Český start-up Motionlab, což je platforma pro tvorbu personalizovaných videoreklam, se dostal do květnového celosvětového finále soutěže Startup World Cup v San Francisku. Podařilo se mu to díky úspěchu v evropském kole, které se tento týden konalo v Praze.
Evropským vítězem byla vyhlášena společnost Mimbly a kromě titulu získala také 500 tisíc amerických dolarů (asi 11,35 milionu korun). Tento švédský start-up se zaměřuje na změnu vnímání společnosti v přístupu k čistotě vody a jejímu využití.
Jako start-upy jsou označovány nové inovativní projekty nebo začínající firmy, které hledají investory pro další rozvoj. Podle průzkumu centra Impact Hub v Česku v roce 2017 vzniklo celkem 32 180 společností, z nichž 35 procent ovšem předčasně skončilo.
Autoři českého projektu Motionlab na něm pracovali zhruba rok a půl. Na trh vstoupili teprve před necelými šesti měsíci. Jejich platforma přizpůsobuje reklamní video konkrétnímu divákovi. Zapojí do něj třeba jeho jméno nebo oblíbené zboží (konkrétnější způsob, jak to dělá, ukazuje přiložené video).
Brněnská firma se rozhodla spojit personalizaci a video, protože jsou to trendy, které hýbou světem. „Už od začátku jsme se rozhodli, že budeme budovat globální platformu a směřovat hlavně do Ameriky, protože New York je taková Mekka digitálních technologických agentur, což jsou naši partneři, kterým produkt nabízíme,“ uvedl v pořadu Byznys ČT24 spoluzakladatel Motionlab Jan Sekerka.
Z různých předpokladů pro úspěšný start-up zdůraznil kromě silného nápadu zejména význam týmu. On sám dříve pracoval v Microsoftu, kde měl na starosti start-upové firmy, v nové sféře tak zužitkovává dřívější zkušenosti. „Uvidíme, zda se mi to vyplatí, ale zdá se, že je to na dobré cestě.“
Sekerka také uvedl, že start-up přestává být start-upem ve chvíli, kdy už má stovky zaměstnanců, kdy už jsou nastaveny procesy a firma už není tak agilní ve vývoji produktu. Pak už to začíná být korporace. Dodal však, že se to nedá brát černobíle, protože zná spoustu korporací, které mají start-upový přístup. Zmínil také, že start-up je už ze své podstaty rizikový projekt.
Čemu se věnují české start-upy
Tuzemské start-upy se nejčastěji zabývají podnikáním někde na pomezí více kategorií. Tak to vnímají skoro dvě pětiny oslovených podnikatelů. Z těch, které lze zařadit do jedné kategorie, se jich nejvíc věnuje softwaru. Dohromady 15 procent. Podobné množství pak působí v oblasti internetových obchodů, reklamních a marketingových technologií.
Osm procent českých start-upů nabízí služby nebo produkty snažící se zlepšovat dopravu nebo zdraví. Další se pak zabývají například finančními službami a bezpečností, mobilními aplikacemi, hrami nebo analýzami.
Naopak zastoupení firem, které se orientují na hardware nebo výrobu, je poměrně nízké. Může za to zřejmě vyšší náročnost na vývoj a tím i náklady. A podle odborníků to svědčí taky o tom, že i přes historickou sílu tuzemského průmyslu se zatím v této oblasti v Česku příliš neinovuje.
Dokázali změnit svět
Některé světové start-upy dokázaly svými výrobky či službami výrazně měnit svět. Patří k nim i tzv. jednorožci, tedy start-upy, které dosáhly tržní hodnoty miliardy dolarů a více. Například platforma na krátkodobé ubytování Airbnb, spolujízda BlaBlaCar, internetový bazar Letgo, vesmírná společnost SpaceX nebo alternativní taxislužba Uber.
Úspěch mají ale i jejich čeští kolegové. Třeba internetový vyhledávač letenek Kiwi podnikatele Olivera Dlouhého loni obhájil první místo v žebříčku nejlepších tuzemských start-upů časopisu Forbes. Výrobce 3D tiskáren Prusa Research se zase stal nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě. Je tu i on-line supermarket Rohlík.cz či platforma na půjčky Zonky. V problémech je ovšem například e-shop s módou Zoot. Momentálně je chráněn soudem před věřiteli, dluží kolem půl miliardy korun.
Start-upy po celém světě mají mnoho společného. Co se pro ně ale liší, je prostředí, ve kterém se pohybují. Na srovnání evropské a americké startupové scény se ČT zeptala investora ze Silicon Valley Johna Rizza. Ten mimo jiné řídil marketing Applu v dobách, kdy firma sklízela slávu s prvním počítačem Macintosh.
„Hlavní rozdíl mezi Českou republikou, Evropou a Amerikou je v tom, že v Americe je k dispozici více kapitálu, je tam zavedená infrastruktura pro start-upy, mechanismus pro jejich financování. V Americe je v pořádku dělat chyby, a vlastně když je neděláte, nesnažíte se dost,“ poznamenal.
