Elektronické dálniční známky plánuje vláda na rok 2021. Nahradí papírové

Se zavedením elektronických dálničních známek, které nahradí současné papírové, se počítá od roku 2021 a jejich cena by měla zůstat stejná. Uvedl to ministr dopravy Dan Ťok (za ANO). Jeho úřad předložil návrh zákona o pozemních komunikacích, kde sice původně počítal se zvýšením maximálního limitu pro cenu ze současných 1500 na 2000 korun, ale vláda jej v pondělí nechala beze změny.

Podle novely, schválené v pondělí vládou, by dálniční poplatky měly být placeny i snímány elektronicky, papírové kupony pak úplně skončí. V současnosti zákon dovoluje nejvyšší možnou cenu 1500 korun a právě tolik stojí i letošní roční známka. Cena se již několik let neměnila.

O stanovení konkrétních sazeb (roční, měsíční, desetidenní) rozhoduje každoročně vláda. 

Zlevnění dálničních známek podle Ťoka zatím v plánu není. „Musíme si uvědomit, že i vybudování systému něco stojí, takže sice odpadnou náklady na tisk známek, ale náklady zůstávají,“ řekl ministr. Náklady spojené se zavedením nového systému Ťok zatím nezná.

Součástí ministerského návrhu je také osvobození nebo zvýhodnění od poplatků vozidel na alternativní pohon. Zdarma budou po dálnicích jezdit auta na elektrickou energii a vodík, případně hybridy, které v kombinaci s elektřinou nebo vodíkem používají ještě jiné palivo. Emise oxidu uhličitého však v takovém případě nebudou smět přesahovat 50 gramů na kilometr. Za poloviční sazby by pak měly jezdit auta poháněna zemním plynem a biometanem. Vozidel na zkapalněný ropný plyn se zvýhodnění netýká.

Resort dopravy si od zavedení elektronických známek slibuje zvýšení příjmů z dálničních poplatků o 220 milionů korun ročně a zároveň snížení provozních nákladů až o 120 milionů korun za rok.

  • Projednávaný návrh počítá s tím, že bude možné dálniční poplatek uhradit elektronicky prostřednictvím internetu nebo mobilní aplikace.
  • Platby vázané na registrační značku příslušného auta zaeviduje informační systém provozovaný Státním fondem dopravní infrastruktury. Kontrolovat se budou prostřednictvím kamer, ke kontrole by mohly sloužit i mýtné brány. Systém by do budoucna měl umožnit rovněž takzvané krajské dálniční známky, po kterých některé kraje volaly.
  • Zdroj: ČTK

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Rostoucí cena pohonných hmot zvyšuje zájem o elektromobily

Ušetřit tisíce korun měsíčně za dojíždění do práce je jeden z argumentů, který teď zvedá poptávku po elektromobilech. Řidiči ale míří kvůli vysokým pořizovacím cenám hlavně do autobazarů, v některých nyní u elektrických aut zaznamenávají nárůst prodejů. Zájem o elektromobilitu roste, ačkoli její rozvoj stát nijak zásadně nepodporuje.
před 8 hhodinami

České zásoby plynu se ztenčují, jeho nedostatek prý ale nehrozí

Zásoby plynu v Česku se dál ztenčují. Podle ministerstva průmyslu a obchodu jsou nádrže naplněné asi ze čtrnácti procent, loni touto dobou tam bylo 25 procent suroviny. Na rozdílu se podepsalo předchozí chladnější počasí a teď už také cena. Plyn je kvůli válce na Blízkém východě výrazně dražší. Obchodníci proto s plněním rezervoárů na další sezonu vyčkávají, přitom v dubnu s tím už obvykle začínají.
před 9 hhodinami

VideoJaro je ideální dobou pro revizi solárních panelů. Doporučuje se jednou za dva roky

Příchod jara je ideální dobou pro revize solárních panelů. Technici říkají, že zkontrolovat fotovoltaiku je potřeba hlavně kvůli bezpečnosti, ale také proto, aby fungovala na plný výkon. Rozdíl je přitom mezi servisem a revizí. „Servis děláme kvůli funkčnosti technologie, aby nám co nejlépe fungovala. Elektrorevizi děláme kvůli bezpečnosti a výstupem toho je revizní zpráva. Za nás by se měla provádět jednou za dva roky,“ říká vedoucí technické kontroly a standardizace z ČEZ Prodej Michal Kubín. Kolik za kontrolu lidé zaplatí, se liší – většinou je to mezi pěti až deseti tisíci korunami.
před 15 hhodinami

Pět zemí EU požaduje zavedení mimořádné daně pro energetické firmy, píše Reuters

Pět zemí Evropské unie požaduje zavedení mimořádné daně ze zisků energetických společností. Reagují tak na rostoucí ceny pohonných hmot kvůli válce v Íránu, napsala v sobotu agentura Reuters s odvoláním na dopis ministrů financí těchto zemí adresovaný Evropské komisi (EK), do kterého měla možnost nahlédnout.
4. 4. 2026

Rostoucí ceny plynu, elektřiny či dopravy pociťují firmy i spotřebitelé

Zdražování plynu a zčásti i elektřiny už podle provedeného šetření pociťuje většina společností sdružených ve Svazu průmyslu a dopravy. Ekonomové předpokládají, že válka na Blízkém východě zbrzdí celé tuzemské hospodářství. Pokles HDP odhadují na několik desetin procentního bodu. Rozhodujícím faktorem nicméně bude délka konfliktu. První dodavatelé energií už také přistoupili ke zvýšení cen pro domácnosti.
4. 4. 2026

VideoHosté Událostí, komentářů probrali budoucnost USA v NATO i ceny paliv

Americký prezident Donald Trump oznámil další tvrdé údery na Írán i horizont možného konce operací na Blízkém východě. Naopak znovu zkritizoval spojence v NATO, zpochybnil i možné setrvání Washingtonu v Alianci. Debata v Událostech, komentářích se zaměřila i na ceny pohonných hmot, které vlivem blízkovýchodního konfliktu pokračují v růstu, a rozhodnutí vlády o regulaci marží. Diskuze se zúčastnili místopředseda sněmovního výboru pro evropské záležitosti Denis Doksanský (ANO), místopředseda téhož výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD), členka zahraničního výboru Katerina Demetrashvili (Piráti) a členka výboru pro evropské záležitosti Helena Langšádlová (TOP 09). Do debaty, jíž provázel Lukáš Dolanský, se připojil i brigádní generál v záloze František Mičánek.
3. 4. 2026

Trump zavádí nová cla na léky. Týkají se i EU

Americký prezident Donald Trump oznámil zavedení nových cel na některé farmaceutické produkty. Léky z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje a Švýcarska budou podléhat clu ve výši patnáct procent, zatímco dovoz z Velké Británie bude zatížen desetiprocentním clem. Stalo se tak rok po takzvaném Dni osvobození, kdy americký prezident poprvé oznámil uvalení vysokých cel na většinu zemí světa, uvedl irský ekonomický server Business Plus.
3. 4. 2026

Zakladatel obuvnického impéria a vizionář Tomáš Baťa se narodil před 150 lety

Tomáš Baťa vstoupil do historie jako zakladatel obuvnického impéria, které dalece přerostlo hranice Československa a funguje dodnes. Největšího rozmachu podniku se sídlem ve Zlíně se ovšem nedožil – zahynul v 56 letech v červenci 1932 při leteckém neštěstí v Otrokovicích, když se chystal na obchodní cestu do Curychu. Vedení firmy pak převzal jeho poloviční bratr Jan Antonín Baťa. Odborníci i obdivovatelé baťovského podnikatelského zázraku se dodnes přou o to, který ze sourozenců byl úspěšnější. Tomáš Baťa se narodil před 150 lety, 3. dubna 1876, ve Zlíně.
3. 4. 2026
Načítání...