Trojice německých letišť kvůli stávce zrušila přes 640 letů, dotýká se to i Česka

Kvůli stávce bezpečnostního personálu zrušila německá letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu, Stuttgartu a Düsseldorfu více než 640 letů původně plánovaných na čtvrtek. Odpadlo i několik spojů s Prahou.

Trojice důležitých německých letišť je ve čtvrtek od brzkých ranních hodin výrazně prázdnější než obvykle. Pasažéři byli o výstražné stávce dopředu informováni, a tak většinou na letiště vůbec nedorazili. Ti, jejichž spoj zrušen nebyl, mají počítat s možným zpožděním a přijít s dostatečným předstihem. Dohromady se má celodenní protest dotknout asi 110 tisíc
cestujících. A rušení ovlivňuje i nákladní dopravu.

V Düsseldorfu kvůli stávce, kterou zde doprovází i demonstrace bezpečnostního personálu, bude zrušeno celkem 350 odletů a příletů ze zhruba 570 plánovaných, ve Stuttgartu 142 z 270 a v Kolíně nad Rýnem/Bonnu 131 ze 199.

Česka se dotklo například zrušení spoje z Düsseldorfu, který měl do Prahy odletět v 07:00 SEČ. Další lety do Prahy, které odpadly, normálně z tohoto západoněmeckého města startují v 15:00 SEČ a 18:35 SEČ. Zrušena byla také trojice příletů z české metropole. Z Kolína nad Rýnem/Bonnu odpadl spoj ve 12:20 SEČ i zpětný let, který měl přistát v 15:20 SEČ. Mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň řekl, že zrušen byl i jeden zpáteční let z Mnichova. U toho však není zřejmé, zda má souvislost právě se stávkou, či spíše s počasím v bavorské metropoli.

Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur

Výstražná stávka navazuje na obdobný protest z pondělka, kdy bezpečnostní personál na čtyři hodiny přerušil práci na dvojici berlínských letišť. Zrušeno kvůli tomu bylo několik desítek letů. Čtvrteční akce je tak svým rozsahem výrazně větší.

Stávky mají být podle odborů Verdi jasným signálem pro zaměstnavatele, aby poskytli lepší nabídku zhruba 23 tisícům bezpečnostních pracovníků na německých letištích. Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur (511 korun). Zatím přitom někteří ze zaměstnanců v tomto sektoru berou jen 12,90 eura (331 korun) na hodinu. Příští vyjednávací kolo se má uskutečnit 23. ledna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
před 3 hhodinami

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
před 11 hhodinami

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
včera v 13:45

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
včera v 07:20

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
2. 7. 2026

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
2. 7. 2026Aktualizováno2. 7. 2026

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
2. 7. 2026

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
2. 7. 2026

Evropský pohled