Trojice německých letišť kvůli stávce zrušila přes 640 letů, dotýká se to i Česka

Kvůli stávce bezpečnostního personálu zrušila německá letiště v Kolíně nad Rýnem/Bonnu, Stuttgartu a Düsseldorfu více než 640 letů původně plánovaných na čtvrtek. Odpadlo i několik spojů s Prahou.

Trojice důležitých německých letišť je ve čtvrtek od brzkých ranních hodin výrazně prázdnější než obvykle. Pasažéři byli o výstražné stávce dopředu informováni, a tak většinou na letiště vůbec nedorazili. Ti, jejichž spoj zrušen nebyl, mají počítat s možným zpožděním a přijít s dostatečným předstihem. Dohromady se má celodenní protest dotknout asi 110 tisíc
cestujících. A rušení ovlivňuje i nákladní dopravu.

V Düsseldorfu kvůli stávce, kterou zde doprovází i demonstrace bezpečnostního personálu, bude zrušeno celkem 350 odletů a příletů ze zhruba 570 plánovaných, ve Stuttgartu 142 z 270 a v Kolíně nad Rýnem/Bonnu 131 ze 199.

Česka se dotklo například zrušení spoje z Düsseldorfu, který měl do Prahy odletět v 07:00 SEČ. Další lety do Prahy, které odpadly, normálně z tohoto západoněmeckého města startují v 15:00 SEČ a 18:35 SEČ. Zrušena byla také trojice příletů z české metropole. Z Kolína nad Rýnem/Bonnu odpadl spoj ve 12:20 SEČ i zpětný let, který měl přistát v 15:20 SEČ. Mluvčí Letiště Praha Roman Pacvoň řekl, že zrušen byl i jeden zpáteční let z Mnichova. U toho však není zřejmé, zda má souvislost právě se stávkou, či spíše s počasím v bavorské metropoli.

Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur

Výstražná stávka navazuje na obdobný protest z pondělka, kdy bezpečnostní personál na čtyři hodiny přerušil práci na dvojici berlínských letišť. Zrušeno kvůli tomu bylo několik desítek letů. Čtvrteční akce je tak svým rozsahem výrazně větší.

Stávky mají být podle odborů Verdi jasným signálem pro zaměstnavatele, aby poskytli lepší nabídku zhruba 23 tisícům bezpečnostních pracovníků na německých letištích. Odbory požadují zvýšení hodinové mzdy na 20 eur (511 korun). Zatím přitom někteří ze zaměstnanců v tomto sektoru berou jen 12,90 eura (331 korun) na hodinu. Příští vyjednávací kolo se má uskutečnit 23. ledna. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Platy ve státní sféře porostou podle Babiše i v rozpočtovém provizoriu

Platy učitelů, policistů, vojáků, úředníků a dalších státních zaměstnanců by od ledna mohly vzrůst i přesto, že Česko bude od začátku roku v rozpočtovém provizoriu. V rozhovoru pro ČT to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Provizorium přitom umožňuje vládě utratit každý měsíc jen dvanáctinu výdajů z předchozího roku. Třeba budoucí ministr školství Robert Plaga (za ANO) plánuje tarifní platy učitelů zvýšit od ledna o sedm procent. Stejný nárůst pro ně schválila na podzim i vláda Petra Fialy (ODS).
před 6 hhodinami

Města plánují na příští rok deficitní rozpočty, realita může být jiná

Města po celém Česku schvalují návrhy rozpočtů pro příští rok. I tentokrát mají ta největší v plánu hospodařit většinou se schodky. U Prahy a všech sedmadvaceti statutárních měst je schválený nebo navržený deficit dohromady přes 21 miliard korun. Realita se proti schválenému rozpočtu u měst často dost liší. Radnice tak třeba peníze neutratí a končí v plusu nebo na nule. Za přebytky na účtech je opakovaně kritizuje ministerstvo financí.
před 21 hhodinami

Chudobu způsobují hlavně drahé nájmy, ukazuje analýza a hledá řešení

Hlavní příčinou chudoby v Česku nejsou nízké příjmy, ale drahé a nedostupné bydlení. Zatímco podíl lidí žijících v nájmu v posledních letech roste, počet rodin i mladých, kteří si mohou dovolit vlastní bydlení, klesá. Nájemné se ale zvyšuje výrazně rychleji než výdělky, vyplývá z analýzy Platformy pro sociální bydlení a dalších organizací. Navrhují řadu opatření, jak krizi zmírnit už v nadcházejícím volebním období.
12. 12. 2025

Hosté Událostí, komentářů debatovali o klimatických cílech EU

Evropský parlament oznámil odsunutí platnosti emisních povolenek ETS 2 na rok 2028. Nový klimatický cíl je pak do roku 2040 snížit emise o devadesát procent oproti roku 1990. Z pěti procent se ale členské státy budou moci vykoupit takzvanými uhlíkovými kredity. Podle poslankyně Bereniky Peštové (ANO) jsou cíle EU příliš ambiciózní, některé protichůdné a nesplnitelné. „Evropa v současné době svými nesmyslnými cíli páchá sebevraždu, ve smyslu sebevraždy průmyslové,“ uvedla Peštová v Událostech, komentářích. Poslankyně Gabriela Svárovská (Zelení, klub Pirátů) v debatě moderované Martinem Řezníčkem uvedla, že investice do zelené transformace je důležité provádět tak, aby směřovaly k perspektivním odvětvím a dekarbonizaci.
12. 12. 2025

Neortodoxní, ale potřebné, říká o využití zmrazených aktiv Hulicius. Koten vidí rizika

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) ve čtvrtek se šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou hovořil o přípravách klíčového summitu, který se uskuteční za týden. Má rozhodnout mimo jiné o financování Ukrajiny pomocí půjčky ze zmrazených ruských aktiv. Babiš si zatím není jistý, jestli by se Česko mělo podílet na finančních zárukách. Poslanec Radek Koten (SPD) v Událostech, komentářích uvedl, že takový krok by mohl negativně ovlivnit finance eurozóny a destabilizovat finanční trh. Podle náměstka ministra zahraničí v demisi Eduarda Huliciuse (KDU-ČSL) jde o „neortodoxní“ nástroj, který je ovšem potřeba. Hosté v debatě moderované Martinem Řezníčkem probrali také jednání o příměří v ruské válce na Ukrajině a výdaje na obranu.
12. 12. 2025

Objem hypoték v listopadu klesl

Banky a stavební spořitelny v Česku poskytly v listopadu hypotéky za 37,1 miliardy korun, což je proti říjnu pokles o čtyři procenta. Nové úvěry bez refinancování klesly podobně na 28,1 miliardy korun. Průměrné úrokové sazby nových úvěrů zůstaly na říjnových 4,48 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a spořitelny poskytující hypotéky na českém trhu.
12. 12. 2025

Trump nařídil centralizaci regulace AI na federální úrovni

Americký prezident Donald Trump nařídil v noci na pátek centralizaci regulace umělé inteligence. To by mělo znemožnit jednotlivým americkým státům schvalovat vlastní regulace AI, píše agentura Reuters. Převedení regulace na federální úroveň požadují velké technologické firmy.
12. 12. 2025

Nůžky příjmů i bohatství se dál rozevírají. A stále rychleji

Jen tisícina procenta světové populace, tedy méně než šedesát tisíc multimilionářů, vlastní třikrát více bohatství než nejchudší polovina světa, vyplývá ze Zprávy o světové nerovnosti, která je založená na datech dvou set výzkumníků ve spolupráci s Rozvojovým programem OSN. Ti zároveň zjistili, že deset procent nejbohatších lidí na světě vydělává více než zbývajících devadesát procent dohromady.
11. 12. 2025
Načítání...