V Česku je stále víc volných míst než zájemců. O změně práce uvažuje téměř polovina lidí

44 minut
V Česku je víc volných míst než zájemců. O změně práce uvažuje stále více lidí
Zdroj: ČT24

Už téměř rok je na českém trhu práce víc volných míst, než uchazečů. Ačkoliv poslední údaje ukazují, že míra nezaměstnanosti je v celé Unii nejnižší od roku 2000, Česko si drží prvenství. Lidé tak nyní častěji než dříve mění práci. Podle průzkumu personální agentury Manuvia o změně zaměstnání přemýšlí téměř polovina lidí.

Nejčastějším důvodem pro změnu práce v posledních měsících je nízká výplata, ale i to, že se na stávajícím místě lidé cítí přetěžovaní, nemají dostatek volného času anebo je prostě současná práce nebaví.

Přestože firmy plánují letos přidat zaměstnancům ve výrobě v průměru 6,2 procenta a u technicko-hospodářských profesí o 4,8 procenta, lidé z firem odcházejí. Například ze mzdového průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) vyplynulo, že jde o každého třetího zaměstnance.

V prvních osmi měsících loňského roku činila průměrná fluktuace na výrobních pozicích 11,4 procenta, u kancelářských profesí pak byla nižší – dosáhla 4,6 procenta.

Například Dana Hurtalová měnila v poslední době práci hned několikrát. Nakonec se ale těsně před Vánoci zase vrátila do té současné. „Docházela jsem do jiného zaměstnání, do automobilového průmyslu, protože jsem si myslela, že to bude lepší, ale lepší to není,“ vysvětlila zaměstnankyně Amazonu. Do skladu se Dana Hurtalová vrátila zejména kvůli kolektivu a taky benefitům.

Nejčastěji chtějí měnit práci lidé v Praze. Podobně jsou na tom na Karlovarsku a v Olomouckém kraji

Jak vyplývá z průzkumu agentury Manuvia, nejčastěji chtějí lidé měnit práci v Praze, na Karlovarsku a v Olomouckém kraji.  „U starších 26 let je v polovině případů motivací vyšší finanční ohodnocení. U těch mladších je to potom motivace v práci, to znamená, že chtějí, aby jejich práce dávala smysl,“ vysvětluje obchodní ředitel agentury Manuvia Michal Novotný.

Ve vývojářské firmě Etnetera se častému odcházení svých zaměstnanců snaží předejít. Zaměřují se hlavně na čerstvé absolventy. „Hodně dbáme na přirozenost a volnost. Když mám nějaký nápad, tak prostě mám možnost to realizovat, nejsem svázaný nějakými striktními pravidly, že to budu muset dělat právě takhle, protože tak je to zaběhnuté,“ vysvětluje ředitel společnosti Etnetera Petr Votoček.

Některé firmy už kvůli nedostatku zaměstnanců začínají nabízet třeba i méně tradiční benefity, jako je šestitýdenní dovolená nebo relaxační víkendy. Jak vyplynulo z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory, rozšířené jsou i náborové odměny, které se pohybují mezi pěti až deseti tisíci korunami, věrnostní finanční prémie či 13. plat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...