Největší slabinou letošního rozpočtu jsou jeho vysoké sociální výdaje, říká Zamrazilová

Slabinou státního rozpočtu na rok 2019 je naplánovaný výnos daně z příjmů právnických osob, a zejména zvýšené sociální výdaje, uvedla v pořadu Devadesátka ČT24 předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Připomněla, že mezi prvním a druhým čtvrtletím loňského roku se pravděpodobně zlomil ekonomický cyklus a nastává ochlazování ekonomiky. Právě to pak může zasáhnout letošní reálné příjmy státu ze zmíněné korporátní daně.

Video 90’ ČT24 - Státní rozpočet 2018
video

Eva Zamrazilová v Devadesátce ČT24 o státním rozpočtu 2018 a 2019

Výnos daně z příjmů právnických osob může být podle Zamrazilové ovlivněn také růstem mezd, který bude „ukusovat“ firemní zisky. Rizikem může být rovněž letošní nižší spotřeba, která by zasáhla výnos daně z přidané hodnoty. Menší otazník je u daně z pojistného a u daně z příjmů fyzických osob. 

O možnosti, že by příjmová stránka letošního rozpočtu byla nadhodnocena, svědčí podle ekonomky zatím jen „mírné signály“. Národní rozpočtová rada naopak kritizovala nadměrně zvýšené výdaje. „Tady se v občanech vyvolala fikce, že si můžeme dovolit podstatně sociálnější stát, než ve kterém jsme až doposud žili a žijeme,“ uvedla Zamrazilová. Celkově se domnívá, že státní rozpočet by měl být v dobrých dobách koncipován jako vyrovnaný. 

„Jako velký problém vidím to, že v sociální politice se schyluje k dalším požadavkům. To vidím jako velké riziko státního rozpočtu pro rok 2019.“

Eva Zamrazilová

předsedkyně Národní rozpočtové rady

Zamrazilová hodnotila i hospodaření státu za rok 2018, které skončilo s přebytkem 2,9 miliardy korun. Schválený rozpočet přitom počítal se schodkem 50 miliard korun.

Daňové příjmy byly podle ní velmi přesně predikovány. Zmínila, že například u DPH byl rozdíl pouze minus dvě miliardy korun, spotřební daně plus pět miliard, u daně z právnických osob minus jedna miliarda. Jako hlavní příčinu rozdílu (52,9 miliardy korun) mezi výsledkem a plánem rozpočtu vidí trh práce s nečekaně rychlým růstem platů a mezd. Dále pak například růst příjmů z prodeje emisních povolenek o devět miliard korun a také vyšší příjem z evropských peněz. Právě jejich čerpání se dá predikovat velmi obtížně, podotkla. 

V další části pořadu se pak debata vedla především o důchodovém systému a jeho reformě. Právě důchody představují největší podíl na výdajích rozpočtu. 

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Skopeček (ODS) uvedl, že vláda se zaměřuje jen na příjmovou stránku rozpočtu: snaží se „z kapes daňových poplatníků vytahat stále více peněz“. Nezabývá se však podle něho výdaji rozpočtu, a to zejména na zdravotní a penzijní systém. Ty jsou podle Skopečka neudržitelné, pokud se s tím nic neudělá. 

Podotkl, že stárnoucí obyvatelstvo bude znamenat stále větší výdaje. Přitom ekonomicky aktivních lidí, kteří na to budou vydělávat, bude stále méně. 

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jan Volný (ANO) se domnívá, že se nepodceňuje „fenomén toho, aby na důchody byly peníze“. Řekl, že nás ještě čeká „smysluplná důchodová reforma,“ kterou vláda připravuje.

Místopředseda rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Mikuláš Ferjenčík (Piráti) zdůraznil, že čas na reformu důchodového systému se krátí: po roce 2030 začnou odcházet do důchodu velmi silné populační ročníky a na pracovní trh přijde naopak mnohem méně lidí. V této souvislosti kritizoval, že vláda nedává stranou peníze od státních podniků, ale zapojuje je do běžného provozu státu.

Také Zamrazilová se domnívá, že čas pro důchodovou reformu se krátí. „Bude to velmi dlouhá a bolestná debata o parametrech, kterými je možné problém vybalancovat,“ uvedla. Za tyto parametry považuje otázku, lze-li prodloužit věk odchodu do důchodu, komu a o kolik, či bude-li společnost ochotna tolerovat nižší důchod proti mzdě (nyní 40 %, tzv. náhradový poměr). K dalším zvažovaným možnostem patří zvýšit daně, případně zda se zadlužit.  

Volný k tomu podotkl, že v úvahu přichází většina zmíněných možností, s výjimkou zadlužení.