Připomínek je u připravovaného stavebního zákona hodně, hlavně ke změnám kompetencí

Nejvíce připomínek k připravovanému stavebnímu zákonu, který má urychlit povolování staveb, je zejména k institucionálním změnám, uvedla ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová (za ANO). Tou hlavní je vytvoření Nejvyššího stavebního úřadu, kdy by stavební úředníci byli řízeni státem, a ne obcemi v přenesené působnosti jako dosud. Ministerstvo obdrželo od ostatních úřadů celkem 1641 připomínek. Vypořádat je chce do konce března.

„Těch připomínek je sice dost, ale očekávala jsem jich ještě mnohem více. Přece jenom jde o revoluční koncepční změnu. Třeba u poslední novely stavebního zákona připomínek přišlo 2500. Připomínky jsou uspořádány do bloků. Nejvíce jich je k institucionálním změnám, což přinese ještě velkou diskusi,“ uvedla Dostálová.

Nový stavební zákon by měl podle ministerstva pro místní rozvoj (MMR) zkrátit povolovací řízení u staveb ze současného průměru 5,4 roku na jeden rok. Územní řízení, stavební řízení a EIA (vyhodnocení vlivů na životní prostředí) se sloučí do jednotného povolovacího řízení. Měl by vzniknout Nejvyšší stavební úřad, který bude součástí státní správy. Návrh počítá s tím, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude platit takzvaná fikce souhlasu. Stavbu už nepůjde povolit dodatečně.

  • Podle Světové banky trvá vyřízení stavebního povolení v Česku průměrně 246 dnů. Jinde v Evropě je to o 80 dní méně. Žebříček přitom počítá pouze se zákonnými lhůtami, a nikoli s úředními průtahy, které mohou nastat. V Jižní Koreji stačí lidem ani ne měsíc, zato v Kambodži vydávají doklad skoro dva roky. 
  • Do procesu schvalování stavby vstupuje v tuzemsku zhruba 20 úřadů a dalších 50 dotčených orgánů. Chystaný nový stavební zákon má zavést jediné řízení a celý proces digitalizovat, aby do něj mohly nahlížet obě strany. Věcný záměr zákona počítá i se závaznými lhůtami pro úřady. Pokud je nestihly, bralo by se to jako souhlasné stanovisko. Zajímavostí je, že zpětně by už nemělo být možné legalizovat černou stavbu.

V případě fikce souhlasu v posledních dnech někteří politici a odborníci vyjádřili obavu, že tento institut bude zneužitelný. Podle nich otevírá prostor pro korupci, když se úředník například „náhodou“ zapomene podívat do datové schránky, aby pomohl prosadit nějaký kontroverzní projekt.

Podle Dostálové obsahuje fikce souhlasu celou řadu pojistek. „Pokud například památkář zjistí, že je potřeba stavebně-historický průzkum, tak jednání přeruší. A teprve tehdy, až bude dokumentace doplněna, začne lhůta běžet. Úředníci mají ve správním řádu lhůty už dnes, jenom je nikdo nedodržuje. U velkých dopravních staveb už je fikce souhlasu zavedena a žádné problémy v praxi to nedělá,“ doplnila ministryně.

V současnosti podle ní musí investor při stavebním řízení jednat se zhruba 40 dotčenými orgány, například hygieniky, památkáři nebo hasiči. „A pokaždé musí upravit projektovou dokumentaci podle toho, kam zrovna jde. Nově to za něj bude vykonávat stavební úřad. Všichni budou sedět pod jednou střechou a domluví se, kdo trochu ustoupí, kde se to doplní, případně změní. Ale budou se bavit nad jednou projektovou dokumentací,“ uvedla Dostálová.

Podle prezidenta Hospodářské komory ČR Vladimíra Dlouhého budou po přijetí nového zákona mnohem nižší rizika, ať už korupce, rizika zpoždění, nekonání nebo otevření prostoru pro dílčí skupiny. „Vytváříme nový systém, který má svoje rizika. Ale celkově budou mnohem nižší než dnes při tom rozdrobeném systému,“ sdělil Dlouhý.

  • Současné trojstupňové řízení, které zahrnuje EIA (posouzení vlivu stavby na životní prostředí), územní rozhodnutí a stavební povolení, se má sloučit do jednoho. Podle MMR ovšem musí jít skutečně o jedno řízení, kdy se veškeré kroky dějí zároveň.
  • Chystaný nový stavební zákon také sjednocuje kompetence pod nově vytvořený Nejvyšší stavební úřad, který bude podřízeným orgánem MMR. Nyní stavební řízení spadá pod devět ministerstev. Nejvyšší stavební úřad má být nadřízeným orgánem krajských stavebních úřadů, jejichž územní pracoviště budou v dnešních obcích s rozšířenou působností.
  • Důležité bude podle ministerstva pro místní rozvoj i zavedení takzvané fikce souhlasu. To znamená, že pokud se příslušný úřad nevyjádří do 30 dní, bude se jeho stanovisko považovat za kladně vyřízené. U nepovolených staveb, v jejichž případě nebylo vůbec vydáno rozhodnutí o povolení stavby, nebude možné dodatečně stavbu povolit. Rovnou bude vydáno rozhodnutí o odstranění stavby.
  • Zákon má rovněž za cíl postupnou elektronizaci stavební agendy a ukládání projektové dokumentace do centrálního úložiště. Do něj budou mít přístup stavební úřady i dotčené orgány, které tak budou mít k dispozici vždy její aktuální verzi.
  • Zdroj: ČTK

Podle Dostálové chce MMR vypořádat připomínky do konce března, na přelomu března a dubna plánuje věcný záměr zákona poslat Legislativní radě vlády. V polovině dubna má návrh schválit vláda. „Paragrafové znění bychom chtěli v prosinci nechat schválit vládou a od ledna příštího roku by bylo ve sněmovně,“ uvedla Dostálová.

Zákon by mohl být účinný od ledna 2021, MMR ale počítá s tím, že v něm budou přechodná ustanovení, podobně jako u občanského zákoníku. „Je to obrovské penzum změn a bude trvat zhruba rok, než si věci sednou. U občanského zákoníku to byly dva roky,“ dodala Dostálová.

Praha bude nyní délku povolování staveb měřit

Radní hlavního města zároveň v pondělí odsouhlasili, že si Praha bude pomocí elektronických nástrojů měřit délku povolování staveb, na kterou si stěžují developeři. Podle primátora Zdeňka Hřiba a poslance Jakuba Michálka (oba Piráti) má měření dodat magistrátu, investorům i veřejnosti přesné informace o tom, jak dlouho trvá územní a stavební řízení na každém z 22 pražských stavebních úřadů.

Zástupci koalice Pirátů, Prahy sobě a Spojených sil pro Prahu (TOP 09 a STAN) v minulosti mluvili i o dalších krocích ke zrychlení povolování staveb, například zavedení jednoho stavebního úřadu pro celou metropoli.

Podle Michálka, který byl v minulém volebním období pražským zastupitelem, je před zavedením dalších změn nejprve nutné získat přesné informace o reálné délce povolování. „Abychom dokázali objektivně řídit povolovací proces, tak je potřeba ho v první řadě měřit,“ uvedl. Informace by lidé podle něj měli najít na internetu už letos v červnu. Sběr dat z jednotlivých systémů stavebních úřadů a dalších institucí bude koordinovat městská společnost Operátor ICT.

Příliš dlouhé povolování staveb zejména v Praze dlouhodobě kritizují developeři i politici, podle kterých to vede k menší stavební aktivitě a vyšší ceně bydlení. Všechny strany nové pražské koalice šly do loňských voleb s tím, že se pokusí problém vyřešit, o čemž mluví i jejich společné programové prohlášení. Zejména Spojené síly prosazují vznik jednotného stavebního úřadu, podle dřívějších informací však na jeho zavedení nepanuje v koalici shoda.

Praha se v posledních letech potýká s bytovou krizí, danou malou výstavbou a vysokými cenami bydlení. Podle analýzy městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) ceny nových pražských bytů k loňskému září meziročně vzrostly o 11 procent a za letošní rok by mělo být zkolaudováno 4737 nových jednotek. Podle statistik developerské společnosti Trigema vzrostlo průměrné nájemné bez poplatků v Praze na konci loňského roku meziročně o tři procenta na 340 korun za metr čtvereční.