Stát loni slíbil investorům pobídky za více než deset miliard. Nejvyšší sumu výrobci světlometů

Příslib investiční pobídky od státu loni získalo 77 investorů. Dosáhly 10,3 miliardy, předloni to bylo o 400 milionů korun více. Celková hodnota podpořených projektů byla téměř 43,7 miliardy korun, meziročně o 1,3 miliardy korun méně. Vyplývá to z aktuálních údajů agentury CzechInvest.

Nejvyšší sumou stát podpoří společnost Varroc Lighting Systems. Výrobce světlometů získá na projekt v Moravskoslezském kraji bezmála 480 milionů korun.

Jen o sedm milionů méně dostanou papírny Mondi Štětí a 467 milionů korun získají kladenské pekárny La Lorraine.

A tchajwanský výrobce elektroniky Foxconn nabere do opravárenského centra v Pardubicích, za něž chce utratit 49 milionů korun, téměř 400 lidí. Je to nejvíce nových pracovních míst ze všech projektů, kterým stát loni přislíbil podporu. 

Nejvíce uspěli investoři v Ústeckém kraji. Podporu v celkové výši 1,97 miliardy korun tam získalo deset projektů, které dohromady vytvoří 1009 nových pracovních míst. Naopak nejméně peněz jde na tři projekty do Karlovarského kraje, a to 94 milionů korun.

Vznikne téměř pět tisíc pracovních míst

Firmy by měly díky podpořeným projektům v budoucnu vytvořit 4746 nových pracovních míst. Naprostá většina pobídek šla do výroby a ve zbylých případech se čtyřikrát jednalo o centrum strategických služeb a jednou stát podpořil vznik technologického centra.

Nahrávám video
Stát loni slíbil investorům pobídky za více než deset miliard
Zdroj: ČT24

Jenže aktuálně si kvůli nedostatku zaměstnanců firmy pracovní sílu přetahují. Ty, kterým nepomáhá stát, jsou pak podle Hospodářské komory v nevýhodě.

„Myslím si, že drtivá většina českých podnikatelů to považuje za deformaci trhu. Dělat investiční pobídky a dávat za přínos, že se vytvořila pracovní místa, je výplod choré mysli. Na co? Dneska jsme v situaci, kdy do českých podniků nemáme lidi, protože je velký boj na trhu práce,“ říká viceprezident Hospodářské komory Bořivoj Minář.

Proto zástupci firem podporují novelu, podle které bude všechny investiční pobídky schvalovat vláda. Doposud tak dělala jen v případě velkých strategických projektů. Změna už začátkem roku prošla Poslaneckou sněmovnou. Ještě podle starých podmínek loni stát ale přislíbil výhodu 77 projektům za více než 10 miliard korun.

Státní pobídky pro investory mají být nově také směřovány na projekty s vyšší přidanou hodnotou a na projekty spojené s tvorbou kvalifikovanějších pracovních míst. Pobídky by také měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy.

Zásadní změnou je i úprava výpočtu nových pracovních míst, která se nově budou počítat jen za místo realizace investiční akce. Taková úprava by měla usnadnit zejména podporu nevýrobních činností. Novela má posílit mezinárodní konkurenceschopnost Česka, sníží se podle vlády rovněž nároky na státní rozpočet. Ministerstvo průmyslu očekává pokles počtu žádostí o investiční pobídky z výroby s nižší přidanou hodnotou.

Vůbec největší pobídku v historii České republiky získala nošovická Hyundai, a to 5 miliard korun.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Marže, zmatky, kartel. Politici v debatě probrali pohonné hmoty

Jediné, co se nyní dá udělat ke zlevnění pohonných hmot, je podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zastropování marže obchodníků. Podle poslance Matěje Gregora (Motoristé) nyní marže stanic na hlavních tazích výrazně vzrostly. Europoslankyně Jaroslava Pokorná Jermanová (ANO) má zvyšování marží za „nehorázné“. Dle europoslankyně Veroniky Vrecionové (ODS) Babiš zmatkuje podobně jako za covidu. Europoslanec Luděk Niedermayer (TOP 09) upozornil, že případné jednání premiéra s petrolejáři může skončit u antimonopolního úřadu. Nedělní debatu moderoval Lukáš Dolanský.
před 48 mminutami

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 2 hhodinami

Banky na doporučení ČNB zpřísní limity pro investiční hypotéky

Banky od dubna zpřísní limity pro poskytování investičních hypoték, jak jim doporučila Česká národní banka, vyplývá z ankety mezi největšími tuzemskými bankami, kterou dělala agentura ČTK. Některé tak již učinily. Nové opatření ČNB se podle nich na počtu nově poskytnutých hypoték projeví, ale nikoliv dramaticky. Doporučení ČNB je platné k 1. dubnu 2026, bude se vztahovat pouze na nově poskytnuté úvěry.
před 3 hhodinami

Ukrajině docházejí peníze na financování obrany před Ruskem, píše Bloomberg

Ukrajině hrozí, že jí do dvou měsíců dojdou peníze na financování obrany před ruskou vojenskou agresí. V současnosti má Kyjev peníze na krytí nákladů pouze do června, plyne podle agentury Bloomberg z odhadů domácích i zahraničních činitelů, kteří si kvůli citlivosti informací nepřáli být jmenováni. Finanční situaci Ukrajiny komplikuje mimo jiné blokování půjčky od Evropské unie v hodnotě 90 miliard eur (zhruba 2,2 bilionu korun) Maďarskem.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

VideoVláda „spí mnoho týdnů“, říká k palivům Skopeček. Směšné, reaguje David

Od začátku konfliktu na Blízkém východě platí lidé za naftu v průměru o patnáct korun za litr více, benzin podražil asi o osm korun na litr. Situací se bude v pondělí znovu zabývat vláda, chce řešit regulace marží čerpacích stanic. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) kabinetu vytýká, že „spí mnoho týdnů“, sleduje a monitoruje prý to, co je zřejmé – rostoucí ceny pohonných hmot. Občanští demokraté navrhují snížení spotřební daně. Podle europoslance Ivana Davida (SPD) je „směšné tvrdit“, že nemá smysl monitorovat ceny. Argumentuje tím, že se nejedná pouze o koncovou cenu pro zákazníka, nýbrž také o cenu suroviny, cenu rafinérií. Monitorování cen dle něj probíhalo ještě před úderem na Írán. Diskuse v Událostech, komentářích se zúčastnil také předseda představenstva SČS – Unie nezávislých petrolejářů Ivan Indráček. Moderovala Tereza Řezníčková.
včera v 12:11

Panama, Madagaskar i Kamerun. Čechům chodí důchody už do 97 zemí

Přes 111 tisíc seniorů loni pobíralo českou penzi v zahraničí, meziročně o tři tisíce víc, zjistila ČT od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ). Celkem tak loni stát vyplatil téměř sedm miliard korun, které poslal do 97 zemí. Nejvíce na Slovensko, nechybí ale ani exotičtější místa jako Tunisko, Gruzie nebo Pákistán.
včera v 08:00

Rusko přechodně zakáže vývoz benzinu, píše TASS

Ruské úřady se rozhodly zakázat od 1. dubna vývoz benzinu. Opatření bude platit do konce července. Ruské státní agentuře TASS to sdělily zdroje z odvětví po schůzce ruského vicepremiéra Alexandra Novaka se zástupci ropných společností.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026

O regulaci marží na pohonné hmoty bude vláda jednat v pondělí

Otázka regulace marží nebo dalších kroků směrem k čerpacím stanicím budou hlavními tématy pondělního jednání vlády. Na páteční schůzce se na tom dohodli premiér Andrej Babiš a ministryně financí Alena Schillerová (oba ANO), řekl mluvčí ministerstva financí Michal Žurovec. Ceny pohonných hmot rychle rostou od konce února, kdy vypukl konflikt v Íránu. Část opozice kabinet vyzvala, aby proti růstu cen zakročila. Opatření proti zvyšujícím se cenám již zavedlo například Polsko či Slovensko.
27. 3. 2026Aktualizováno27. 3. 2026
Načítání...