Trojice německých letišť kvůli stávce zrušila přes 640 letů, dotýká se to i Česka

Kvůli stávce bezpečnostního personálu zrušila německá letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu, Stuttgartu a Düsseldorfu více než 640 letů původně plánovaných na čtvrtek. Odpadlo i několik spojů s Prahou.

Trojice důležitých německých letišť je ve čtvrtek od brzkých ranních hodin výrazně prázdnější než obvykle. Pasažéři byli o výstražné stávce dopředu informováni, a tak většinou na letiště vůbec nedorazili. Ti, jejichž spoj zrušen nebyl, mají počítat s možným zpožděním a přijít s dostatečným předstihem. Dohromady se má celodenní protest dotknout asi 110 tisíc
cestujících. A rušení ovlivňuje i nákladní dopravu.

V Düsseldorfu kvůli stávce, kterou zde doprovází i demonstrace bezpečnostního personálu, bude zrušeno celkem 350 odletů a příletů ze zhruba 570 plánovaných, ve Stuttgartu 142 z 270 a v Kolíně nad Rýnem/Bonnu 131 ze 199.

Česka se dotklo například zrušení spoje z Düsseldorfu, který měl do Prahy odletět v 07:00 SEČ. Další lety do Prahy, které odpadly, normálně z tohoto západoněmeckého města startují v 15:00 SEČ a 18:35 SEČ. Zrušena byla také trojice příletů z české metropole. Z Kolína nad Rýnem/Bonnu odpadl spoj ve 12:20 SEČ i zpětný let, který měl přistát v 15:20 SEČ. Mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň řekl, že zrušen byl i jeden zpáteční let z Mnichova. U toho však není zřejmé, zda má souvislost právě se stávkou, či spíše s počasím v bavorské metropoli.

Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur

Výstražná stávka navazuje na obdobný protest z pondělka, kdy bezpečnostní personál na čtyři hodiny přerušil práci na dvojici berlínských letišť. Zrušeno kvůli tomu bylo několik desítek letů. Čtvrteční akce je tak svým rozsahem výrazně větší.

Stávky mají být podle odborů Verdi jasným signálem pro zaměstnavatele, aby poskytli lepší nabídku zhruba 23 tisícům bezpečnostních pracovníků na německých letištích. Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur (511 korun). Zatím přitom někteří ze zaměstnanců v tomto sektoru berou jen 12,90 eura (331 korun) na hodinu. Příští vyjednávací kolo se má uskutečnit 23. ledna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

VideoLibanonská ekonomika krvácí

Válka v Libanonu mezi Izraelem a Hizballáhem devastuje tamní křehkou ekonomiku, podle čerstvých vládních odhadů země přijde asi o sedm procent svého HDP. Tři ze čtyř malých firem během války přerušily provoz. „Lidé místo toho, aby zaplatili za kávu nebo drink třináct či čtrnáct dolarů, tak si radši řeknou: ‚Ne, za ty peníze si koupím chleba nebo třeba pohonné hmoty‘,“ vysvětluje majitel baru v Bejrútu Nino Aramúní, proč se jeho podniku nedaří. V zemi závislé na dieselových generátorech se navíc jakýkoliv výkyv v ceně ropy okamžitě promítá do všech cen. Analytik Nizar Ghanem vyčíslil škody aktuálního konfliktu na v přepočtu čtvrt bilionu korun. Kvůli hospodářskému tlaku je velká část obyvatel Libanonu otevřena mírovým rozhovorům s Izraelem, přestože jeho armáda okupuje jižní pohraničí země a demoluje tamní vesnice.
před 5 hhodinami

Sněmovna schválila novelu rozpočtových zákonů

Poslanecká sněmovna v pátek i přes kritiku opozice schválila novelu zákonů o veřejných rozpočtech. Vláda podle návrhu bude moci mimo jiné navyšovat výdaje na strategické stavby podle liniového zákona nad schválené výdajové rámce. Novelu ale ještě musí schválit Senát a podepsat prezident. Opozice navíc avizovala, že se kvůli obsahu materiálu i zařazení pevného hlasování obrátí na Ústavní soud. Zákonodárci v pátek schválili rovněž dvě sociální předlohy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřes čtyřicet procent nově prodaných vozů v Česku tvoří elektroauta

Víc než čtyřicet procent nově prodaných vozů tvoří elektroauta. Aktuálně se navíc českému automobilovému trhu daří – zákazníci od ledna do dubna koupili skoro 83 tisíc aut, o dvě a půl procenta víc než loni. A lepší výsledky vykazuje i výroba – tuzemské automobilky vyprodukovaly přes 525 tisíc osobních vozů. I přesto, že automobilky vyrábí víc elektrifikovaných vozů, zájem o ně je menší, než se předpokládalo. Pokud společnosti takových modelů neprodají dostatek, hrozí jim vysoké pokuty za neplnění emisních cílů.
před 6 hhodinami

Poslanci se věnovali chystaným změnám v superdávce

Zástupci všech poslaneckých klubů se ve čtvrtek sešli na ministerstvu práce a sociálních věcí, kde jednali o změnách v superdávce. Týkat se mají například podpory samoživitelů nebo nákladů na bydlení. Ministr práce Aleš Juchelka (ANO) chce úpravy ve sněmovně prosadit do konce října.
před 20 hhodinami

Resort financí nabízí možnost nakoupit tři druhy státních dluhopisů

Ministerstvo financí od čtvrtka nabízí lidem možnost nákupu státních dluhopisů. Obligace jsou ve třech typech, a to pětiletý fixní, pětiletý protiinflační a tříměsíční, řekla ve čtvrtek na brífinku ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Lišit se budou výší výnosu. Upisovací období pro první emisi Dluhopisů Republiky potrvá do 28. června, obligace bude nutné zaplatit do 7. července. Vlastní emise bude vydána 15. července. Analytici znovuzavedení kvitují a dluhopisy označují za potenciální konkurenty spořicích účtů.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Vztahy Číny s USA jsou nejdůležitější na světě, shodli se Trump a Si Ťin-pching

Setkání čínského prezidenta Si Ťin-pchinga s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem skončilo po zhruba dvou hodinách, následně navštívili Chrám nebes. Poté se Trump zúčastnil státní večeře. Si Ťin-pching prohlásil, že vztahy mezi Čínou a USA jsou nejdůležitějšími bilaterálními vztahy na světě. Podle čínských médií ale Si během jednání uvedl, že země se mohou dostat do střetu, pokud by Washington postupoval „chybně“ v otázce Tchaj-wanu.
14. 5. 2026Aktualizováno14. 5. 2026

Milka zmenšením čokolády klamala spotřebitele, rozhodl německý soud

Německý soud rozhodl, že výrobce čokolády Milka podvedl spotřebitele a porušil zákon o hospodářské soutěži. Ve stejném obalu bylo totiž méně čokolády a podle soudu nebylo na výrobku zřetelné upozornění na změnu gramáže. Cena se na začátku loňského roku i přes nižší hmotnost zvýšila. Informoval o tom server BBC.
14. 5. 2026

Vedení Fedu přebere Warsh. Provází ho podezření z podřízenosti Bílému domu

Do čela americké centrální banky Federálního rezervního systému (Fed) nastupuje Kevin Warsh, ve funkci ho potvrdil Senát USA. Jeho předchůdce Jerome Powell čelil tlaku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby snížil úrokové sazby. Někteří bankéři a investoři se obávají, že Warsh půjde na ruku Bílému domu. On sám hovoří o nové „dohodě mezi Fedem a ministerstvem financí“ nebo o snižování rozvahy centrální banky, která několikanásobně narostla po finanční krizi v roce 2008.
14. 5. 2026
Načítání...