Průmyslová výroba loni v Česku meziročně stoupla o tři procenta. Rostla sice už pátý rok po sobě, ovšem pomaleji než o rok dřív. V samotném prosinci klesla o 1,4 procenta. Zato stavebnictví předvedlo úspěšný rok, když vykázalo nárůst o 8,4 procenta. V přebytku zůstal i zahraniční obchod, převaha vývozu nad dovozem se ale zmenšila. Výsledky představil Český statistický úřad.
Celoroční růst průmyslu o tři procenta je zpomalení z 6,5 procenta v roce 2017. Loňský růst je tak nejmenší od roku 2013, upozornil hlavní ekonom Czech Fund Lukáš Kovanda. „Nejhorší roční výkon za posledních pět let podal také klíčový zpracovatelský sektor průmyslu,“ dodal.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče je vývoj v průmyslu věrnou reflexí zpomalení růstu české ekonomiky jako celku. „Tuzemský průmysl celý loňský rok zápolil se situací plného využití výrobních kapacit a nedostatku pracovní síly v české ekonomice. Negativní vliv mělo také zpomalení hospodářského růstu a průmyslové aktivity v eurozóně, což je náš hlavní exportní trh,“ uvedl.
„K růstu v minulém roce nejvíce přispěla výroba počítačů, elektroniky a optických přístrojů a kovodělná výroba. Automobilový sektor v podstatě stagnoval. Tuzemský průmysl si tak hledá nové vycházející hvězdy a začíná se specializovat v jiných oblastech, než tomu bylo v minulosti,“ zmínil analytik Raiffeisenbank František Táborský.
Průmyslová výroba loni meziročně rostla v devíti měsících, kromě prosince se snížila ještě v březnu a září. Nejvyšší tempo růstu bylo červencových 10,2 procenta, nejvýraznější pokles byl v březnu o 1,5 procenta.
Situace v průmyslu se podle Kovandy zhoršuje se vstupem do nového roku. „Poprvé za šest let průmyslové podniky propouští. Důvodem je pokles objemu výroby a nových zakázek. Český průmysl doplácí z velké části na neblahý zahraniční vývoj. Částečně si ale za méně zakázek můžeme sami. Z důvodu až přílišného růstu mezd napříč ekonomikou totiž průmysl ztrácí konkurenceschopnost,“ poznamenal.
Analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský souhlasí, že v letošním roce průmysl nečekají lehké časy. „Jeho orientace na export se v této fázi ekonomického cyklu začíná ukazovat jako svazující,“ uvedl. Stále však věří tomu, že se průmyslová produkce letos v průměru vyhne meziročnímu poklesu.
Stavebnictví se může radovat, ale určité signály značí budoucí pokles
Výrazně se loni dařilo stavebnictví. O něco více rostla produkce toho pozemního, meziročně o 8,6 procenta, zatímco inženýrské se zvedlo o osm procent.
„Rok 2018 byl pro stavebnictví úspěšný, růst dosáhl 8,4 procenta. Produkce rostla vysokým tempem na pozemním a inženýrském stavitelství. Orientační hodnota vydaných stavebních povolení sice vzrostla pouze mírně, ale po dvou letech dvouciferných růstů se jedná o dobrý výsledek. Dařilo se také bytové výstavbě, zejména ve fázi dokončování,“ komentovala celoroční výsledky vedoucí oddělení statistik stavebnictví ČSÚ Petra Cuřínová.
Hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček si všímá, že loni klesl počet zaměstnanců ve stavebnictví o 0,4 procenta, přestože průměrná mzda v oboru vzrostla na 37 330 korun. „Nižší počet zaměstnanců ve stavebnictví dokázal navýšit celkovou stavební produkci. Z toho je patrné, že efektivita v českém stavebnictví narůstá,“ poznamenal.
Největším problémem českého stavebnictví je podle něj „byrokratický šiml“. „Proces vydávání nových stavebních povolení je zbytečně složitý a brání rozvoji českých měst. V roce 2018 bylo vydáno 81 174 stavebních povolení, což představuje meziroční pokles o 3,6 procenta. Dobrou zprávou však je, že se přesto daří navyšovat počet zahájených i dokončených bytů, což bude zlepšovat situaci na realitním trhu,“ přiblížil Křeček.
Varovné signály vnímá hlavní ekonom Next Finance Vladimír Pikora. „Sice se ještě hodně staví, a dokonce se zvyšuje produkce, ale předstihové indikátory naznačují pokles. Počet stavebních povolení klesá a klesá i počet zahájených bytů. Naopak roste počet dokončených bytů. Developeři se tak jasně snaží využít poslední situace na dobrý prodej bytů,“ popsal.
České exportéry loni postihl propad vývozu do Británie a Číny
Zahraniční obchod Česka skončil loni v přebytku 132,7 miliardy korun, meziročně tak byl o 30,8 miliardy korun nižší. V porovnání s rokem 2017 se vývoz zvýšil o 3,5 procenta na hodnotu 3,6 bilionu korun a dovoz o 4,6 procenta.
Podle Kovandy tak zahraniční obchod nakonec předčil očekávání. „Z klíčových vývozních destinací loni vzrostl tuzemský export meziročně nejvýrazněji do Nizozemska, a to o 10,1 procenta. Citelně se zvýšil také český export do Ruska, a to o 9,2 procenta. Vývoz do Německa loni stoupl o 2,8 procenta, což je dáno zhoršováním podmínek v německém průmyslu a poměrně vysokou základnou meziročního srovnání,“ přiblížil.
Jedinými dvěma klíčovými odbytišti českého exportu, které se za minulý rok dostaly do minusu, jsou Velká Británie a Čína. „Důvodem poklesu vývozu do Británie je nejistota spojená s procesem jejího vystoupení z Evropské unie a stále přetrvávající hrozba takzvaného tvrdého brexitu,“ nastínil Kovanda. „Pokles vývozu do Číny je dán zpomalením tamní ekonomiky, k němuž přispěla obchodní válka se Spojenými státy,“ doplnil.
„Index exportu sestavovaný Asociací exportérů a Raiffeisenbank upozorňuje na nejistoty spojené s globálním děním. Pokud by došlo k naplnění některých globálních rizik, jako je prudké ochlazení německé ekonomiky, obnovení obchodní války mezi USA a Čínou či komplikace s brexitem, bude i český export vystaven prudkému ochlazení,“ uvedla analytička Raiffeisenbank Eliška Jelínková.
