V Česku je stále víc volných míst než zájemců. O změně práce uvažuje téměř polovina lidí

44 minut
V Česku je víc volných míst než zájemců. O změně práce uvažuje stále více lidí
Zdroj: ČT24

Už téměř rok je na českém trhu práce víc volných míst, než uchazečů. Ačkoliv poslední údaje ukazují, že míra nezaměstnanosti je v celé Unii nejnižší od roku 2000, Česko si drží prvenství. Lidé tak nyní častěji než dříve mění práci. Podle průzkumu personální agentury Manuvia o změně zaměstnání přemýšlí téměř polovina lidí.

Nejčastějším důvodem pro změnu práce v posledních měsících je nízká výplata, ale i to, že se na stávajícím místě lidé cítí přetěžovaní, nemají dostatek volného času anebo je prostě současná práce nebaví.

Přestože firmy plánují letos přidat zaměstnancům ve výrobě v průměru 6,2 procenta a u technicko-hospodářských profesí o 4,8 procenta, lidé z firem odcházejí. Například ze mzdového průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory (ČNOPK) vyplynulo, že jde o každého třetího zaměstnance.

V prvních osmi měsících loňského roku činila průměrná fluktuace na výrobních pozicích 11,4 procenta, u kancelářských profesí pak byla nižší – dosáhla 4,6 procenta.

Například Dana Hurtalová měnila v poslední době práci hned několikrát. Nakonec se ale těsně před Vánoci zase vrátila do té současné. „Docházela jsem do jiného zaměstnání, do automobilového průmyslu, protože jsem si myslela, že to bude lepší, ale lepší to není,“ vysvětlila zaměstnankyně Amazonu. Do skladu se Dana Hurtalová vrátila zejména kvůli kolektivu a taky benefitům.

Nejčastěji chtějí měnit práci lidé v Praze. Podobně jsou na tom na Karlovarsku a v Olomouckém kraji

Jak vyplývá z průzkumu agentury Manuvia, nejčastěji chtějí lidé měnit práci v Praze, na Karlovarsku a v Olomouckém kraji.  „U starších 26 let je v polovině případů motivací vyšší finanční ohodnocení. U těch mladších je to potom motivace v práci, to znamená, že chtějí, aby jejich práce dávala smysl,“ vysvětluje obchodní ředitel agentury Manuvia Michal Novotný.

Ve vývojářské firmě Etnetera se častému odcházení svých zaměstnanců snaží předejít. Zaměřují se hlavně na čerstvé absolventy. „Hodně dbáme na přirozenost a volnost. Když mám nějaký nápad, tak prostě mám možnost to realizovat, nejsem svázaný nějakými striktními pravidly, že to budu muset dělat právě takhle, protože tak je to zaběhnuté,“ vysvětluje ředitel společnosti Etnetera Petr Votoček.

Některé firmy už kvůli nedostatku zaměstnanců začínají nabízet třeba i méně tradiční benefity, jako je šestitýdenní dovolená nebo relaxační víkendy. Jak vyplynulo z průzkumu Česko-německé obchodní a průmyslové komory, rozšířené jsou i náborové odměny, které se pohybují mezi pěti až deseti tisíci korunami, věrnostní finanční prémie či 13. plat. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Evropská unie podle FT zvažuje cla za 93 miliard eur v odvetě za Trumpovy hrozby

Evropská unie zvažuje, že zavede na zboží ze Spojených států dovozní cla v hodnotě 93 miliard eur (2,3 bilionu korun). Mohla by také omezit přístup amerických společností na unijní trh. Uvádějí to zdroje britského deníku Financial Times (FT). Tímto plánem by Unie mohla reagovat na tarify, kterými hrozí americký prezident Donald Trump těm ze spojenců v NATO, kteří se staví proti jeho kampani za získání Grónska.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Kvůli silným mrazům byla na začátku týdne rekordní spotřeba elektřiny

Domácnosti i firmy mají na svědomí vysokou spotřebu elektřiny a plynu. V mrazivých dnech se totiž výrazně zvyšuje energetická náročnost vytápění budov. Na začátku týdne padl dokonce rekord zatížení české elektrizační soustavy. Většinu spotřeby v dané chvíli pokrývaly tepelné, jaderné a plynové elektrárny.
před 3 hhodinami

Vláda zahájí přípravné kroky k zestátnění ČEZu, řekl Havlíček

Vláda dál počítá s výkupem akcií ČEZu, proces bude trvat rok a půl až dva. V rozhovoru pro Týden v politice to uvedl první vicepremiér Karel Havlíček (ANO). Přesný postup ministr průmyslu a obchodu nekomentoval – s ohledem na to, že jde o cenotvorné informace. Přípravné kroky by ale podle něj mohly začít v následujících měsících.
před 14 hhodinami

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
17. 1. 2026

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026
Načítání...