Investic s vyšší přidanou hodnotou přibývá, ale pomalu. Loni to byl Siemens i výroba vakcín proti obrně

Více než 65 miliard korun plánují investovat v Česku zahraniční a tuzemské firmy. Každý třetí investiční záměr z těch, co loni dojednala agentura CzechInvest, je pak takzvaným projektem vysoce technologicky orientovaným nebo navázaným na výzkumně-vývojové aktivity. Podobné investice s vyšší přidanou hodnotou by mohl stát v budoucnu lákat výhodnějšími pobídkami.

„Do Česka už nebudou přicházet noví investoři v takové míře, jak jsme tomu byli v minulosti zvyklí. Čistě výrobní aktivity, které nejsou příliš technologicky náročné, už nejsme schopni v takové míře absorbovat. Zároveň daleko víc stojíme o high-tech investice,“ uvedla generální ředitelka CzechInvestu Silvana Jirotková.

Podle ní se procento investic s vyšší přidanou hodnotou v průběhu posledních let pomalu zvedá, teď se to týká až třiceti procent.

„Že se podíl nezvedá tak rychle, jak bychom si představovali, je dáno i tím, že tady stále máme systém investičních pobídek, který historicky nepreferuje investice s vyšší přidanou hodnotou. To by se mělo změnit a od příštího roku by už měl být v platnosti zákon, který to zohledňuje,“ podotkla s tím, že dotyčná novela je už téměř na vládě. Stát tak podle ní bude motivovat firmy výhodnějšími investičními pobídkami k technologicky náročnějším a výzkumně-vývojovým investicím. 

Z loni dojednaných investic se 80 týkalo expanzí podniků, které v Česku již působí, nových investičních projektů do Česka zamířilo 26. Nejvíc zahraničních investičních záměrů přijde z Německa, a to v hodnotě 23,8 miliardy korun, dále ze Spojených států amerických (jejich hodnota dosahuje 2,6 miliardy korun) a Japonska (čtyři miliardy korun). 

Největším dojednaným investičním záměrem je expanze firmy Siemens. V nadcházejících letech společnost rozšíří a zmodernizuje pobočky ve Středočeském, Moravskoslezském, Olomouckém, Královéhradeckém, Jihomoravském a Ústeckém kraji. Součástí investice ve výši sedmi miliard korun je vývojové centrum v Ostravě. Tato investice podle CzechInvestu splňuje definici high-tech projektu.

  • Nejvíc investičních projektů směřuje do Jihomoravského kraje, Ústeckého kraje a do středních Čech. Oborově spadá nejvíce investic do kovodělného a kovozpracujícího průmyslu, výroby dopravních prostředků a IT a vývoje softwaru.

Stejnou charakteristiku splňuje druhý největší projekt. Společnost Praha Vaccines investuje v Říčanech ve Středočeském kraji do rozšíření výroby vakcín proti infekčním nemocem, zejména obrně, celkem 2,5 miliardy korun. Mezi další velké investice patří rozšíření výroby mraženého pečiva společnosti La Lorraine v Kladně či expanze firmy OP papírna v Šumperku.

Pobídky za loňský rok přesahují deset miliard

Příslib investiční pobídky od státu získalo loni 83 investorských projektů. Celková výše pobídek dosáhla 10,7 miliardy korun. Letos jde zatím o 29 projektů, výše slíbených pobídek je 4,5 miliardy korun.

7 minut
Jirotková: S novelou můžeme očekávat, že se podíl investic s vyšší přidanou hodnotou významně změní
Zdroj: ČT24

S chystanou novelou mají být pobídky směřovány nejen na projekty s vyšší přidanou hodnotou a na projekty spojené s tvorbou kvalifikovanějších pracovních míst, ale také by měly být snadněji dostupné pro malé a střední firmy.

„Na pobídky snáze dosáhnou ty investiční záměry, které budou spolupracovat s výzkumnou organizací nebo vysokou školou a zaměstnají určitý podíl zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním,“ dodala Jirotková. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...