S daňovým balíčkem od ledna vláda počítat nemůže, odkládá se i daň ze zahřívaného tabáku

7 minut
Události: Prosazení daňového balíčku vázne
Zdroj: ČT24

Vláda nestihne do konce roku prosadit důležitý daňový balíček, ve kterém počítá mimo jiné se zdaněním cigaret ze zahřívaného tabáku nebo se zjednodušením výběru některých daní. Vláda sice balíček schválila už v půlce června, sněmovna ale poté měla prázdniny a řešila jiné normy. S účinností od 1. ledna tak vládní koalice nemůže počítat.

„Jsem na to připravena, dokonce počítám spíš s tím, že se to nestihne. Samozřejmě mě to mrzí, protože v Poslanecké sněmovně už byl balíček v červnu letošního roku. Bohužel je legislativní proces nevyzpytatelný,“ řekla České televizi ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

Z cigaret se zahřívaným tabákem zatím lidé spotřební daň platit nemusí, stojí podobně jako běžné cigarety. Stát je plánuje zdanit zhruba 14 korunami za krabičku. Daňový balíček, jehož součástí je i vyšší daň ze zahřívaného tabáku, projednal tento týden ve sněmovně rozpočtový výbor. Poslanci by měli o návrhu definitivně hlasovat v prosinci.

Senát zřejmě proces ještě zdrží

Poté ale ještě norma zamíří do Senátu. „Tam se obávám, že nám Senát některé tyto zákony bude vracet. Nejsem tedy velký optimista, že by se tyto věci mohly stihnout do konce roku,“ říká místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Roman Onderka (ČSSD).

Vláda chtěla prosadit zdanění zahřívaného tabáku od 1. ledna příštího roku. Očekávala, že opatření přinese do rozpočtu skoro 70 milionů. Kvůli zpoždění ve zdanění zahřívaného tabáku ale bude státní kase přicházet každý měsíc o více než 5 milionů korun méně.

Piráti vládu kritizují za to, že si zdržení způsobila sama mimo jiné tím, že sněmovna zasedala od 12. července do 11. září pouze jeden den. „Je to jednoduché. Poslanci odjeli na dovolenou v červenci o dva dny dřív, a kvůli tomu vznikl tenhle průšvih,“ tvrdí další místopředseda rozpočtového výboru Mikuláš Ferjenčík (Piráti).

Kabinet ovšem vidí hlavní důvod v tom, že poslanci strávili hodiny jiným daňovým balíčkem, který kromě snížení DPH třeba na vodu a točené pivo počítá i s rozjezdem třetí a čtvrté vlny EET. A dosavadní projednávání zatím nepřineslo žádný výsledek. I start posledních fází EET vláda schválila už v červnu, poslanci ho ale dosud neprojednali ani v prvním čtení.

Kritika i snaha zrušit další vlny EET

Podle slov ministryně financí se v tomto případě projevují „jednoznačné obstrukce opozice“. Premiér Andrej Babiš označil za jejich viníka ODS. „Navrhujeme snižování daní a ODS dělá obstrukce a nechce, aby se to projednávalo,“ tvrdí premiér.

Pravicová opozice ale kroutí hlavou. „Odmítám názor, že bychom dělali obstrukce. Když se podíváte na vystoupení našich poslanců a to, co na EET říkají, tak jsou to jasné argumenty, nikoliv to, že bychom tam říkali nesmysly,“ reagoval občanskodemokratický poslanec Jan Skopeček. Jde podle něj o důslednou kritiku zákona, který by poškodil malé a střední podnikatele.

Předseda poslaneckého klubu TOP 09 a někdejší ministr financí Miroslav Kalousek má za to, že zavedení EET se minulo účinkem. „Naší ambicí je celý ten projekt zrušit, protože se jednoznačně ukázalo, že nedošlo k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedl. Poslanci už rozjezd třetí a čtvrté vlny elektronické evidence tržeb spolu se snížením DPH na některé služby a zboží projednávali během podzimu třikrát. Počtvrté se ho pokusí schválit v prvním čtení v prosinci.

Zdanění náhrad církvím nejde zdaleka hladce

Nedaří se ani prosadit návrh KSČM na zdanění náhrad církvím. Z vyplácených přibližně dvou miliard korun by stát každý rok získal přes 400 milionů. Částka se postupně snižuje. Komunisté chtěli daň zavést také od ledna 2019.

Přinejmenším slovní podporu má nápad u obou koaličních stran, ANO i ČSSD. První vládou premiéra Andreje Babiše zdanění prošlo už začátkem letošního roku a vzápětí i prvním čtením ve sněmovně. Od té doby se ale projednávání prakticky nijak neposunulo. Kvůli avizovanému odporu Senátu je zřejmé, že poslanci od ledna náhrady církvím zdanit nestihnou.

Myslím si, že platí, co bylo dohodnuto (o zdanění náhrad církvím). To znamená podpora pro tento zákon. A jestli někdo očekává komplikace v Senátu, tak si myslím, že to není argument, abychom to nestihli do Vánoc projednat. Koneckonců pan premiér bude chtít ještě hlasy pro třetí čtení státního rozpočtu. Státní rozpočet podmiňujeme především projednáním pozměňovacích návrhů, ale je jasné, že kdyby selhalo naše dojednání na tak významném bodě, museli bychom se nad tím zamyslet.
Jiří Dolejš
poslanec KSČM

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Brusel chce kritickou infrastrukturu bez čínské stopy, píše FT

Evropská komise (EK) plánuje postupné vyloučení čínských technologií z kritické infrastruktury v Evropské unii. Dotknout by se to mělo například telekomunikačních sítí, solární energetiky či bezpečnostních skenerů. Informoval o tom deník Financial Times (FT) s odvoláním na zdroje z Komise.
před 21 hhodinami

Soud ve vedlejší kauze kolem ČKD Praha DIZ zprostil obžaloby Speychala

Městský soud v Praze zprostil obžaloby z daňových úniků někdejšího majitele strojírenské firmy ČKD Praha DIZ Petra Speychala. Dalších pět lidí uznal vinnými, kromě trestů vězení jim uložil i peněžité tresty a zákazy činnosti. Obžalovaní vinu před soudem odmítli. Páteční rozsudek není pravomocný, lze proti němu podat odvolání k pražskému vrchnímu soudu. Speychal je obžalovaný i v hlavní kauze kolem ČKD Praha DIZ, v té soud dosud nerozhodl.
16. 1. 2026

Vláda chce podpořit výrobu léků v Česku. Chybí lidé, varují firmy

Vláda chce podpořit výrobu léků v tuzemsku a zároveň přilákat zahraniční investory. Důvodem jsou hlavně opakované výpadky některých medikamentů. Podle zástupců farmaceutických firem ale v Česku není dostatek kvalifikovaných pracovníků. A za nízké považují také úhrady, které zdravotní pojišťovny za léčiva platí.
16. 1. 2026

Banky poskytly loni hypotéky za 406 miliard korun, druhý největší objem za 30 let

Banky a stavební spořitelny poskytly loni hypoteční úvěry za 406 miliard korun, což je meziroční nárůst o 48 procent. Jde o druhý největší objem za 30 let hypotečního trhu v Česku, nejvyšší byl v roce 2021. Nové úvěry bez refinancování stouply loni o 41 procent na 321 miliard korun, což znamenalo také druhý nejsilnější rok. Úrokové sazby v prosinci zůstaly v průměru pod 4,5 procenta. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor. Data dodávají všechny banky a stavební spořitelny poskytující hypotéky na trhu.
16. 1. 2026

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
15. 1. 2026Aktualizováno15. 1. 2026

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026
Načítání...