Brownfieldů je v Česku více než tři Plzně dohromady. Má se spustit nový program na jejich využití

Nahrávám video

Ministerstvo průmyslu a obchodu chce v červenci vypsat pilotní výzvu na regeneraci nevyužívaných území, takzvaných brownfieldů. Do roku 2023 by na to mělo dát dvě miliardy korun, letos sto milionů korun, sdělil mluvčí resortu František Kotrba. Brownfieldů je v Česku přes jedenáct tisíc na ploše více než 38 tisíc hektarů, což je třikrát více, než činí rozloha Plzně.

„Program je směrován především do hospodářsky postižených regionů. Podporovány budou zejména projekty s nižšími náklady a největšími pozitivními dopady. Jedná se o pilotní program, který nemá za cíl a není v jeho možnostech řešit 11 tisíc lokalit,“ řekl Kotrba. V příštím roce by mělo být v programu tři sta milionů korun.

Téměř polovinu všech brownfieldů v Česku tvoří podle CzechInvestu bývalé průmyslové objekty. Následují areály dříve využívané pro zemědělství nebo občanskou vybavenost. Nejmenší zastoupení mají v databázi objekty sloužící původně cestovnímu ruchu, těžbě surovin nebo dopravě.

Brownfieldy podle projektu CzechInvestu na jedné straně vytvářejí pro investory příležitost nastartovat nové aktivity, na straně druhé často představují ekologickou zátěž, jejíž odstranění si vyžádá vysoké investice. 

V Praze patří mezi největší brownfieldy například Bubny-Zátory nebo nákladová nádraží na Žižkově či na Smíchově. V Brně může být příkladem areál bývalé Zbrojovky.

Například severní část nákladového nádraží Žižkov se v budoucnu promění v bytový komplex. Společnost zakoupila tento pozemek před rokem. Stavět na něm začne už v roce 2019. Taková doba je pro vyřízení administrativy u brownfieldu unikátně krátká.  Právě povolovací řízení bývají při využití podobných ploch největší komplikací. „My máme po Praze několik dalších brownfieldů a tam čekáme na změnu územního plánu několik let,“ říká Radek Ježdík z Central Groupu.

Nejvíce brownfieldů má Liberecký kraj

„Některé studie říkají, že do Prahy se bez problémů vejde dalších sto až tři sta tisíc obyvatel, aniž by to mělo dopady na současnou občanskou vybavenost a dopravní dostupnost,“ říká Michal Melč z oddělení nemovitostí Deloitte.

Území hlavního města ovšem zřejmě není tím, kde by bylo podobných lokalit nejvíce. Nejvyšší počet jich uvádí Liberecký kraj. Má jich téměř 370. „Z těch úspěšně revitalizovaných projektů můžeme určitě zmínit zámek ve Svijanech, lůžkový hospic v Liberci nebo zámecký dvůr v Černousích,“ konstatuje tisková mluvčí Libereckého kraje Markéta Dědková.

Ministerstvo zemědělství dlouhodobě podporuje, aby se brownfieldy používaly například pro budování nových staveb namísto budování na kvalitní půdě. „Je to řádově dvanáct hektarů denně. Velikost úbytku se v posledních letech zmenšuje, ale pořád je to obrovské číslo, “ říká předseda Zemědělského svazu Martin Pýcha.

Developeři v Česku ovšem zatím stále dávají přednost nezastavěným pozemkům. Důvodem je nižší cena.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Von der Leyenová kritizovala nový návrh rozpočtu EU pro malou flexibilitu

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová kritizovala nový návrh budoucího víceletého rozpočtu EU, který podle ní výrazně omezuje flexibilitu, jež Evropské unii umožňuje reagovat na nepředvídatelné krize. Uvedla to na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu EU v Bruselu. Návrh irského předsednictví odmítá například Švédsko, nelíbí se ani německému kancléři Friedrichu Merzovi. Dle slov předsedy Evropské rady Antónia Costy je potřeba mít celkovou dohodu do konce roku.
před 3 hhodinami

ČEZ podal v Lucembursku žaloby proti blokaci tamních firem kvůli Diag Human

Polostátní energetická firma ČEZ podala u příslušných lucemburských soudů žaloby proti blokaci tamních firem, přes které společnost vlastní majoritní podíl v distribuční plynárenské firmě GasNet. Českému rozhlasu to potvrdil mluvčí ČEZu Ladislav Kříž.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci automobilovému odvětví

Německo a Francie se dohodly na návrhu, který má pomoci zajistit budoucnost automobilového odvětví v Evropě. Cílem je snížit do roku 2035 emise oxidu uhličitého a posílit výrobu a vývoj nové generace elektromobilů v Evropě. S odkazem na oznámení obou vlád o tom informují světové tiskové agentury.
před 13 hhodinami

O pracovníky z Filipín je v Česku zájem. Nynější náborové kvóty firmám nestačí

Na českém trhu práce chybí desítky tisíc lidí. Firmy proto dál hledají posily v zahraničí. Přibývá například pracovníků z Filipín, o které je velký zájem. Každý měsíc mohou firmy přijmout z této země přes osm set zaměstnanců. Podle náborářů to ale nestačí. Zahraniční pracovníci chybí především v průmyslové výrobě, stavebnictví, logistice nebo dopravě. Uplatnění nacházejí i v nemocnicích či hotelech. Vláda podle ministra průmyslu Karla Havlíčka (ANO) plánuje kvóty pro nábor z Filipín navýšit.
před 20 hhodinami

Vláda zvýší kvóty pro pracovníky z Filipín a Indie, uvedl Havlíček

Vláda plánuje navýšit kvóty pro nábor zahraničních pracovníků z Filipín, o které mají české firmy velký zájem. V pořadu „Sorry jako“ to řekl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Společně s ministrem práce a sociálních věcí Alešem Juchelkou (ANO) kvůli tomu plánují začátkem příštího roku pracovní cestu na Filipíny. Navýšení kvót by se podle Havlíčka mělo týkat i pracovníků z Indie. Firmy považují kvóty na zahraniční pracovníky za nedostatečné.
15. 10. 2026Aktualizováno15. 10. 2026‌‌

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností nařízení o metanu

Evropská komise navrhla roční odklad klíčových povinností metanového nařízení pro dováženou ropu a plyn. EK o tom informovala ve svém prohlášení. O odklad usilovala mimo jiné Česká republika, která následně získala podporu dalších 19 států, včetně Německa. Praha prosazovala až tříletý odklad, Francie navrhovala jeden rok. Rozhodnutí Komise uvítal český premiér Andrej Babiš (ANO).
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

Senátoři navrhli Ústavnímu soudu, aby zrušil zákon umožňující regulovat ceny paliv

Skupina senátorů navrhla Ústavnímu soudu (ÚS), aby zrušil zákon, který umožňuje regulovat ceny pohonných hmot prostřednictvím vládního nařízení. Senátoři, za které jednal Tomáš Goláň (ODS), nezpochybňují, že stát může za mimořádných okolností ceny regulovat. Namítají však, že zákon dává vládě příliš široké pravomoci a nechrání dostatečně podnikatele před dlouhodobě ztrátovým provozem.
14. 10. 2026Aktualizováno14. 10. 2026‌‌

VideoTlak na rafinerie je v pořádku, říká o mimořádné dani Koten. Svárovská mluví o záplatě

Poslanci podpořili v prvním čtení mimořádnou padesátiprocentní daň pro rafinerie. Ty ji mají platit zpětně už za letošek, a to z rozdílu výše marže mezi loňským a letošním rokem. Vláda tak chce získat pro státní rozpočet až 5,5 miliardy korun ročně. Podle místopředsedy sněmovního výboru pro bezpečnost Radka Kotena (SPD) by bylo „naivní si myslet, že (paliva) zlevní o pět, o deset korun“. Je v pořádku vytvořit určitý tlak na rafinerie, v dlouhodobém horizontu to může přinést efekt, věří. Řešení působí jako záplata, namítá členka sněmovního zahraničního výboru Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů). V principu je však zastánkyně sektorové daně a zdanění mimořádných zisků. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
14. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.