Úspory sedm až deset procent z provozních či personálních nákladů vesměs navrhují ministři za ANO v debatě o úsporách ve státním rozpočtu na příští rok s ministryní financí Alenou Schillerovou (za ANO). Někteří zvažují rušení části agend nebo omezení problémových drobných investic. Schillerová považuje aktuální jednání za konstruktivní. Za sociální demokracii s ní jedná zatím jen vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček. Prioritou rozpočtu, který plánuje se schodkem 40 miliard korun, zůstávají podle ní investice a závazky vlády.
Ministři za ANO slíbili většinou úspory v provozu. Prioritou rozpočtu podle Schillerové zůstávají investice
„Pro mě bylo zásadní, že jsme se shodly, že investice jsou prioritou. Přišla jsem s desetiprocentní úsporou v rámci provozního rozpočtu, který máme přes pět miliard,“ uvedla Dostálová.
Šetřit by měl úřad jak na provozu, tak i na zaměstnancích. Podle Dostálové je totiž na ministerstvu pro místní rozvoj příliš mnoho nadřízených: jeden nadřízený na pět podřízených. „Dále máme neobsazená místa, ty budeme rušit,“ dodala Dostálová.
Také další ministři navrhují, kde šetřit
Z jednání s ministryní průmyslu a obchodu Martou Novákovou (za ANO) vyplynulo, že její resort je schopen výdaje snížit o miliardu korun. Zatím jsou naplánované na 38,4 miliardy korun. Velkou položku v rozpočtu ministerstva činí dotace na obnovitelné zdroje energie, a to zhruba 27 miliard korun.
„Analýza úspor tak byla provedena u zbývající části celkového výdajového rámce, tedy u ostatních výdajů za zhruba 11,4 miliardy korun. Tady jsme našli jednu miliardu, kterou jsme schopni uspořit,“ uvedla Nováková.
Ministr školství Robert Plaga (ANO) je schopen najít v rozpočtu na příští rok sedm až deset procent personálních úspor, a to v místech na ministerstvu a v podřízených organizacích. Učitelů se škrty nedotknou, zdůraznil po schůzce se Schillerovou. Vláda podle něj chce dodržet slib, že učitelé budou v roce 2021 mít průměrný plat 45 tisíc korun.
„Podívám se i na provozní výdaje ministerstva, ale v minulých letech bylo úsporné, co se týče provozních výdajů, takže tam velký prostor nevidím. Bavíme se v desítkách milionů korun,“ uvedl. Velký prostor nevidí ani v možnosti škrtání neobsazených míst, v resortu jich podle něj mnoho není.
Úspory ministerstva obrany se nedotknou armády, ale civilní části resortu obrany. Novinářům to po jednání se Schillerovou o rozpočtu na příští rok řekl ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO). Konkrétní číslo ohledně snížení počtu pracovních míst na ministerstvu Metnar sdělit nechtěl. Naznačil však, že by se mohlo blížit k deseti procentům míst, nikoliv ale mezi zaměstnanci armády.
Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek (za ANO) našel pro rok 2020 zhruba miliardovou úsporu. Podle střednědobého výhledu rozpočtu měl mít resort příští rok výdaje přes 31,2 miliardy korun. Z hlediska personálních výdajů může ministerstvo ušetřit sedm až deset procent míst, řekl Kněžínek po jednání. Netýká se to zaměstnanců soudů a státních zastupitelství.
Škrty v platech
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch slíbil (za ANO) škrtat v platech na úřadě i jeho provozu osm, respektive deset procent. Rozpočet sníží i o 150 milionů korun na investice. Jde podle něj o projekty oprav ve skluzu, na které by se nepodařilo rozpočet vyčerpat.
„Nyní máme rozpočet na investice kolem 1,1 miliardy korun. Snižuje se na 980 milionů korun, není to nijak zásadní problém, těch 150 milionů nejsme schopni vyčerpat,“ uvedl. Dodal, že jsou to opravy ve fakultních nemocnicích v Brně a Olomouci. „Není to žádná ze strategických investic, protože ty jsou klíčové. Například nová gynekologicko-porodnická klinika v Brně, tu chceme zaregistrovat, na tu musíme mít finanční prostředky,“ uvedl. Nová brněnská porodnice bude stát dvě miliardy korun a má být největší v zemi s 6000 porody ročně. Druhým strategickým projektem pak pro Vojtěcha je dostavba Institutu klinické a experimentální medicíny (IKEM) v Praze.
Ministr dopravy Dan Ťok (za ANO) navrhl snížení personálních a provozních nákladů ministerstva o sedm až deset procent. Naopak peníze na investice podle něj zůstanou. Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI) by měl příští rok dostat minimálně stejně peněz jako letos, řekl. Dodal, že slevy na jízdném by měly zůstat zachovány.
„Peníze na investice budou. Příspěvek do fondu (pozn. SFDI) bude minimálně stejný jako v tomto roce. Slíbili jsme, že jsme na personálních nákladech schopni sedm až deset procent ušetřit. Když očistíme náklady na vlastní výdaje ministerstva, tak tam jsme schopni jít na deset procent dolů,“ uvedl Ťok. Dodal, že o celkových číslech rozpočtu, který plánuje ministerstvo financí se schodkem 40 miliard korun, se s Schillerovou nebavili.
SFDI letos hospodaří s 86,3 miliardy korun, přičemž 20,8 miliardy dostane z programů Evropské unie. „Dokonce jsme identifikovali, že v příštím rozpočtu máme peníze pro kraje. Jde o vládou schválené účelové investice do silnic druhých a třetích tříd, například Kvasiny nebo propojení nové zkušební dráhy pro autonomní vozidla BMW v Karlovarském kraji,“ uvedl ministr.
Ťok také počítá se zachováním slev na jízdném pro studenty a důchodce. „My s tím počítáme. Nemyslím si, abychom po půl roce fungování začali mluvit o tom, že je budeme rušit. Podle mě zatím slevy smysl dávají,“ uvedl.
Ministerstvo životního prostředí v roce 2020 škrtne zhruba deset procent provozních nákladů, tedy přibližně 80 milionů korun. Novinářům to řekl ministr Richard Brabec (ANO). Úspory se budou týkat také personálních nákladů: zhruba deset procent úřad ušetří na ministerstvu jako na ústředním orgánu, méně pak v dalších resortních organizacích.
Úspory na ministerstvu životního prostředí by se mohly týkat i investic. „Já bych to rozdělil na dvě kategorie. Jedna jsou investice typu obnova IT nebo nějakých systémů i v rámci kybernetické bezpečnosti, i tam budeme dělat určitou redukci. Tam jsme se dohodli, že to prověříme, zda ty akce jsou skutečně naprosto urgentní, máme tam nějaký harmonogram,“ poznamenal Brabec.
„Pak je tam speciální kategorie Nová zelená úsporám. Tam jsme se dohodli, že chceme v každém případě zachovat takovou úroveň, která neomezí program pro naši nejatraktivnější kategorii, což jsou majitelé rodinných domů, tedy zateplování a systém zateplování. Tam chceme pokrýt všechny ty žádosti,“ řekl ministr. Dalším debatám s ministerstvem financí je ale otevřen.
Za všechny ministry ČSSD se Schillerovou jednal i ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). „Jsme opravdu na začátku, diskuse se vedla hlavně o struktuře rozpočtu, jak tedy rozpočet pro rok 2020 postavit,“ řekl Hamáček. S ministryní financí mají harmonogram dalších schůzek na toto téma. Konkrétní čísla neprojednával ani za ministerstvo vnitra. Nyní nevidí důvod, aby se do jednání se Schillerovou zapojili další ministři za sociální demokracii. „Pokud se shodneme na těch obecných věcech a na rámci nastavení rozpočtu, potom resortní detaily budeme řešit za účasti ministrů,“ dodal.
„Víceméně jsme si řekli strategii, filozofii rozpočtu. Seznámila jsem ho s tím, že zvažuji některé návrhy i v oblasti navyšování daní, ať už je to hazard, digitální daň, spotřební daň z tvrdého alkoholu nebo cigaret,“ nastínila ministryně financí. Upozornila ho také, že by se chtěla zejména v oblasti ministerstva práce a sociálních věcí bavit o revizi sociálních dávek.
Prioritou zůstávají investice
„Všichni kolegové přišli s konstruktivními návrhy. Navrhují buď přímo škrty u zaměstnanců o sedm až deset procent. Zvažují i zrušení agend. Každopádně jsou schopni ušetřit deset procent v provozních výdajích,“ uvedla po jednáních Schillerová.
Ministryně zdůrazňovala, že prioritou zůstávají investice a závazky vlády, jako je například zvyšování platů učitelům. Proto by se nebránila tomu, aby více peněz příští rok získala ministerstva dopravy, obrany nebo školství.
„Nesmí se stát, aby investice klesly. Je důležité pokračovat ve výstavbě dálnic a infrastruktury. Ráda bych, aby více dostalo ministerstvo obrany, kde plníme své alianční závazky, a i ministerstvo dopravy, aby pokračovala výstavba dálnic. Určitě se bavíme o školství, kde dokončujeme reformu, slíbili jsme navýšení platů učitelů,“ uvedla Schillerová.
Příjmy státního rozpočtu na příští rok bude podle ní možné navrhnout až během dubna, kdy již budou k dispozici přesná čísla od Českého statistického úřadu. První návrh rozpočtu pak má ministryně předložit vládě podle zákonných pravidel do konce dubna. „Je příliš mnoho neznámých, predikce příjmů ještě není známá. Budeme odhadovat nejdříve v dubnu. Budu se ale snažit udělat vše pro udržení schodku 40 miliard korun,“ uvedla.
Dále upozornila, že dnešní jednání jsou teprve začátkem diskuse o rozpočtu na příští rok. „Ono to není o škrtech. Je to standardní jednání o rozpočtu,“ uvedla.
Zohlednit nižší tempo růstu
Schillerová v únoru vyzvala ministry při debatě o rozpočtu na příští rok, kdy stát počítá s nižším tempem růstu než dosud, k hledání úspor a navrhla snížit počet státních zaměstnanců o deset procent.
Zároveň přišla i s návrhem snížit výdaje o 25 miliard korun, přičemž s výrazným snížením výdajů počítá například u ministerstev pro místní rozvoj, dopravy, zemědělství, životního prostředí nebo kultury. Naopak polepšit by si mohla kancelář prezidenta nebo ministerstvo práce a sociálních věcí.
Národní rozpočtová rada ve své pravidelné zprávě v březnu uvedla, že by vláda by neměla snižovat daňovou zátěž a zvyšovat výdaje takovým způsobem, aby ohrozila dodržení plánovaných schodků státního rozpočtu v letech 2020 a 2021.
Ty jsou stejně jako pro letošek naplánované na 40 miliard korun. Taková výše deficitu totiž představuje minimální požadavek pro střednědobou udržitelnost dobrého stavu veřejných financí. Zároveň ale rada upozornila, že by vláda neměla za současné ekonomické situace zavádět výrazná rozpočtová omezení.