Trump se naštval na General Motors kvůli chystanému rušení továren. Hrozí jí ztrátou výhod

Americký prezident Donald Trump v úterý ostře kritizoval největší americkou automobilku General Motors (GM) za její plán zrušit tisíce pracovních míst v Severní Americe a uzavřít tam několik továren.

Prezident se ještě před pondělním oznámením firmy sešel s šéfkou General Motors Mary Barraovou a řekl jí, že má „problém“, pokud továrna v americkém státě Ohio zůstane zavřená. V úterý Trump firmě pohrozil odebráním subvencí, na což akcie GM reagovaly prudkým poklesem.

„Měli by tam ksakru rychle otevřít novou fabriku,“ uvedl prezident pro list The Wall Street Journal (WSJ). Před skupinou novinářů pak dodal, že Spojené státy pro automobilku mnoho udělaly a mohou na ni vyvinout tlak.

V rámci restrukturalizace aktivit GM uvažuje o uzavření až pěti severoamerických továren. Podle dosavadních zpráv by mohlo jít o továrny v amerických státech Ohio, Michigan a Maryland a v kanadském Ontariu. Znepokojení proto vyjádřil také kanadský premiér Justin Trudeau. Firma také plánuje zrušit tři továrny mimo Severní Ameriku.

Na svém twitterovém účtu Trump později napsal, že Bílý dům zkoumá možnost zrušit všechny subvence pro General Motors, včetně podpory elektromobilů. Zároveň vyjádřil zklamání ohledně plánovaného zavírání továren GM ve Spojených státech.

„Nic se nezavírá v Mexiku a Číně. USA zachránily General Motors a oni nám takhle děkují,“ napsal. GM musela v roce 2009 požádat o ochranu před věřiteli a vláda tehdy investovala do záchrany podniku zhruba 50 miliard dolarů.

Na elektromobily GM se ve Spojených státech v rámci federálního zákona také vztahuje daňové zvýhodnění v hodnotě 7500 dolarů (zhruba 172 tisíc korun). Podle agentury Reuters však není jasné, jakým způsobem by vláda mohla toto zvýhodnění omezit. Akcie GM nicméně po Trumpových tweetech oslabily asi o čtyři procenta.

Trump: Zapomněli, odkud jsou

Trump po GM požaduje, aby přestala vyrábět auta v Číně, která je přitom jejím největším odbytištěm. „Myslím, že zapomněli, odkud jsou,“ řekl prezident deníku The Wall Street Journal.

Hlava státu se snaží vrátit výrobu do USA a i za tímto účelem uvalila na dovoz z Číny cla. Nicméně v dnešním globalizovaném světě potřebují mít automobilky továrny co nejblíže zákazníkům, větší vzdálenost jim zvyšuje náklady. „I kdyby clo bylo nulové, GM by stejně výrobu pro čínský trh do USA nepřesunula,“ domnívá se analytik společnosti Sanford C. Bernstein Robin Zhu.

Vyšší cla nutí výrobce automobilů, aby v zámoří vyráběli více, nikoliv méně aut, souhlasí analytička společnosti Macquarie Group Janet Lewisová. „Vzhledem k tomu, že zákazníci GM jsou v Číně, nedávalo by ekonomicky smysl vyvážet z USA do Číny,“ říká Lewisová.

I na tento problém má ale šéf Bílého domu recept. Když Barraová vysvětlila zavírání továren klesajícím odbytem v USA, poradil jí Trump, aby automobilka uvedla na trh nějaký model, který by se dobře prodával.

Cílem plánované restrukturalizace největší americké automobilky je snížit náklady a soustředit se na samořízená auta a elektromobily. Ušetřit by měla firmě zhruba šest miliard dolarů (137 miliard korun). Podle agentury AP by se propouštění mohlo dotknout až 14 tisíc zaměstnanců. Uzavřeno by podle pondělního sdělení podniku mělo být až pět severoamerických továren a další tři mimo Severní Ameriku. Číny se uzavírky nedotknou.

Příprava nových cel?

Německý list Wirtschaftswoche na svých internetových stránkách v úterý uvedl, že Trump by mohl již příští týden uvalit nová cla na dovoz automobilů do Spojených států. Zpráva měla negativní dopad na akcie evropských automobilek, například německých firem Volkswagen, BMW a Daimler. 

„Zpráva ministerstva obchodu leží na prezidentově stole,“ píše Wirtschaftswoche s odvoláním na zdroje z EU. „Trump o clech možná rozhodne již příští týden po setkání (skupiny velkých světových ekonomik) G20 v Buenos Aires,“ dodává.

Zpráva ministerstva doporučuje zavedení 25procentního cla na dovoz automobilů ze všech zemí kromě Kanady a Mexika. Cla by podle ní měla platit bez výjimky pro všechny typy osobních automobilů, uvedl Wirtschaftswoche.

Mluvčí ministerstva v úterý nicméně prohlásila, že konečnou zprávu o výsledcích vyšetřování prezident ještě neobdržel. Agentura Reuters už před dvěma týdny informovala, že návrh zprávy koluje mezi federálními úřady v rámci procesu připomínkování.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 1 hhodinou

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...