord Stream 2, na který navazuje. Až se pak v severoněmeckém Lubminu otevřou kohouty, bude to prvním plynovým molekulám podle Bernerta trvat zhruba 18 hodin, než plynovodem dorazí k českým hranicím.

Ke Gazele Antilopa

Na německo-české hranici v Krušných horách na Eugal naváže potrubní část projektu Capacity4Gas, která do značné míry kopíruje existující plynovod Gazela. Nový, zhruba 150 kilometrů dlouhý plynovod s přezdívkou Antilopa má vést mezi Kateřinským potokem na Mostecku a Přimdou na Tachovsku.

Jako první se začal stavět přeshraniční úsek plynovodu. Zatím je to jen prvních asi šest set metrů, práce se ale mají brzy rozjet naplno. Hotovo by mělo být letos na podzim. Cena se pohybuje v řádu miliard a kapacita odpovídá trojnásobku spotřeby celé republiky.

Krym, Donbas a výhrady 

Jeden podobný plynovod se skoro shodnou trasou už Českou republikou prochází. Jde o zmiňovanou Gazelu a její stavba na začátku dekády patřila k velkým událostem. Politici v roce 2013 zdůrazňovali, že posílí bezpečnost dodávek, neboť palivo jde plynovodem Nord Stream po dně Baltského moře, a tudíž obchází území postsovětských republik.

Následná anexe ukrajinského Krymu Ruskem, rozpoutání války na východě Ukrajiny a protiruské sankce ale postoj řady zemí k projektu ruského energetického gigantu Gazprom proměnil.

„Projekt Nord Stream 2 bezpečnosti evropské energetiky nepomáhá,“ míní polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. „Myslím, že je to politický, nikoli ekonomický projekt. Zvyšuje závislost Evropy na ruském plynu,“ varoval europoslanec a předseda frakce Evropské lidové strany Manfred Weber.

Česká republika zatím tento názor nesdílí. Provozovatel má příjem z tranzitu ze severního do jižního Německa. Deset miliard nákladů za Gazelu by se mělo zaplatit během deseti let. „Čím víc plynovodů proudí přes Českou republiku, tím líp pro nás,“ sdělil premiér Andrej Babiš (ANO).

MPO mluví o pozitivním dopadu pro české plynárenství

Podle náměstka ministryně průmyslu a obchodu Reného Neděly budou mít nové plynovody na české plynárenství pozitivní dopad. „V nejbližší době bude docházet k postupnému vypršení platnosti existujících kontraktů na přepravu plynu přes území České republiky,“ upozornil.

„Tyto kontrakty by zcela určitě nebyly ve stávajícím rozsahu obnoveny, což by ve svých důsledcích vedlo k výraznějšímu přesunu nákladů na provoz přepravní soustavy, vlastněné společností Net4Gas, na tuzemskou přepravu a v konečném důsledku by tak prodražilo zemní plyn pro zákazníky na území České republiky,“ dodal.

Mluvčí firmy Net4Gas Zuzana Kučerová sdělila, že rozsah investice do české přepravní soustavy v rámci celého projektu Capacity4Gas se odhaduje na několik stovek milionů eur. Podle Neděly by mohly dosáhnout až na 700 milionů eur (18 miliard korun).

Výkonná ředitelka Českého plynárenského svazu Lenka Kovačovská míní, že krátkodobě významný přínos pro ekonomiku bude mít i samotná výstavba navazující infrastruktury. „Z pohledu geopolitické bezpečnosti je příznivý dlouhodobý dopad ve formě napojení na likvidní a velmi dobře integrované západoevropské trhy se zemním plynem,“ uvedla.

Vladimír Štěpán z poradenské firmy ENAS řekl, že v současné době směřuje část transportu plynu přes ČR zpět do Německa, konkrétně do Bavorska. Nové plynovody podle něj umožní více využívat předávací stanici Lanžhot a transport plynu dále na jih, například do Rakouska, Itálie nebo Chorvatska. „Tyto plynovody nahradí stále se zmenšující tranzit plynu přes ČR z východu přes Ukrajinu,“ dodal.