S daňovým balíčkem od ledna vláda počítat nemůže, odkládá se i daň ze zahřívaného tabáku

7 minut
Události: Prosazení daňového balíčku vázne
Zdroj: ČT24

Vláda nestihne do konce roku prosadit důležitý daňový balíček, ve kterém počítá mimo jiné se zdaněním cigaret ze zahřívaného tabáku nebo se zjednodušením výběru některých daní. Vláda sice balíček schválila už v půlce června, sněmovna ale poté měla prázdniny a řešila jiné normy. S účinností od 1. ledna tak vládní koalice nemůže počítat.

„Jsem na to připravena, dokonce počítám spíš s tím, že se to nestihne. Samozřejmě mě to mrzí, protože v Poslanecké sněmovně už byl balíček v červnu letošního roku. Bohužel je legislativní proces nevyzpytatelný,“ řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Z cigaret se zahřívaným tabákem zatím lidé spotřební daň platit nemusí, stojí podobně jako běžné cigarety. Stát je plánuje zdanit zhruba 14 korunami za krabičku. Daňový balíček, jehož součástí je i vyšší daň ze zahřívaného tabáku, projednal tento týden ve sněmovně rozpočtový výbor. Poslanci by měli o návrhu definitivně hlasovat v prosinci.

Senát zřejmě proces ještě zdrží

Poté ale ještě norma zamíří do Senátu. „Tam se obávám, že nám Senát některé tyto zákony bude vracet. Nejsem tedy velký optimista, že by se tyto věci mohly stihnout do konce roku,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Vláda chtěla prosadit zdanění zahřívaného tabáku od 1. ledna příštího roku. Očekávala, že opatření přinese do rozpočtu skoro 70 milionů. Kvůli zpoždění ve zdanění zahřívaného tabáku ale bude státní kase přicházet každý měsíc o více než 5 milionů korun méně.

Piráti vládu kritizují za to, že si zdržení způsobila sama mimo jiné tím, že sněmovna zasedala od 12. července do 11. září pouze jeden den. „Je to jednoduché. Poslanci odjeli na dovolenou v červenci o dva dny dřív, a kvůli tomu vznikl tenhle průšvih,“ tvrdí další místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Kabinet ovšem vidí hlavní důvod v tom, že poslanci strávili hodiny jiným daňovým balíčkem, který kromě snížení DPH třeba na vodu a točené pivo počítá i s rozjezdem třetí a čtvrté vlny EET. A dosavadní projednávání zatím nepřineslo žádný výsledek. I start posledních fází EET vláda schválila už v červnu, poslanci ho ale dosud neprojednali ani v prvním čtení.

Kritika i snaha zrušit další vlny EET

Podle slov ministryně financí se v tomto případě projevují „jednoznačné obstrukce opozice“. Premiér Andrej Babiš označil za jejich viníka ODS. „Navrhujeme snižování daní a ODS dělá obstrukce a nechce, aby se to projednávalo,“ tvrdí premiér.

Pravicová opozice ale kroutí hlavou. „Odmítám názor, že bychom dělali obstrukce. Když se podíváte na vystoupení našich poslanců a to, co na EET říkají, tak jsou to jasné argumenty, nikoliv to, že bychom tam říkali nesmysly,“ reagoval občanskodemokratický poslanec Jan Skopeček. Jde podle něj o důslednou kritiku zákona, který by poškodil malé a střední podnikatele.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek má za to, že zavedení EET se minulo účinkem. „Naší ambicí je celý ten projekt zrušit, protože se jednoznačně ukázalo, že nedošlo k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedl. Poslanci už rozjezd třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb spolu se snížením DPH na některé služby a zboží projednávali během podzimu třikrát. Počtvrté se ho pokusí schválit v prvním čtení v prosinci.

Zdanění náhrad církvím nejde zdaleka hladce

Nedaří se ani prosadit návrh KSČM na zdanění náhrad církvím. Z vyplácených přibližně dvou miliard korun by stát každý rok získal přes 400 milionů. Částka se postupně snižuje. Komunisté chtěli daň zavést také od ledna 2019.

Přinejmenším slovní podporu má nápad u obou koaličních stran, ANO i ČSSD. První vládou premiéra Andreje Babiše zdanění prošlo už začátkem letošního roku a vzápětí i prvním čtením ve sněmovně. Od té doby se ale projednávání prakticky nijak neposunulo. Kvůli avizovanému odporu Senátu je zřejmé, že poslanci od ledna náhrady církvím zdanit nestihnou.

Myslím si, že platí, co bylo dohodnuto (o zdanění náhrad církvím). To znamená podpora pro tento zákon. A jestli někdo očekává komplikace v Senátu, tak si myslím, že to není argument, abychom to nestihli do Vánoc projednat. Koneckonců pan premiér bude chtít ještě hlasy pro třetí čtení státního rozpočtu. Státní rozpočet podmiňujeme především projednáním pozměňovacích návrhů, ale je jasné, že kdyby selhalo naše dojednání na tak významném bodě, museli bychom se nad tím zamyslet.
Jiří Dolejš
poslanec KSČM

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ČNB ponechala základní úrokovou sazbu beze změny

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procentech. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Finanční trh stabilitu úrokových sazeb očekával.
15:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europoslanci schválili postupný zákaz dovozu ruského plynu

Evropský parlament (EP) ve středu ve Štrasburku schválil zákaz dovozu ruského plynu do Evropy nejpozději do podzimu roku 2027. Nařízení se týká zkapalněného zemního plynu (LNG), jehož dovoz by měl skončit nejpozději k 1. lednu 2027, i dovozu potrubního plynu, kdy je nejzazší termín za určitých podmínek 1. listopadu téhož roku.
včeraAktualizovánovčera v 15:26

Spotřeba uhlí bude letos rekordní, předpovídá agentura IEA

Spotřeba uhlí bude letos opět rekordní, proti loňsku se zvýší o půl procenta a dosáhne 8,85 miliardy tun. Částečně je to způsobeno politikou vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ve svém výhledu o vývoji poptávky po tomto palivu to píše Mezinárodní agentura pro energii (IEA). Spalování uhlí je přitom jedním z největších zdrojů skleníkových plynů, které významně přispívají ke změně klimatu.
včera v 11:53

Přesunutí poplatků za zelené zdroje je dle Davida správné. Na dluh, míní Hladík

„Nepochybuji o tom, že to je krok správným směrem, ale nebude to stačit,“ reagoval europoslanec Ivan David (SPD) na krok vlády, která počítá s tím, že bude ze státního rozpočtu hradit poplatky za obnovitelné zdroje energie. Vyjít by to mělo na sedmnáct miliard korun, což bude každoročně na dluh budoucích generací, varoval exministr životního prostředí a poslanec Petr Hladík (KDU-ČSL). Vyzval k pomoci energeticky náročným odvětvím. Převedení poplatků na stát je podle prezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje „extrémně důležitý krok“ pro energeticky náročný průmysl, po němž svaz volal mnoho let. Pozvání do Událostí, komentářů přijala také ředitelka Masarykova ústavu vyšších studií ČVUT Vladimíra Dvořáková. Moderoval Daniel Takáč.
včera v 09:08

EK zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory

Evropská komise (EK) zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o devadesát procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o sto procent, jak bylo původně plánováno.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Cenový tlak na potraviny polevuje, ve stavebnictví však sílí

Čeští spotřebitelé stále čelí rychlému růstu cen hovězího, vajec nebo drůbeže, méně si naopak připlatí za brambory, ovoce a zeleninu. Potraviny obecně nezdražují podle Českého statistického úřadu tak rychle jako dříve. Podle hlavního ekonoma Moneta Money Bank Petra Gapka by tak jejich ceny mohly být stabilnější. Tlak na ceny naopak nepolevuje ve stavebnictví, které se potýká s vysokými náklady na materiál a energie. Sektoru se také nedostává kvalifikované pracovní síly, jako jsou zedníci, tesaři nebo stavbyvedoucí. Rostou i nároky na pracovníky, kteří potřebují znát nové technologie.
16. 12. 2025

Platby za obnovitelné zdroje se zcela přesunou na stát

Stát v příštím roce převezme veškeré financování podporovaných zdrojů energie (POZE). Státní rozpočet to nově zatíží dalšími zhruba sedmnácti miliardami korun, celkově tak stát za poplatky dá více než 41 miliard korun. Schválila to vláda ANO, SPD a Motoristů, která tím chce snížit regulované ceny elektřiny. Domácnostem by toto opatření mělo regulovanou část energií oproti letošku snížit o více než patnáct procent, firmám ještě výrazněji. Dosud bylo financování POZE rozděleno mezi stát a odběratele.
16. 12. 2025Aktualizováno16. 12. 2025

Volkswagen po 24 letech uzavřel svou továrnu v Drážďanech

Továrna německé automobilky Volkswagen v Drážďanech ukončila po 24 letech provoz. Stroje se v takzvané Skleněné manufaktuře zastavily, jakmile vyrobily poslední vůz – červený Volkswagen ID.3. Automobil, na který se podepsali všichni zaměstnanci, se stane muzejním exponátem. Samotná drážďanská továrna se za padesát milionů eur (1,2 miliardy korun) změní v centrum inovací. Německá média upozornila, že to je poprvé v 88leté historii, kdy Volkswagen uzavřel některou ze svých továren v Německu.
16. 12. 2025
Načítání...