Zákaz jednorázových brček, nádobí, tyčinek do uší či polystyrenových obalů nebo třeba nádob na potraviny a nápoje by měl začít platit za dva roky. Shodli se na tom vyjednavači členských zemí Evropské unie při přípravě prozatímního dokumentu. Regulace se bude týkat produktů, které znečištují planetu tzv. mikroplasty – právě ty se nejsnáze dostávají do moří a oceánů. Některé zdejší firmy nebo pořadatelé akcí přitom na regulaci nečekají, sami se snaží omezit jednorázové plasty a mění je za jiné materiály. Česká televize se o tom přesvědčila na současných vánočních trzích.
Jednorázové plastové výrobky budou za dva roky zakázány. Jejich náhrady se zkoušejí už dnes
Události: Zákaz plastů na jedno použití a jejich náhrady (zdroj: ČT24)
Koledy doprovázené jídlem či svařeným vínem vytvářejí atmosféru vánočního trhu na Staroměstském náměstí v Praze. Redaktor ČT zaznamenal případy, kdy se tu poprvé objevilo nádobí ze speciálního materiálu, který jde zkompostovat. Tácky, příbory nebo kelímky.
Například firma Taiko zavedla servírovací nádobí z biokompostovatelného materiálu, což znamená, že se zhruba v desítkách dnů následně zcela rozloží. A třeba brčka na Staroměstském náměstí nevedou vůbec.
Právě obaly od občerstvení tvoří podle pořadatelů většinu odpadů, které na trzích vzniknou. Nyní končí v popelnici.
V Brně na vánočních trzích na náměstí Svobody používají už od roku 2015 vratné kelímky. Poté, co lidi horké nápoje vypijí, se znovu použijí. Je ale také pravda, že k vymytí je firma vozí do speciální umývárny 177 kilometrů daleko.
Na vánočních trzích v Olomouci nalévají prodejci punč do papírových kelímků. Návštěvníci ale mají i druhou variantu – keramický hrnek s motivy města, který si mohou koupit přímo u stánků.
Zákaz jednorázových plastových výrobků
Česko podle ministra životního prostředí Richarda Brabce (ANO) hlavní cíle současného evropského tažení podporuje. Ekologové pak chválí rychlost, s jakou směrnice vznikla: s návrhem přišla Evropská komise letos v květnu. Například v tom, jak snížit spotřebu obalů, by ale podle nich měl být text přísnější.
Dohodu má koncem ledna schválit ještě Evropský parlament. Česko stejně jako další státy by ji pak mělo provést do dvou let.
„Evropská komise i Evropský parlament chtěly nějaké konkrétní číslo, o kolik procent to státy sníží. Neprošlo ale vůbec žádné číslo, státy se jenom zavázaly, že to sníží,“ řekl odpadový expert Hnutí DUHA Ivo Kropáček.
Podle asociace odpadových firem bude potřeba změnit kromě spotřeby i samotnou výrobu.
„V tuto chvíli je ve žluté popelnici nějakých 40 druhů různých plastů a to je velice obtížné recyklovat. Pokud by jich tam bylo deset druhů, tak i pro tu recyklaci je to rozumnější,“ uvedl výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství Petr Havelka. Asociace navrhuje jít cestou daňového zvýhodnění.
Deset nejčastějších výrobků z plastů nalezených v mořích
Plasty se používají ve všech odvětvích, bez nich by společnost nebyla tam, kde je. Zlepšují hygienické návyky, zdravotnictví nebo průmysl. Zároveň ale můžou být pro přírodu problémem. Hlavně kvůli svému chemickému složení. Jejich doba rozkladu v přírodě je od jednoho měsíce po stovky až tisíce let.
Nejčastějším odpadem v přírodě jsou plastový kelímek či igelitová taška. Pokud na ně bude svítit slunce, pak se rozkládají až dvacet let. Zahrabané ale vydrží až sto. U plastových lahví je to ještě déle.
Jak dlouho se rozkládají odpadky?