Poptávku po ropě ohrožují elektromobily a čistší paliva, uvádí energetická agentura

Automobily na elektrický pohon a účinnější technologie spotřeby paliv sníží poptávku po ropě do roku 2040 víc, než se očekávalo. Ve svém výhledu globálního energetického trhu to uvedla Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Svět ale podle ní stále může čelit krizi nabídky, pokud nebude dostatečně investovat do nové produkce. Pro příští rok ale zatím platí výhled, že ropy bude na trhu až příliš. Podle OPEC totiž světová ekonomika zpomaluje a dodávky konkurenčních zemí rostou rychleji, než se čekalo.

Ústřední scénář předpokládá, že poptávka po ropě se bude až do roku 2025 každoročně zvyšovat v průměru o jeden milion barelů denně. Následně se tempo růstu ustálí na hodnotě 250 tisíc barelů denně a v roce 2040 dosáhne poptávka vrcholu 106,3 milionu barelů ropy denně.

„Proti loňskému výhledu byla poptávka po ropě v roce 2040 zvýšena o více než jeden milion barelů denně,“ uvedla IEA. Jedním z důvodů jsou podle ní přísnější požadavky na účinnost spalování v USA.

V roce 2040 bude jezdit 300 milionů elektromobilů

Stejně jako vloni agentura předpokládá, že v roce 2040 bude na silnicích jezdit na 300 milionů elektromobilů, nově ale odhaduje, že kvůli těmto vozům klesne poptávka po ropě o 3,3 milionu barelů denně, zatímco dříve počítala s poklesem o 2,5 milionu barelů denně. Ještě významnější pro zpomalení poptávky je ale efektivita spotřeby konvenčních paliv. Z tohoto důvodu může poptávka po ropě být v roce 2040 nižší o více než devět milionů barelů denně.

Agentura očekává, že poptávka po ropě v silniční dopravě do roku 2040 dosáhne 44,9 milionu barelů denně z loňských 41,2 milionu barelů denně. Poptávka průmyslu by se měla zvýšit na 23,3 milionu z loňských 17,8 milionu barelů denně.

Největší poptávka po ropě bude z Číny a Indie

Celosvětový růst poptávky po ropě bude pocházet z rozvíjejících se ekonomik v čele s Čínou a Indií, zatímco u vyspělejších ekonomik zřejmě bude do roku 2040 v průměru klesat ročně o více než 400 tisíc barelů denně, uvedla IEA.

obrázek
Zdroj: ČT24

Celosvětová flotila osobních automobilů se do roku 2040 podle odhadu agentury zvýší o 80 procent na dvě miliardy. To je stejný odhad jako v loňském výhledu.

Na straně nabídky budou do roku 2025 dominovat Spojené státy, které jsou už teď největším světovým producentem ropy. Ze současných asi 11,6 milionu barelů denně zvýší těžbu ropy o 5,2 milionu barelů denně. Poté se podle IEA bude těžba v USA snižovat. Podíl Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) na trhu ropy se do roku 2040 zvýší na 40 procent ze současných asi 30 procent.

„Analýza ukazuje, že spotřeba ropy se v příštích desetiletích bude zvyšovat díky růstu poptávky petrochemického průmyslu, přepravních služeb a letecké přepravy. Pokrýt tento růst ale znamená, že schvalování konvenčních ropných projektů se musí zdvojnásobit ze stávající nízké úrovně,“ uvedl výkonný ředitel IEA Fatih Birol.

„Výroba automobilů je perspektivní průmyslové odvětví, které v příštích dvou desetiletích zažije velký boom v rozvíjejícím se světě. Dominantní část poptávky po automobilech bude tvořit asijský trh, který nadále bude preferovat konvenční paliva,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.

Snahy vyspělých zemí snižovat spotřebu ropy se tak podle něho nesetkávají s pochopením v rozvíjejícím se světě. „Tamní obyvatelé začínají bohatnout a chtějí využívat výdobytky moderní doby v čele s automobily. Vzhledem k očekávání populační expanze, kdy kolem roku 2040 se počet lidí na planetě bude blížit devíti miliardám, je pravděpodobné, že výrazně vzroste počet osobních automobilů,“  dodává.

Pro příští rok však OPEC varuje, že bude ropy až moc

V příštím roce by se na trhu mohl objevit přebytek ropy, protože světová ekonomika zpomaluje a dodávky od konkurenčních zemí rostou mnohem rychleji, než se očekávalo. Ve své zprávě o situaci na trhu s ropou to uvedla Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Podle kartelu je to důvod, proč by na svém zasedání příští měsíc měl rozhodnout o snížení produkce.

OPEC jen několik měsíců po zvýšení těžby opět mluví o jejím snížení, a to kvůli poklesu cen a růstu dodávek od jiných producentů než těch, se kterými se dohodl na koordinaci těžby. Tento posun však zřejmě zhorší vztahy členských zemí kartelu s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který v pondělí vyzval OPEC, aby těžbu nesnižoval.

Podle úterní zprávy by celosvětová poptávka po ropě v příštím roce měla vzrůst o 1,29 milionu barelů denně. To je o 70 tisíc barelů méně, než OPEC očekával minulý měsíc. Svůj výhled poptávky tak organizace snížila již čtvrtý měsíc po sobě.

Dodávky ropy ze zemí, které nejsou členy kartelu se mají zvýšit o 2,23 milionu barelů denně. To je o 120 tisíc barelů denně více, než OPEC uváděl v minulé zprávě. „I když ropný trh nyní dosáhl rovnováhy, odhady na rok 2019 u růstu dodávek mimo OPEC naznačují vyšší objem, který překoná růst světové poptávky po ropě, což způsobí zvýšení nadměrných dodávek na trh,“ uvádí se ve zprávě. „Nedávná revize prognózy globálního ekonomického růstu směrem dolů a související nejistoty potvrzují vznikající tlak na poptávku po ropě zaznamenaný v minulých měsících.“

Spolu s Ruskem a některými dalšími světovými producenty se OPEC v červnu dohodl na zvýšení produkce. Předcházel tomu Trumpův tlak kvůli vysokým cenám ropy. O nových těžebních cílech by měla skupina jednat 6. prosince, uvedla agentura Reuters. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Ropa a plyn výrazně zdražují po útocích hútíů na Saúdskou Arábii

Ceny ropy na začátku týdne výrazně rostou po nových útocích hútíů na Saúdskou Arábii a po íránských útocích na lodě v Perském zálivu. Dál se zvýšily obavy o dodávky, které již dříve vyvolalo uzavření klíčového saúdskoarabského ropovodu. Severomořská ropa Brent je zpět nad 107 dolary za barel. Také cena plynu pro evropský trh reagovala na výpadky dodávek z Blízkého východu a přesáhla hranici 84 eur za megawatthodinu. Byla tak nejvýše od roku 2022. Okolo 11:15 SELČ se pohybovala těsně pod touto hranicí. Hútíové mezitím oznámili, že ovládli další strategické ostrovy v Rudém moři.
08:05Aktualizovánopřed 8 mminutami

VideoČást aerolinek kvůli rostoucím cenám paliv omezí lety

S příchodem zimních měsíců některé aerolinky omezí provoz svých letů. Irská společnost Ryanair už ohlásila, že odbaví o dva miliony cestujících méně než v létě. Důvodem je drahé letecké palivo. Ještě 26. června se litr kerosinu prodával na burze za bezmála sedmnáct korun. V pátek 11. září už to ale bylo okolo 26 korun. Podle ekonomů navíc může být ještě hůř. „Z pohledu dalšího vývoje cen leteckého paliva to nevypadá vůbec dobře. Je to palivo, které je velmi podobné naftě, takže aerolinky trpí podobně jako řidiči, kteří tankují na čerpacích stanicích,“ upozornil hlavní analytik XTB Jiří Tyleček. Ryanair ruší odhadem třináct tisíc letů. A to i přesto, že společnost nakoupila palivo předem za nižší cenu. Některé další aerolinky zatím podobné kroky neplánují. Například Smartwings podle mluvčí rozšiřují síť pravidelných linek a na zimní sezonu firma navyšuje i frekvenci letů do vybraných destinací.
před 5 hhodinami

Tajné ruské „obchvaty“ sankcí. Jedna z tras vede přes ostrovní ráj

Kreml objevil nečekaný další kanál k obcházení sankcí. Tranzitní trasou pro západní zboží za stovky milionů dolarů se stal ostrovní turistický ráj Maledivy, odkud pak mikročipy, optické přístroje či letecké nýty použitelné pro vojenské účely míří přes místní síť pochybných firem do Ruské federace, zjistil list The Wall Street Journal (WSJ). Nejvíc sankcionovaného zboží proudí do Ruské federace přes Čínu či Střední Asii, Moskva ale dříve využívala i Gabon či Singapur – a potenciál vidí v Arktidě.
před 7 hhodinami

VideoVenkovských krámků loni skončilo méně než o rok dřív, pomáhají i pojízdné prodejny

Trend zavírání malých venkovských prodejen v Česku zpomaluje. Loni jich podle Potravinářské komory skončilo 55, o rok dříve zhruba třikrát tolik. Malé obchody ale dál narážejí na nedostatek zákazníků i personálu a jejich absence komplikuje život především starším obyvatelům, kteří nemají auto nebo musí za nákupem dojíždět. V některých obcích proto zásobování zajišťují pojízdné prodejny se základními potravinami.
před 17 hhodinami

Čeští ovocnáři i zemědělci hlásí obří ztráty, úroda bude nízká

Čeští ovocnáři zaznamenali obrovské ztráty. Komise ministerstva zemědělství vyrazila do tuzemských sadů a vyčíslila je zatím na 1,27 miliardy korun. Část ovocných stromů poškodily už jarní mrazy. V létě pak přišlo intenzivní sucho. Kvůli výkyvům počasí bude letošní úroda oproti té průměrné asi poloviční. Na jihu Čech dokonce jen třetinová. To se projeví i na cenách. Také Agrární komora odhaduje, že výkyvy počasí zemědělce připraví přibližně o patnáct miliard. Menší úrodu měli i drobní farmáři a zahrádkáři.
před 17 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky debatovali o tuzemském průmyslu

Český průmysl nabírá na síle – roste už osmnáctý měsíc v řadě. A to navzdory dlouhodobé ekonomické stagnaci Německa, tuzemského největšího obchodního partnera. Téma v Událostech, komentářích v sobotu rozebrali viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar, podnikatel a majitel Wikov Industry Martin Wichterle a generální ředitel Fenix Group Cyril Svozil. Na vyhlídky automobilového průmyslu se posléze zaměřil předseda představenstva společnosti Plastika Michal Nosek a šéfredaktor portálu AutoTablet.cz Vladimír Rybecký. Pořad se věnoval například také financování školství, o kterém hovořil ředitel IDEA CERGE-EI Daniel Münich. V českém školství podle něj finance chybí dlouhodobě. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
včera v 13:58

Rzeczpospolita: Polsko ruskou válkou na Ukrajině přišlo o téměř půl bilionu zlotých

Polsko přišlo kvůli ruské invazi na Ukrajinu o více než 490 miliard zlotých (2,7 bilionu korun), což odpovídá přibližně 3,5 procentům kumulovaného hrubého domácího produktu (HDP) za roky 2022 až 2025. Odlivem pracovníků výrazně utrpělo tamní stavebnictví, píše s odkazem na data polského statistického úřadu web deníku Rzeczpospolita.
včera v 12:57

MfD: Česku hrozí, že bude muset vrátit šest miliard vyplacených na zemědělských dotacích

Česku hrozí, že bude muset vracet zhruba šest miliard korun vyplacených na zemědělských dotacích, vyplývá z výsledků auditu Evropské komise, který zkoumal, zda na jeden pozemek nebere dotace více uživatelů. Ministerstvo zemědělství však se závěry nesouhlasí a bude je rozporovat, napsala v sobotu Mladá fronta DNES (MfD). Komise audity v evropských zemích zadala kvůli podvodům se zemědělskými dotacemi v Řecku.
12. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.